Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se dostanou filmy na internet ještě před premiérou? Na návštěvě u pirátů

aktualizováno 
Stává se to poměrně často. Než se filmový hit vůbec objeví v českých kinech, koluje jeho kopie po internetu zdarma ke stažení. Jak je to možné? Máme pro vás exkluzivní pohled do zákulisí filmových pirátů. Podívejte se s námi za hranici zákona.
pirát

pirát

Kouzla a čáry internetových pirátů dělají vrásky na čele představitelům nejednoho filmového studia, ale zastavit je se zatím nedaří. Dílčí úspěchy jako vypnutí největšího torrentového serveru s hudbou nazvaného OiNK střídají další rány z druhé strany barikády.

Tento text podrobněji popisuje aktuální stav v oblasti filmového pirátství a boje proti němu. Redakce Technet.cz rozhodně nepodporuje žádné aktivity, které jsou v rozporu se zákony České republiky.

Jednou z posledních je rozluštění klíčů ke zkopírování obsahu některých nedávno vydaných HD DVD uzamčených novou verzí ochrany - více zde a zde. Jak ale vlastně pirátská scéna funguje a co předchází vypuštění očekávaného kinoripu, DVDripu či HDripu do éteru?

Kamera v kině

Vžijme se do role člena pirátské skupiny, který chce vydat na internetu nějaký nejnovější trhák, například horor Saw IV. V Americe proběhla premiéra filmu 26. října (u nás shodou okolností také) a ještě téhož dne vyráží pirát s kamerkou do kina.

Buď má mezi pracovníky tamního sálu známé, kteří ho nechají film natočit, nebo vše provede tajně. Představa, že před vchodem do každého kinosálu ve Spojených státech probíhá dokonalá kontrola, zda nemá divák u sebe kameru, neodpovídá realitě. Při naší červencové návštěvě New Yorku jsme přímo v Harlemu zašli do nově postaveného multikina na dva filmy, o kterých jsme věděli, že se u nás ještě nějakou dobu neobjeví. Jedním byl napjatě očekávaný animák Ratatouille od studia Pixar a druhým letní blockbuster z produkce Stevena Spielberga Transformers.

Ani v jednom případě neprobíhala žádná kontrola a do sálu bychom pronesli cokoliv. Z této zkušenosti usuzujeme, že pořídit videozáznam filmu na kameru není ve Spojených státech žádný problém. Nikoho ze čtenářů pak asi ani nepřekvapí informace, že většina kinoripů je pořízena právě za velkou louží.

Domácí práce

Náš pirát má tedy vůbec první nahrávku filmu a nese jí k sobě domů, aby zde digitální záznam z kazety, HDD či flashové paměti (podle typu kamery), zkopíroval do počítače, kde ho musí převést buď do formátu VCD, nebo do dnes již mnohem populárnějšího XviDu. K tomuto účelu musí mít nainstalovanou celou řadu aplikací pro demuxování videa (rozdělení obrazu a zvuku do separátních souborů) či encoding. Musí zmenšit rozlišení videa, provést enkódování do MPEG4, převést zvukovou stopu do MP3 a posléze obraz a zvuk spojit.

Pirátská pravidla navíc dále vyžadují, aby soubor zabalil pomocí WinRARu, rozdělil soubory po 15.000.000 bajtech (14,3 MB), ještě před tím musí vystřihnout kousek z filmu jako ukázku, jíž si případní zájemci stáhnou a přesvědčí se o kvalitě ripu. Dále nesmí chybět takzvaný NFO soubor, do něhož je nutné napsat všechny důležité technické specifikace videa, nějaké informace o filmu a tak podobně. Ve finále je potřeba dát všechno do složky nesoucí speciální název, jenž může vypadat například takto: Saw.IV.CAM.XViD-BOBO. Jedná se pouze o námi vymyšlené vydání filmu (neboli „release“) a proto se ho ani nepokoušejte hledat, žádná skupina „BOBO“, kterou indikují znaky za pomlčkou, neexistuje.

Abychom v popisu názvu (takzvaném. „tagu“) nic nevynechali, je ještě potřeba říci, že zkratka „CAM“ značí, že byl film natočen kamerou. Z toho už se dá do značné míry odvodit, že kvalita obrazu a zvuku bude poměrně bídná. To ovšem našeho piráta příliš netrápí. Jeho cílem bylo dostat na internet nový film jako první a nejrychlejším a nejsnazším způsobem je vytvořit právě CAM rip.

