Nový letový simulátor Airbusu A320 zprovoznily České aerolinie a trénují na něm naši i zahraniční piloti. Prozkoumali jsme ho zevnitř i zvenku, prošli řídící počítačový sál (serverovnu), vizualizační systém, generátory hydraulického tlaku i vzduchotechniku. Podívejte se s námi do zákulisí výcviku pilotů nejen ČSA.
Kde se pilot stane pilotem
Výcvik pilotů je během na dlouhou trať. Zatímco v autoškole vás posadí za volant prakticky ihned, pilot se k řízení opravdového letadla hned tak nedostane. A to z pochopitelných důvodů.
Pilotování dopravního letadla je nesrovnatelně náročnější než řízení dvojstopého motorového vozidla a žádná chyba se neodpouští. Neobratné počínání řidiče na parkovišti může vést maximálně k odřeným či pomačkaným plechům, při nešikovném zkušebním přistání by se letadlo mohlo vážně poškodit, případně i zničit. To by byl při cenách letadel velký problém, nemluvě o možných bezpečnostních rizicích.
Dalším důvodem je fakt, že letadla leteckým společnostem vydělávají jen tehdy, jsou-li ve vzduchu a plné pasažérů. Pokud letadlo stojí v hangáru, případně by létalo ve cvičebním režimu, docházelo by k velkým ztrátám. Nehledě na amortizaci a náklady na palivo.
Své první praktické kroky při výcviku na řízení velkého dopravního letadla tedy piloti podnikají u počítačů s CBT systémem (Computer Based Training) později na specializovaných systémech s dotykovými displeji znázorňující prostředí kabiny skutečných letadel a nakonec ve „full-flight“ letových simulátorech konkrétních letadel. Do kabiny opravdového letadla usedají, až když jsou plně připraveni a přezkoušeni.
Posledním přírůstkem mezi simulátory střediska Výcviku posádek tréninkového centra ČSA je full-flight simulátor Thales s vizualizačním systémem firmy Rockwell Collins, simulující kokpit a chování letounu Airbus A320.
Začněme prohlídku výcvikového střediska na nejatraktivnějším místě - přímo v kabině nového simulátoru Airbus A320 (a podobného A319).
Realita do puntíku
Stačí pár minut v kabině simulátoru a už vás ani nenapadne, že máte pod nohama betonovou podlahu a nad hlavou střechu hangáru. Prostě letíte vysoko v oblacích, pod vámi ubíhá krajina, která je zcela shodná s opravdovým terénem v těch místech - včetně domů, silnic, lesů ... jejím základem jsou totiž satelitní snímky planety. K dispozici mají piloti skoro celý svět, včetně reálných modelů letišť a přistávacích drah.
Dovolím si tvrdit, že pokud byste během opravdového letu pilota rychle uspali, převezli do simulátoru a probudili ve stejném místě simulovaného letu, tak ani nepozná, že již „pilotuje“ jen serverovnu plnou počítačů. Během našich zkušebních simulovaných letů se z úst pasažérů střídavě ozývalo: „hele - tady v tom domě bydlím“, „koukněte - obora Hvězda“ ... Při nízkých průletech dokonce vidíte hustý provoz na dálnicích a silnicích.
Ačkoli byl během většiny novinářských demonstrací vypnut hydraulický systém, pocit akcelerace, stoupání, klesání či náklonů v zatáčkách byl i tak velmi výrazný, někteří pocítili při pohledu na vzdalující se terén závrať. Lidský mozek se nechá ošálit poměrně snadno...
Jaké je to ovládat Airbus?
Měli jsme dokonce možnost si na chvíli zkusit letadlo ovládat. Směr letu, klesání i stoupání, to vše se řídí malým joystickem - každý pilot má jeden. Padne výborně do ruky a letadlo na něj reaguje nečekaně citlivě a ochotně. Proto jsem byl občas leteckým instruktorem napomenut „neklesejte tak zhurta, rozlijete pasažérům kafe“ a když jsem při přistání k ranveji sestupoval pro změnu příliš opatrně, zavelel „přebírám řízení“ a letoun na dráhu posadil raději sám.
