Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak vypadají plány na zpracování sluneční energie přímo v kosmu

  9:45aktualizováno  9:45
Představitelé amerického ministerstva obrany vypracovali projekt, jak vyrábět elektrickou energii přímo v kosmickém prostoru. Zdrojem energie by mělo být sluneční záření.

NASA chce získávat elektrickou energii přímo v kosmu

S nápadem využívat solární energii v kosmických elektrárnách poprvé přišel v roce 1968 Peter Glaser, inženýr poradenské firmy Arthur D. Little. Jeho studie navrhovala umístit v kosmickém prostoru panel se solárními články o rozloze 50 km2. Američané tehdy dokonce zahájili práce na předběžném výzkumu, ale brzy od nich upustili, ukázalo se, že projekt by vyžadoval neúměrně velké investice.

Ovšem situace se o té doby značně změnila, to, co nám v 70. letech minulého století mohlo připadat jako čirá fantazie, může být za několik desetiletí realitou. Elektronika, robotika a výzkum fotovoltaických článků zaznamenaly v posledních letech bouřlivý rozvoj, ceny potřebných zařízení poklesly, a proto vědci a technici dříve zavržené myšlenky na výstavbu slunečních elektráren v kosmu opět oprášili.

Tentokrát se iniciativy ujali odborníci z amerického ministerstva obrany, protože se nabízí i vojenské využití. Jeho zástupci koncem minulého týdne informovali o svých plánech veřejnost a celý projekt doporučili americké vládě ke zvážení.

Elektrárny v kosmu

Představy jsou následující - na geostacionární dráze kolem Země budou rozmístěny satelity s 1 km velkými solárními panely a jimi získaná energie bude poté soustředěna do mikrovlnných nebo laserových paprsků a vyzářena směrem k zemskému povrchu. Tam ji posbírají speciální pozemní antény, které ji vzápětí převedou na elektřinu.

Oproti pozemním slunečním elektrárnám budou mít ty kosmické jednu nezanedbatelnou výhodu - naprostou nezávislost na podmínkách panujících na Zemi, budou moct pracovat i v noci a za špatného počasí.

Představitelé Pentagonu ale zdůrazňují i jejich další přednost, sběrné antény by totiž mohly být i mobilní, což by pomohlo vyřešit zásobování energií například v průběhu přesunů při vojenských operacích ve vzdálených a problematických oblastech či na přechodně zřízených vojenských základnách.

Energie budoucnosti

Ve využití energie Slunce se skrývá obrovský potenciál, je levná, a navíc je jí opravdu dostatek. V budoucnu by tak kosmické sluneční elektrárny mohly vyrábět více elektrické energie než fosilní, větrné a jaderné elektrárny dohromady. Samozřejmě že zbývá vyřešit ještě mnoho technických problémů, včetně vývoje levných nosičů satelitů. Ale příznivci kosmických slunečních elektráren tvrdí, že pro jejich realizaci není třeba žádných průlomových vědeckých objevů. Také proto Pentagon ve své studii po NASA požaduje, aby do deseti let vyvinula testovací satelit schopný vyslat na Zemi paprsek o výkonu 10 MW. "Neexistují žádné technologické překážky,“ říká Paul Damphousse, jeden z tvůrců projektu.

Zdroj: www.newscientist.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173...
Aukční síň draží vesmírné artefakty, třeba taštičku na prach za miliony

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173 položek, které souvisí s lidským dobýváním vesmíru. Právě 20. července slavíme 48....  celý článek

Ilustrace základny na Marsu
Lidi na Mars hned tak nepoletí, není dost peněz, ozvala se NASA

Americký prezident Donald Trump by chtěl dostat lidi na Mars nebo alespoň znovu na Měsíc. Má to však háček: NASA na to nemá peníze.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.