Proč piráti „pirátí“?

Imaginární pirátská skupina BOBO si mezi dalšími skupinami získává vydáním filmu prestiž, protože se jí podařilo předhonit všechny ostatní. Prestiž je totiž jediné, co piráti z celé věci mají. Zpeněžit jejich čin se pokoušejí až někteří trhovci, kteří převedou jimi vydaný videosoubor do formátu DVD, natisknou k němu obal a vystaví celou věc na svém stánku.

Nechceme rozhodně naznačit, že by snad čin pirátské skupiny zasloužil oslavnou ódu, nicméně lobbyisté filmového a hudebního průmyslu tento fakt opomíjejí. Snaží se často veřejnost přesvědčit, že piráti na ukradení filmu něco mají. Skutečnost je však jiná. Kromě trhovců mohou těžit z pirátství také mnohé sítě jako Usenet, na kterých se za možnost stahovat platí. Některé P2P sítě zase vydělávají na reklamách a dobrovolných darech od svých uživatelů v podobě finančního příspěvku (příspěvky v případě populárních torrent stránek často převyšují náklady na jejich provoz).

Samotná pirátská scéna ovšem žádné P2P neuznává, ostatně to se lze dočíst často v již zmiňovaných NFO souborech, kde piráti prosí, aby nebyly jejich releasy uplodovány mimo privátní FTP – těmi je totiž tvořena pravá pirátská scéna. P2P či Usenet se za ni považovat nedá.

Kvalitnější ripy

S CAM verzí filmu se pirátská komunita dlouho nespokojí, a proto přichází na řadu jiná skupina soustředící se na tvorbu kvalitnějších nahrávek z kin – takzvaných TeleSynců a.k.a. TS. Tyto ripy se vyznačují zpravidla mnohem lepší kvalitou obrazu. Proč? Inu protože mnozí pilní pirátští mravenečci mají kupříkladu přístup do prázdného sálu, kam můžou postavit kvalitní kameru upevněnou na stativu, a zvuk nahrávat z audio výstupu (v amerických kinech jsou jimi sedačky často vybaveny). Případně mají takové konexe, že jsou vpuštěni přímo do promítací místnosti, postaví kameru vedle promítačky a pořizují záznam plátna odtud. Zvuk opět nahrávají z audio výstupu a získají tím čisté stereo.

Poté opět následuje práce s nahraným materiálem na počítači a upload na některou z takzvaných „Top Sites“ – v hierarchii pirátských FTP serverů ty nejdůležitější, protože tam míří releasy nejdřív a teprve poté se začínají šířit internetem.

Některé TS ripy vycházejí i den po světové premiéře, ale nic to nemění na tom, že kvalita obrazu je stále oproti například originálnímu DVD velmi nízká. Zde přichází na řadu Telecine (TC) či R5 ripy.

Telecine je označení pro přístroj schopný provést přepis filmového pásu do digitální podoby. V dnešní době nejsou tyto ripy příliš časté, kvalita jejich obrazu je ovšem vyšší než u TS a proto jsou na internetu vřele vítány. Přístup k velmi drahému telecine přístroji však nemá každý a tak se většinou musí čekat až na již zmíněný R5 rip. Označení R5 znamená, že zdrojem pro takový release bylo DVD z regionu 5 (země bývalého Sovětského svazu, některé africké a asijské země).

Tamní distributoři (v Rusku a okolních zemích) se snaží proti pirátství bojovat tím, že vydávají originální DVD mnohem dříve než je tomu ve světě běžné. Nezaobírají se příliš kvalitou obrazu a bez jakýchkoliv digitálních oprav běžných při přípravě normálního DVD vypustí snímek na trh. S trochou nadsázky by se dalo říci, že se vlastně jedná o takový oficiální TC. Piráti tedy už nemusí sami převádět film z celuloidu do digitálu, ale zkopírují jen originální DVD. Paradoxně tak ruský protipirátský systém celosvětové pirátství ještě podporuje. Kvalita R5 ripů už je totiž natolik vysoká, že leckdy není důvod čekat na rip z normálního DVD. Vždyť množství těchto ripů má dokonce multikanálový zvuk.

Trochu stranou nyní stojí takzvané DVD Screenery, což jsou ripy z disků určených novinářům a profesionálům z oboru. Množství úniků těchto placek se podařilo v posledních letech razantně snížit. Po stránce kvality je DVD Screener většinou nerozeznatelný od DVD, ale během sledování se objevuje upozornění, že je snímek určen jen k recenzi apod.

