Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak vypadá barevný snímek Slunce pořízený plechovkou na černobílý film

aktualizováno 
Jednoduchá kamera umístěná v areálu ondřejovské observatoře pořídila během několika měsíců vizuálně velmi zajímavou kompilaci sluneční poutě oblohou. I když byla pořízena na černobílý film, je částečně barevná.

Snímek, který autor nazval „Sluneční cesty nad dalekohledem“ byl pořízen dírkovou kamerou s černobílým filmem mezi lednem a květnem 2016. | foto: Maciej Zapiór

Od 20. ledna do 21. května letošního roku probíhal na ondřejovské hvězdárně malý experiment. Vedl ho polský astronom a nadšený fotograf Maciej Zapiór. Vzal si k němu prázdnou (to je dost důležité) plechovku od piva, černou neprůhlednou izolační pásku a list fotografického papíru. Za pomoci pilky, zmíněné pásky, špendlíku a kousku alobalu vyrobil dírkovou komoru a vložil do ní fotografický papír. Pak ji zavěsil na vhodné místo, dírku namířil k jihu a obrnil se trpělivostí.

Před kamerou se na pozadí kopule chránící astronomický dalekohled odehrávala čtyři měsíce show sluneční pouti oblohou, která na filmu zůstala den po dni zaznamenána. A to dokonce nejen za jasného počasí, ale jsme schopni jeho „temnou“ dráhu identifikovat i „mezi řádky“ jasných dní. Snímek se stal „Astronomickou fotografií měsíce“ za červen 2016, který tradičně pořádá Česká astronomická společnost.

Novinka s dlouhou tradicí

Použitý postup není v základu nijak nový, ale má v sobě netradiční prvky. Vytváření obrazu při průchodu světla malým otvorem popsal řecký filosof Aristoteles (384-322 př. n. l.). Pozoroval částečné zatmění Slunce a jeho obrazy na zemi, vytvořené „dírkami“ mezi listy v koruně stromu. Principem dírkové komory se pak zabýval například i Leonardo da Vinci.

I když je princip znám minimálně dva a půl tisíce let, myšlenka pořídit solarograf, tedy dlouhodobý obraz cesty Slunce oblohou, pochází teprve z roku 2001. Tehdy byla tato „fotografická“ metoda prezentována v Polsku na mezinárodním workshopu Profile 2002. Metody se poté „ujala“ finská umělkyně Tarja Tryggová, která ji dále zdokonalovala. Realizovala několik projektů a kampaní a přispěla tak k rozšíření této „jednoduché“ fotografické metody po celém světě.

Sama solarografie má několik specifických, ba dokonce těžko uvěřitelných vlastností. Nejenom že se použitý fotografický papír v plechovkové dírkové komoře nezničí vlhkem. Díky slabému osvitu za dobu třeba půl roku také nezčerná, a dokonce, byť se používá papír černobílý, vytvoří stopy Slunce i v popředí se nacházejících objektů v různých barvách. Ty ovšem nejsou reálné, barevné podání se liší jednak díky druhu použitého materiálu, jednak délkou expozice a dalšími, ne vždy jasnými faktory.

Ještě jedna věc je na solarografii zajímavá. Vzhledem k tomu, že fotografové těchto solarografů exponovaný fotografický papír v naprosté většině neustalují, na světle tyto obrazy velmi rychle zčernají a zničí se. Ustalovací proces sice „samodestrukci“ obrazu zastaví, ovšem vnáší do něho často změnu tonality a kontrastu. Proto autoři snímek rychle v dostatečné kvalitě naskenují a další úpravy pak provádějí za pomoci grafických programů. Základní úpravou je inverze barev - na originále jsou tedy tmavé a světlé oblasti obráceně.

Text využívá tiskové zprávy Astronomického ústavu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Snímek Čínské akademie věd vydaný u příležitosti startu satelitu Mocius má...
Číňané spustili „kvantový kosmický závod“. Zatím s přehledem vedou

Čínskému výzkumnému týmu se podařilo demonstrovat postup, který by mohl zaručit z dnešního pohledu téměř dokonale bezpečnou komunikaci. Vyslali proud vzájemně...  celý článek

Autonomní koncept Volkswagen Sedric
Profesionální řidiče nahradí „stupeň 5“. Otázka je, kdy se to stane

Co všechno už dnes dokáží samořídící auta? Kdy se dočkáme toho, že vůz necháme před obchodem a on sám zajede do podzemních garáží? Jak brzy přijdou...  celý článek

Sonda Juno u planety Jupiter (ilustrace)
Slitina, která by přežila Černobyl, vůbec nemá existovat. Češi na ní pracují

Tým profesora Polcara na ČVUT vyvíjí materiál, který nezdeformují ani extrémní teploty. Neztrácí svůj tvar a pevnost ani při 2000 stupních Celsia, kdy se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.