Start mise raketoplánu Discovery s označením STS-125 je zatím plánován na květen roku 2008. Na jedenáctidenní cestu k dalekohledu se vydá posádka, která nebude mít oporu ve vesmírné stanici ISS a bude se muset spolehnout jen na sebe a na vybavení raketoplánu.
Oprava teleskopu
Opravářská mise se nebude skládat jen z výměny opotřebovaných součástí. Bude také instalovat nové přístroje, které umožní výrazně vylepšit schopnosti vesmírného teleskopu.
Vedle výměny gyroskopů, baterií a tepelného obalu posádka umístí na teleskopu spektrograf označovaný jako Cosmic Origins Spectrograph (COS) a širokopásmový snímač Wide Field Camera 3 (WFC3).
COS bude sloužit k měření polohy a pohybu galaxií a také plynů, které plují vesmírem. Vědci doufají, že díky lepšímu pochopení této „kosmické sítě“ budou schopni lépe odhalit celkovou strukturu vesmíru i to, jak se složení vesmíru vyvíjelo od jeho vzniku.
WFC3 zase rozšíří schopnost dalekohledu snímat blízké a vzdálenější hvězdy. Přístroj je schopen analyzovat záření různých vlnových délek, jako například infračervené, ultrafialové i to viditelné lidským okem.
Celkem bude potřeba pět výstupů z raketoplánu, pokud vše poběží podle plánu. Úkolem posádky bude i přesunout dalekohled na vyšší oběžnou dráhu.
Nebezpečná mise
Bezpečností hledisko a finanční náročnost – náklady kolem 900 milionů dolarů – vedly k dlouhému rozhodování.
Jakékoliv selhání může totiž zavinit, že nebude dost kyslíku nebo paliva pro návrat domů, či jen k vesmírné stanici ISS.
V případě vážných problémů odstartuje další raketoplán, který bude připraven v záloze, aby první posádce pomohl. Ta by mezitím byla nucena v nejistotě čekat v nepříliš prostorném raketoplánu. Záchranná posádka by pak musela stihnou přiblížení a pomoc nejvýš do čtyř týdnů. Odpočet startu druhého raketoplánu by tak měl začít ještě v době, kdy bude ten první na Zemi.
"Záchrana teleskopu stojí za to, abych riskoval svůj život," tvrdí John Grunsfeld, jeden z členů posádky, která poletí opravovat dalekohled. Vedle nováčků budou na palubě ještě dva zkušení astronauti Scott Altman a Michael Massimino.
Aby NASA předešla neštěstí, hodlá posádky připravit a vytrénovat na množství různých situací, jako je například oprava ochranného pláště raketoplánu. Ten brání tomu, aby raketoplán shořel, když vstoupí do atmosféry.
Pokud by se dalekohled neopravil, čekal by ho mezi roky 2008 až 2009 konec. Došla by energie pro provoz v důsledku nefunkčních baterií a následně by nefungovaly ani gyroskopy, které umožňují nastavit polohu dalekohledu a zaměřit ho tak na sledování objektů.
Hubbleův teleskop byl doposud opravován a vylepšován třikrát. A to v rozmezí let 1993 až 2002. Třetí mise byla rozdělena na dvě části. Byla plánována i další mise, ale po zkáze raketoplánu Columbia byly lety těchto vesmírných lodí zastaveny.