Po pár měsících (v současnosti tak třech) od premiéry v kinech už přichází ke slovu opravdové DVD ripy, které vycházejí stejně jako všechny předchozí releasy ve formátu AVI a komprimace videa probíhá pomocí XviDu. Pirátům stačí ke zkopírování disku chráněného pomocí CSS obyčejný DVD Decrypter, pro některé nové disky musejí zvolit aktualizovanou aplikaci, neboť populární DVD Decrypter už není dále vyvíjen.

Nejvýhodnější je asi použít Any DVD od společnosti Slysoft. Tento program zbaví disk veškerých ochran a jeho obsah se tváří v systému jako nechráněný. Díky tomu ho lze zkopírovat v jakékoliv aplikaci pro ripování. Poté už zase následují hodiny práce a přesun na některou Top Site, odkud se film šíří neskutečnou rychlostí na FTP po celém světě. Z některého z nich unikne i na P2P a během pár hodin mají film desítky tisíc uživatelů po celém světě.

Oříšek jménem HD

Jako všude jinde i v oblasti pirátství platí, že na to nejlepší si je potřeba počkat. Nejkvalitnější pirátské releasy pocházejí z Blu-ray a HD DVD disků, případně z HDTV vysílání. Specializované pirátské skupiny mají k dispozici buď Blu-ray vypalovačku či HD DVD čtecí mechaniku (nejrozšířenější je externí HD DVD mechanika pro Xbox 360), která jim umožní zkopírovat disk do počítače.

Jelikož nebyla AACS ochrana chránící tato média proražena (více zde) jako CSS, ale pouze zjištěn způsob, jak najít klíče k odemčení obsahu těchto disků, musejí piráti neustále aktualizovat program Any DVD HD. Bez něho už v dnešní době nemají šanci uspět při kopírování disků a pirátská HD scéna je kvůli tomu velmi křehká. Možnost přehrávat HD DVD a Blu-ray na počítačích bez grafické karty s podporou ochrany HDCP a kopírovat je stojí v současnosti především na několika málo odbornících ze společnosti Slysoft.

Ti nyní pilně pracují na odstranění nejnovější AACS ochrany ve verzi MKBV4. K jejímu vyřazení ze hry potřebují najít takzvaný „processing key“, jenž umožní odstranit AACS ze všech disků používajících tuto ochranu. Jelikož se jim to zatím nepodařilo, nemohou piráti zkopírovat úplně všechny nově vydané HD DVD a BD. Prolomení této verze ochrany se očekává v řádu dnů a drobné štípky informací o postupu lidí ze Slysoftu se lze dočíst na běžně dostupném fóru společnosti (forum.slysoft.com). Nejočekávanější hity jako Divoké vlny na Blu-rayi či Transformers na HD DVD už však Any DVD HD zvládne rozšifrovat.

Podle neoficiálních vyjádření jednoho z programátorů Slysoftu se po odstranění nejnovějšího AACS pustí do tolik diskutovaného BD+, jímž jsou chráněny nejnovější Blu-ray disky od společnosti Fox. Ve Slysoftu se dušují, že po úplném „vyřešení“ MKBV4 by mělo hacknutí BD+ zabrat jejich odborníkům kolem šesti týdnů. Poté už by mělo být možné na počítačích bez HDCP přehrávat všechny nové BD a HD DVD.

Nyní se ještě vraťme do oblasti pirátství. Jakmile se podaří obsah placky zkopírovat na pevný disk, je potřeba demuxovat video a zvuk, a to buď v aplikaci xport v případě Blu-raye a nebo EVOdemux, pokud je kopírováno HD DVD. Xport je zatím k dispozici jen v DOSové verzi a je proto nutné ho ovládat na příkazovém řádku. EVOdemux už má verzi s grafickým rozhraním. V obou případech získají piráti soubor se zvukem, soubor s obrazem a případně soubor s titulky. Dále musejí použít enkódovací nástroje, oříznout černé pruhy v obraze, vypočítat výslednou velikost souboru při zachování maximální kvality a tak dále a tak dále.