Docela mne překvapila vysoká míra automatizace letadla. Spoustu nastavení, výpočtů a například vyvažování letadla provádí letecké řídící systémy zcela automaticky. Pilot se však může kdykoli rozhodnout převzít kontrolu nad letadlem.
Mé trochu puberťácké žádosti, zda bych mohl v simulátoru zkusmo havarovat, nebylo vyhověno. Návrh byl označen jako zcela nevhodný, navíc jsem byl upozorněn, že kontrolní letové systémy by to beztak ani nedovolily.
Nastavení letových podmínek - umí poručit větru i dešti
V kokpitu nalezneme i prvky, které ve standardní pilotní kabině nenajdeme. Například tyto dva velké dotykové displeje, na kterých se nastavují letové podmínky.
Boční větry, tlakové výše i níže, různé proudění, bouře ... při tréningu lze simulovat jakékoli myslitelné povětrnostní podmínky. Není také problém simulovat různé poruchy letadla. Pilota tak mohou připravit i na situace, které za celý svůj profesní život nepotká. Ale i kdyby potkal, dokáže je řešit.
Během demonstrace jsem byl svědkem výpadku pravého motoru, pilot a kontrolní systémy okamžitě reagovaly a já bych jako pasažér vůbec nic nepoznal.
Zvenku simulátor připomíná kosmické plavidlo
Zatímco interiér simulátoru je se vzorovým letadlem identický, o exteriéru se to říci opravdu nedá.
Simulátor nemá z venku žádná okna ani otvory. Výhled z oken pilotů simuluje projekční systém, přívod vzduchu zajišťuje výkonná vzduchotechnika. Ta má na starosti i chlazení elektroniky.
Do simulátoru lze vstoupit jedině po sklápěcím můstku vedoucímu k úzkým vstupním dveřím. Vedle dveří je ještě vchod se žebříkem, kterým se dostanete na střechu, kde jsou umístěny projektory vizualizačního systému.
Před „startem“ se můstek odpojí od kabiny a zvedne nahoru, aby nepřekážela volnému pohybu simulátoru.
Hydraulika pro svobodu pohybu
Protože se během letu a vlivem povětrnostních podmínek letadlo různě naklání, při turbulenci i třese, musí podobné pohyby dokázat vykouzlit i simulátor. Z toho důvodu je kabina uložena na pohyblivém hydraulickém systému.
Hydraulický systém se šesti stupni volnosti dokáže simulovat širokou škálu různých náklonů. Maximem je náklon 30° - což je sklon, se kterým se v letadle naprostá většina cestujících nikdy nesetká.
Hydrostatické válce se zpětnou vazbou a servoventily dokáží hbitě reagovat i na prudké změny. Klouby jsou kryty ochrannými vaky.
V těsném sousedství s kabinou simulátoru je řídící systém hydrauliky. Na něm obsluha nastaví vše potřebné, aniž by musela chodit do vzdálenější místnosti s hydraulickým zdrojem.
Pro výcvik nouzových situací je připraven i vyvíječ kouře, který v případě simulace požáru v kokpitu letadla může kabinu zaplnit dýmem.
A pokud by k nějakému problému během výcviku došlo doopravdy, je zde pro všechny případy nachystán i hasicí systém.
Za vším hledej serverovnu
Srdcem celého simulátoru je počítačový sál, ke kterému se jde po kovových schodech o patro výš a s kabinou je propojen svazkem kabelů tažených instalační šachtou.
Součástí počítačového sálu je pracoviště techniků, odkud se také celý systém nastavuje a konfiguruje.
Bílé skříně ukrývají letové kontrolní a řídící systémy, které obvykle v letadle naleznete v prostoru „avionic bay“. V pozadí vidíte černou skříň s vizualizačním systémem, jehož detail vidíte na obrázku vpravo.
