Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Budeme u toho. Teleskopy patrně zachytily vznik nové planety

aktualizováno 
Astronomové poprvé zaznamenali právě se rodící planetu. Leží zabalena v hustém disku plynu a prachu asi 335 světelných let od Země.

Kresba potenciální planety v systému LKCa 15, na jejíž existenci se však vědci zatím neshodnou. | foto: NASA

Astronomové zabývající se studiem planet vystačili před 20 lety s prsty na rukou. Planetologie měla devět studijních objektů (Pluto ještě byl planetou) a to bylo vše. Ale to už bylo. Pokrok sledovacích technik však planetologům otevřel zbytek vesmíru.

Dnes víme o zhruba osmi stovkách planet, mezi nimiž je řada "exotů", o kterých se astronomům nedávno jen snilo. O většině z nich víme velmi málo či téměř nic, ale i to se pomalu mění a detailů přibývá. Prvním příkladem byli tzv. horcí plynní obři, tedy planety rozměrů Jupiteru či Saturnu, které se pohybují u své hvězdy blíže než Merkur u Slunce.

Do vesmírného herbáře nyní vědcům možná přibude unikátní exemplář. Astronom Sascha Quanz se svým týmem zkoumal prachoplynný disk kolem mladé hvězdy HD100546, která se nachází asi 335 světelných let od Země. K velkému překvapení se jim podařilo najít objekt, který vypadá jako formující se planeta, stále zahalená v disku hmoty kolem této mladé hvězdy. Mohlo by jít o plynnou planetu, podobnou našemu Jupiteru (práce je dostupná zde).

Obrázek zrodu planety vědce samozřejmě eminentně zajímá, protože v tomto bodě mají ve vědomostech značné mezery. Nepochybně platí, že planety se rodí z oblaku prachu rotujícího zhruba v jedné rovině kolem hvězdy (tzv. protoplanetární disk). Ale jak a proč pak planety vzniknou, jak dlouho to trvá a celá řada dalších zajímavějších otázek uspokojivě zodpovězena není. Do značné míry je to proto, že astronomové nemají dost přímých pozorování a do značné míry musí spoléhat na počítačové simulace.

Hlavní důvod je samozřejmě ten, že planety sluneční soustavy už jsou dávno hotové, a od nich se tedy řadu věcí jednoduše nedozvíme. Známe jiné hvězdné systémy v raném stádiu vývoje ve větší vzdálenosti od Země, ale pozorování detailů je těžké kvůli množství hmoty kolem mateřské hvězdy. Přítomnost oblaku pozorování ztěžuje a zárodky planet skrývá.

V případě hvězdy HD100546 vědci zachytili možnou planetu díky nepravidelnostem ve světelných vlastnostech disku. Šlo o pravidelně se objevující "světlou skvrnu". Teleskop zaznamenal i další podpůrné argumenty, třeba stopy působení vznikající planety na okolní hmotu a možná i známky zahřívání, které by vytváření planety mělo doprovázet.

Snímky, které mají dokládat přítomnost vznikající planety u hvězdy HD100546.

Snímky, které mají dokládat přítomnost vznikající planety u hvězdy HD100546. Objekt představuje červená "skvrna".

Ovšem teprve se ukáže, zda toto oznámení kolegové a konkurenti autorů nerozcupují na kousky. Mají slušnou naději na úspěch. Otázky vzbuzuje poloha nově objevené planety, která nesouhlasí s uznávanými teoriemi vzniku planet. Planeta totiž leží velmi daleko od své hvězdy (70krát dále než Země od Slunce) a v takovém místě by vzniknout jednoduše neměla. Není jasné, jestli se pletou teorie nebo se (možná) planeta na místo postupně nějakým způsobem přesunula.

Navíc už známe případ, kdy vědci spekulovali, že možná objevili stopy přítomnosti zárodečné planety, ale závěry nebyly bezvýhradně přijaty. (Stále jen kandidátem, byť slibným je možná planeta v systému LkCa 15). Pokud však hypotéza odolá náporu kritiků, poskytne planeta u HD100546 spolu s jinými zajímavými objekty (třeba další možnou planetou u hvězdy HD 113766) vědcům příležitost porovnat a "doladit" teorie o tom, proč máme Zemi pod nohama.

Autor:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.