Množství freewarových programů pro práci s HD videem nemá grafické rozhraní a piráti proto musejí umět pracovat v DOSu. Rozhodně si nelze představovat, že mají nainstalovanou „all-in-one“ aplikaci, párkrát kliknou a za hodinu je vše hotovo. Tento software nepoužívají ani při tvorbě obyčejných DVD ripů, protože manuální nastavení a práce v několika specializovaných aplikacích zajišťuje mnohem lepší výsledky než program pro snadný převod DVD do AVI, který je určen amatérům. Toto se samozřejmě netýká pouze pirátů, jejich postup může zvolit jakýkoliv uživatel při tvorbě domácího videa a dosáhnout tak mnohem lepší kvality, než jakou mu nabízí běžné programy.

HD video na DVD

HD DVD či Blu-ray rip vydávají většinou pirátské skupiny se sníženým rozlišením (720p) a používají velmi efektivní kodek x264. Ve výsledku docílí toho, že lze bez problému vytvořit soubor s filmem o velikosti 4,5 GB (velikost DVD-R). Někdy však tuto hranici musejí překročit a ripy mají 6,5 či 8 GB. V každém případě je lze ale pálit na DVD, což je pro uživatele stahující tyto soubory velmi důležité. Musíme zdůraznit, že kvalita videa je velmi vysoká a ačkoliv může některé čtenáře velikost souboru zarazit, netrpí video žádnými kompresními artefakty. Na běžném HD Ready televizoru s rozlišením 1366x768 bodů rozdíl mezi 4,5 GB ripem a originálem na BD či HD DVD není prakticky znát.

Soubory lze navíc přehrávat na jakémkoliv výkonnějším počítači, případně v nejnovějších multimediálních DVD přehrávačích. Kupříkladu zbrusu nový KiSS 1600 si s x264 HD videosoubory poradí a načte k nim dokonce externí titulky.

Leckdy se na internetu objeví také x264 ripy ve full HD rozlišení (1080p), ty mívají většinou 8 a více gigabajtů. Je proto nutné je rozdělit na dva či více souborů, aby se vešly na DVD. Případně je vypálit na BD-R či HD DVD-R.

Resumé

Svět internetových pirátů je velmi složitý a není tvořen jen pár desítkami lidí, kteří by během několika minut zkopírovali film a vypustili ho po internetu do světa. Proces vytváření releasů je složitý, jsou stanovena pevná pravidla a komunita pirátských skupin se jakýmkoliv útokům zvenčí vehementně brání. Anonymita a naprostá mlčenlivost jsou důvodem, proč o zatčení skutečných pirátů (nikoliv uživatel P2P či provozovatelů torrent stránek) moc neslyšíme. Vždyť například v oblasti počítačových her dokážou hackeři skupin RELOADED či Razor1911 vytvořit crack, který odstraní prakticky jakoukoliv ochranu. Lidí schopných něčeho takového není mnoho a pirátská komunita je proto za každou cenu chrání.

Používání anonymizujících serverů a další techniky, jak dostat film na internet bez zanechání stop, dělají vrásky na čele nejen zainteresovaným společnostem přicházejícím o zisky, ale i protipirátským organizacím a policii. Na pravé piráty jsou totiž v naprosté většině případů krátcí a jejich hon na P2P uživatele samotné pirátské skupiny jen tak nezastaví. Dokud budou zdroje, promazávání Rapidsharu, o němž před časem hovořila ředitelka České protipirátské unie, je jen plácnutím do vody. Vůbec nic totiž neřeší. Nemluvě o tom, že i dnes existují způsoby, jak se na P2P síti skrýt. Stačí si například zaplatit VPN anonymizér (více čtěte zde) a vystupovat na síti pod jinou IP adresou. Dohledání takového uživatele je prakticky nemožné, obzvlášť když si objedná služby v zahraničí a tváří se na českém internetu jako uživatel z cizí země.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Logo bitcoinu
Bitcoin se rozdělí na dvě měny. Může to snížit cenu původního bitcoinu

Vedle klasického bitcoinu vzniká nová virtuální měna bitcoin cash. Uživatelé si budou moci vybrat, kterou budou používat.   celý článek

VPN v ohrožení
Apple stáhl z Číny aplikace s VPN. Putin podepsal jejich zákaz v Rusku

Blokování přístupu na necenzurovaný internet je v některých zemích stále populárnější. Kvůli požadavkům čínských úřadů tak Apple stahuje VPN aplikace. V Rusku...  celý článek

Uměle vytvořené video Barracka Obamy
Budoucnost falešných zpráv: za tři roky budou videa nedůvěryhodná

Kvůli fotomontážím se už dlouho nedá jen tak věřit fotografiím. Nové technologie povedou ke stejně přesvědčivým manipulacím i v oblasti lidského hlasu a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.