Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se měří teplotní rekordy v pražském Klementinu

  17:00aktualizováno  17:00
Ze zpráv se v posledních dnech valí informace o nových teplotních rekordech naměřených v pražském Klementinu. Pro jejich určení stačí tři typy teploměrů.

Meteorologická stanice Klementinum - Meteorolog Stanislav Vaněček mění záznamové médium pro solarograf | foto: Rosťa Jančar, Rosťa Jančar,  Technet.cz

Pražské Klementinum měří meteorologické údaje nepřetržitě již 232 let od prvního ledna roku 1775. S měřeními začal ale jezuita Josef Stepling už v roce 1772. 

Meteorologická stanice Klementinum
Způsob měření se za ta dvě století příliš nezměnil. Každý den překoná meteorolog po schodech celkem devět pater oběma směry. Poslední část cesty vedoucí ke střešní plošině s teploměry má přitom spíše podobu širokého, strmého žebříku. To všechno pěkně třikrát denně. Závratě nezávratě, měřit se musí.

Při měření se dbá na tradici

Meteorologická stanice Klementinum Meteorologická stanice Klementinum
V Klementinu se měří třikrát denně. V období středoevropského času  v 7, 14 a 21 hodin, v období letního středoevropského času v 8, 15 a 22 hodin. Pro tradiční měření teploty se používají dvě meteorologické budky. Replika původní (levá fotografie) budky a standartní žaluziová (pravé foto). Změřené údaje se převádějí na světový čas UTC s korekcí na polohu Prahy. Hodnoty z historické budky se navíc korigují výpočtem.

Meteorologická stanice Klementinum Meteorologická stanice Klementinum
Kromě toho se v meteorologické boudičce měří i průběh denní teploty, vlhkosti vzduchu a také zde najdete dva speciální teploměry. Mají vodorovný směr. Slouží k měření maximální teploty (maximální teploměr, je nahoře) a minimální teploty (minimální teploměr, je dole). Právě tyto dva teploměry určují teplotní rekordy. 

Meteorologická stanice Klementium Meteorologická stanice Klementium
Detail stupnic "rekordních" teploměrů. Vlevo vidíte teploměr pro měření maximální denní teploty. Konstrukce teploměru je taková, že rtuť po dosažení maximální teploty zůstane na místě. Na pravém záběru vidíte detail stupnice teploměru pro měření minimální teploty. Konstrukce ponechá tyčinku v trubičce teploměru v místě nejnižší teploty.

Meteorologická stanice Klementinum Meteorologická stanice Klementinum
V místnosti najdete také rtuťový tlakoměr. Změřený tlak se přepočítává na 0°C a na výšku 0 metrů nad hladinou moře.

Měření se prováděla i za povodní v roce 2002. Tehdy měli meteorologové do zátopové oblasti zvláštní propustku.
Stanice se nachází v prvním patře severní strany jižního křídla na hlavním nádvoří Klementina. 

 Meteorologická stanice Klementinum Meteorologická stanice Klementinum
Na cestě do Klementina stráví meteorolog jednu hodinu (když vše klape). Poté asi půhodinku měří a pak ještě musí zpracovat údaje. V místnosti je velmi skromné osvětlení, a proto mezi běžné pomůcky patří kapesní svítilna a pro odečet ze stupnice slouží lupa. Jako záložní zdoj světla je v místnosti připravena svíčka.

Nakonec meteorolog telefonicky předá nejdůležitější údaje, aby média dostala první údaje o rekordech dne či noci.  Pak následuje návrat do podkroví Matematicko-fyzikální fakulty, kde sídlí Meteorologická stanice Karlov a kde údaje zapíše do počítače. Připomínáme, že se měří třikrát denně. A další den znova...

Ráno ještě musí na střešní plošinu pro další meteorologické údaje

Meteorologická stanice Klementinum Meteorologická stanice Klementinum
Pro měření srážek a slunečního svitu slouží střešní plošina na východním křídle technické knihovny. Zde se nachází solarograf (měří dobu slunečního svitu), srážkoměr a ombrograf. Posledně jmenovaný měří záznam srážek, tedy kdy začalo a skončilo pršet a kolik mm srážek to bylo. Nejdůležitějším údajem přístroje je intenzita srážek.






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Navzdory válce vyrobili  ve firmě Laurin & Klement nový motor
Navzdory válce vyrobili ve firmě Laurin & Klement nový motor

VIDEO V roce 1917 musela mladoboleslavská automobilka Laurin & Klement spoléhat nejvíce na předválečné modely svých vozů a plnila hlavně válečné zakázky. Přesto v...  celý článek

Zakladatel Billy Karl Wlaschek na snímku z roku 2009
Zakladatel obchodů Billa byl ve Wehrmachtu, měl české předky

VIDEO 4. srpna 1917 se narodil Karl Wlaschek, miliardář, milovník krásných žen a hlavně zakladatel sítě maloobchodů Billa. Wlaschek se sice narodil ve Vídni, ale...  celý článek

Zlatý věk opia skončil před 100 lety
Před 100 lety končil zlatý věk opia

VIDEO 22. července 1917 vyšel francouzský časopis La Grimace s karikaturou zobrazující dlouhovlasého kuřáka opia, kterému z očí vyzařuje ďábelské šílenství a v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.