Hradec Králové, 27. dubna 2015, přesná poloha pozorovatele 15°50'42.99" východní délky a 50°11'34.78" severní šířky. Právě zde se naskytla možnost pořídit snímek v záhlaví článku, který zvítězil v květnovém kole soutěže o českou astrofotografii měsíce. Jeho autorem je Richard Kotrba z Hradce Králové.
Mezinárodní kosmická stanice (ISS), která je na obrázku zachycena na pozadí Slunce, létá ve vesmíru v podstatě již od 20. listopadu 1998. Tehdy byl na oběžnou dráhu vynesen modul Zarja. Trvale je stanice obydlena od 2. listopadu 2000, kdy na ni vstoupila první stálá posádka. V době pořízení snímků byla stanice vzdálena 498 kilometrů a „ta chvíle“, tedy doba přeletu stanice na pozadí Slunce, trvala necelou sekundu.
Stanice se pohybuje okolo Země průměrnou rychlostí téměř 28 000 km/h, a naši planetu tak oběhne přibližně za 92 minut. My ji pak za příhodných podmínek můžeme v noci pozorovat jako jasný objekt pohybující se oblohou.
Stanice byla v podstatě dokončena v roce 2011 po instalaci dvou venkovních plošin. Od té doby má hmotnost okolo 450 tun, délku 74 metrů a rozpětí 108,4 metru. Solární panely poskytují úctyhodných 110 kW a přetlakový, tedy lidmi využitelný vnitřní objem stanice zabírá téměř 1000 m3.
Na snímku rozlišíme také několik detailů. Mezi dvěma dvojitými sadami solárních panelů nalezneme obrysy laboratorního modulu Destiny, modulu Kibó i modulu Columbus. Na druhé straně, za centrální příhradovou konstrukcí, pak tušíme první modul Stanice Zarja, užívaný v současné době jako sklad.
A když jsme u toho, jak koho kdo vidí, připomeňte si s námi i opačný pohled, tedy z ISS na Zemi:
