Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak vypadá Linux na obrazovce (Linux pro každého III. - Grafické prostředí)

aktualizováno 
Ve třetím díle našeho dílu o Linuxu se podíváme grafické rozhraní. To zprostředkovává funkce počítače pomocí uživatelsky přívětivého a názorného prostředí. Kromě toho nakousneme téma známého projektu KDE.

Téměř každý, kdo dnes a denně pracuje s počítačem a není to zrovna programátor nebo adminstrátor UNIXových serverů, používá nějaké grafické prostředí. A't už je to prostředí v MS Windows, MacOS X nebo IBM OS2. Kvalitní GUI (Graphical User Interface) je předpokladem pro úspěch dnešních operačních systémů. Samozřejmě řada uživatelů nedá dopustit na příkazovou řádku, rychlou klávesnici a modrý Midnight Commander nebo Norton, těm samozřejmě dnešní grafická prostředí připadají zbytečná, paměťově náročná a pomalá... Těch ostatních uživatelů je ale víc a tak i pro Linux a příbuzné systémy se začaly zakládat různé projekty, jejichž cíl byl jediný - zpřístupnit systém i méně zkušeným uživatelům a zabalit kvalitní systém do hezkého kabátu.

Správci oken

Linux obsahuje grafické prostředí X Window System, které umožňuje vyměnit příkazovou řádku za grafiku, myš a klávesnici. Aby mohl X Window System fungovat, musí být spuštěn ještě jeden z mnoha dostupných Správců oken (Window Manager). Mezi nejznámější patří KDE, Gnome, BlackBox či Enlightement. Již při samotné instalaci se vás budou průvodci tázat, jaké prostředí byste rádi používali. Nemusíte se bát špatného rozhodnutí, pokud máte dostatek místa na pevném disku, můžete nainstalovat třeba všechny správce oken najednou. Následně si při startu X Window Systemu vyberete to prostředí, na které máte zrovna náladu.

Určitě jste na druhou stranu slyšeli, že existují různé aplikace pro KDE, aplikace pro GNOME atp. Je to pravda. Tyto aplikace jsou napsané tak, aby využívali výhod a funkcí právě onoho správce oken, neznamená to ale, že byste nemohli pod Gnome spustit programy pro KDE a obráceně. Pokud ale budete používat pod GNOME aplikace pro GNOME, ušetříte nějakou tu kapacitu operační paměti, nemusíte totiž do paměti nahrávat knihovny KDE.

Správců oken je mnoho a každý projekt se specializuje na určitou oblast. Pokud máte výkonný počítač a dostatek operační paměti (128/256MB a více), můžete sáhnout po KDE či GNOME. Tito dva velikání jsou nejen správci oken, ale kompletní pracovní prostředí zahrnující spoustu aplikací, doplňků a pomůcek. Pokud máte paměti po skromnu nebo nepotřebujete propracované a funkčně nadupané GUI, můžete vyzkoušet např. BlackBox - jednoduchý správce oken pro méně výkonné počítače. Pokud chcete zase něco opravdu jedinečného, graficky vyvedeného a odvážného, sáhněte po Enlightementu a kolegové budou překvapeni.

My se nejdříve podíváme na zoubek KDE, jednomu z nejoblíbenějších a nejpoužívanějších prostředí, někdy příště se vrhneme na GNOME, dalšího neméně zajímavé prostředí a již zmíněný BlackBox či Enlightement.

KDE

V říjnu 1996 byl založen projekt KDE - K Desktop Environment. Rok na to byla vydána první beta verze tohoto grafického prostředí. Dnes většina distribucí obsahuje verzi 3.x, která je opravdovým robustním prostředím včetně spousty pomůcek a profesionálních aplikací z různých oborů. Co z KDE za těch pár let vyrostlo? CVS strom projektu obsahuje přes 4 milióny řádků zdrojového kódu, do KDE je zapojeno přes 800 vývojářů z celého světa a přes 300 uživatelů se stará o lokalizaci do různých jazyků. KDE je samozřejmě lokalizováno i do našeho mateřského jazyka a to včetně nápovědy.

kde33-1

Protože je KDE opravdu rozsáhlým prostředím, je rozděleno na několik baliků:

  • KDE-Libs: Základní knihovny pro provoz KDE a aplikací
  • KDE-Base: Opravdový základ KDE - window-manager, pracovní plocha, Konqueror (průzkumník a systémový WWW prohlížeč)
  • KDE-Network: Aplikace pro práci se sítí a připojování k ní
  • KDE-Pim: Programy pro správu osobních informací, e-mailu atd. - E-mailový klient KMail, adresář KAddressbook, kompletní organizér KOrganizer, synchronizace s PDA Kpilot a další
  • KDE-Graphics: Grafické aplikace - Kghostview pro prohlížení souborů PDF, kreslící program KPaint, Kfax pro faxování, ...
  • KDE-Multimedia: Hudební a multimediální aplikace - MIDI, CD, Wave...
  • KDE-Utilities: Drobnější utility - textový editor KEdit, kalkulátor KCalc,poznámky KNotes, ...
  • KDE-Edu: Programy pro vzdělávání
  • KDE-Games: Hry
  • KDE-Toys: Různé drobnosti “na hraní”
  • KDE-Addons: Doplňky pro ostatní aplikace
  • KDE-Artwork: Tento balík obsahuje spoustu ikon, stylů, pozadí, spořičů obrazovky atd.
  • KDE-Admin: Aplikace pro správu a konfiguraci systému
  • KDE-SDK: Skripty a pomůcky pro vývojáře KDE aplikací
  • KOffice: Kancelářský balík
  • KDevelop: Vývojové prostředí pro programátory v C/C++
  • Quanta: Vývojové prostředí pro tvůrce webových aplikací (HTML, PHP, ASP...)
  • Z tohoto výčtu je asi všem jasné, že KDE se snaží soustředit pod sebe nejen samotné grafické prostředí pro ovládání systémů Linux/UNIX, ale kompletní pracovní prostředí zahrnující nejrůznější aplikace. Celé KDE je postaveno na knihovně Qt (projekt Gnome používá zase knihovnu GTK). Všechny aplikace tak vypadají stejně a všechny aplikace mohou využívat nejrůznějších výhod Qt, včetně témovatelnosti. Výhodou také je, že Qt knihovny jsou dostupné i pro ostatní platformy, např.i MS Windows (i když zde je Qt komerčním produktem), programy pro Kde je tak možné po menších úpravách provozovat i pod Windows, což samozřejmě zlepšuje kompatibilitu s okolním světem a umožňuje používat oblíbené aplikace z KDE např. v zaměstnání,kde jste nuceni používat okenní systémy. Právě na možnosti provozovat QT aplikace snadněji pod Windows se nyní začíná pomalu pracovat.

    Jak tedy vypadá a funguje KDE?

    Poznámka:

    Odborníci prominou, že nazývám KDE a GNOME správci oken, je to pro zjednodušení a snadnější srozumitelnost pro linuxové začátečníky. KDE používá vlastního správce oken Kwin, GNOME pak Metacity.

    Celý systém je ideální pro uživatele, kteří přecházejí na Linux z Windows. Principy zustávají stejné, po spuštění na vás bude svítit pracovní plocha i s ikonkami, v levém dolním rohu najdete tlačítko “K”, které sedí klidně v rohu panelu a plní stejnou funkci jako tlačítko “Start” ve Windows. Po jeho rozbalení vás KDE oslní nabídkou funkcí i programů. Na ploše se objevují zástupci zařízení nebo programů, v pravém dolním rohu máte hodiny a obdobu “Systraye” ve Windows.

    Žádné překvapení se nekoná, těžké říci, jestli je to dobře nebo ne. Každopádně KDE nikdy nebyl správce oken, který by se pyšnil nějakou originalitou nebo odlišností od zvyklostí z Windows, ba naopak, díky své podobnosti s Windows mají uživatelé minimální problémy s přechodem na Linux. To pro dnešek stačí, příště se podíváme na KDE trochu z blízka a ukážeme vám, jak dnes vypadá KDE 3.3...

    Autor:




    Hlavní zprávy

    Další z rubriky

    Ovládání klávesnice Windows očima.
    Microsoft zkouší u Windows 10 ovládání očima

    Microsoft přidal do testovací verze Windows 10 podporu systému Eye Control, který umožňuje ovládat počítač očima.   celý článek

    Ilustrační foto
    Aplikace na neděli: tablet jako malířské plátno či rezervační systém

    Náš přehled užitečných aplikací pro tablety tentokrát obsahuje jednu, která šifrováním ochrání data v cloudovém úložišti, šikovný hudební přehrávač, čtečku...  celý článek

    Avid Media Composer First
    Stříhejte video jako hollywoodští profíci. Střižna od Avidu je zdarma

    Společnost Avid vydala bezplatnou verzi své střižny Media Composer s názvem Media Composer First. Oproti té plné „hollywoodské“ verzi má několik omezení, ale...  celý článek

    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.