Další dvě místnosti v pozadí
První pro chod simulátoru nezbytnou místností, kam se zpravidla nikdy nepodívá ani cvičený pilot, je prostor hydraulického zdroje. Ten zásobuje tlakem nejen nový simulátor A320, ale i další výcvikové zařízení.
Poněkud zaplněnější je místnost se vzduchotechnikou. Ta nejen zásobuje simulátor čerstvým vzduchem, ale také chladí jeho elektronické obvody. Zároveň tuto službu plní i dalším výcvikovým zařízením a temperuje i společné prostory.
Letem po budově střediska Výcvik posádek letadel ČSA
Nový full-flight simulátor A320 není samo sebou jediným výcvikovým zařízením střediska Výcvik posádek letadel ČSA. Pojďme se na závěr telegraficky podívat i na ostatní.
Zde se cvičí piloti v začátcích. Na dotykových displejích jsou přístroje a ovládací prvky letadla A320.
V jiné části budovy se cvičí palubní personál (cabin crew) k rychlé a bezproblémové evakuaci letadel flotily ČSA.
Vybavení střediska Výcvik posádek letadel ČSA
Full-fligh simulator A320 | |
---|---|
výrobce: | THALES Training&Simulation |
rok výroby: | 1999 |
rok nasazení u ČSA: | 2007(po značné modernizaci) |
řídící počítače: | VME - 2x Power PC 32 bit |
operační systém: | na bázi Unixu |
hydraulická základna: | 6 stupňů volnosti |
hydraulická čerpadla: | 3x 45 kW |
vizualizační systém: | Rockwell-Colins (E&S) EP1000/ESCP2000 |
řídící počítač vizualizačního systému: | průmyslové PC (CPU 8x Intel Itanium, OS Windows XP Pro) |
zorné pole: | kolimované 180° x 40° |
hmotnost pohyblivé kabiny: | cca 15 tun |
Full-flight simulator B737 - 400/500 | |
---|---|
výrobce: | CAE ltd., Kanada |
rok výroby: | 1989 |
rok nasazení u ČSA: | 2000 (po modernizaci) |
řídící počítač: | 2x VAX3800 32bit, operační systém VMS |
hydraulická základna: | 6 stupňů volnosti |
hydraulická čerpadla: | 3 x 37 kW |
vizualizační systém: | MaxVue Plus |
vizualizační počítač: | IBM RS6000 (CPU PowerPC640), OS Linux, 32 bit |
projektory: | 3x Barco |
zorné pole: | kolimované 180° x 40° |
hmotnost pohyblivé kabiny: | cca 13 tun |
vytíženost simulátoru: | 20 hodin denně |
simulátor ATR bez pohyblivé základny:
Flight Training Device ATR 42/72 | |
---|---|
výrobce: | Mechatronix System Inc., Kanada |
rok výroby: | 2005 |
nasazen v ČSA: | 2006 |
hydraulická základna: | bez pohyblivé základny |
počítačové vybavení: | 10x průmyslové PC, OS Linux a Windows XP Pro |
projektory: | 3x InFocus LP680 |
zorné pole: | 180° x 40° |
počítačový systém znázorňující prostředí letadla:
MFTD-A320 | |
---|---|
výrobce: | CAE ltd., Kanada |
počítačové vybavení: | 4 x PC, OS Windows 2000 |
V komplexu je také 14 učeben s kapacitou 285 studentů, vybavených počítači, projektory, předlohovými kamerami a audiovizuální elektronikou.
K dispozici jsou i postupové trenažéry s Microsoft Flight Simulator PS2004.
Nechybí ani požární simulátory a trenažery dveří a nouzových východů.
Řídící počítače simulátoru B737.
Výhled z oken pilotů zajišťuje výkonný vizualizační systém Maxvue Plus. Realističnost prostředí sice nedosahuje špičkové úrovně nového simulátoru Thales, ale i tak údajně patří k těm nejlepším.
Řídící centrum hydrauliky je poněkud větší.
Hydraulický zdroj simulátoru B737 je také rozměrnější ...
... nicméně samotný hydraulický systém se od toho nového příliš neliší.