Kdo by neznal Wikipedii, otevřenou encyklopedii, kterou může kdokoli editovat. Nejenže ukázala, že komunitní projekt s otevřenou účastí si může vydobýt své místo na slunci a oblíbeností překonat projekty centrálně řízené. Wikipedia se stala jednou z deseti nejnavštěvovanějších stránek internetu a také jedním z nejčastěji odkazovaných zdrojů.
Technické možnosti umožnily, aby kdokoli, kdo má k internetu přístup, produkoval informace o čemkoli, o čem chce, a učinil je masové přístupné. A internet nerozlišuje, jaké má pro své editace motivaci. Wikipedia pouze zaznamená, že ke změnám došlo.
Britannica v. Wikipedia
A to může být podle Roberta McHenryho, bývalého ředitele encyklopedie Britannica, největší kámen úrazu tohoto projektu. Jelikož kdokoli může informace upravit a tyto informace se na internetu okamžitě objeví, stává se pravda (pojem s encyklopediemi spojovaný) nejen relativní, ale také okamžitě měnitelnou. Dokonce i Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie a v současnosti hlava Citizendia, upozorňuje na neduhy, kterými Wikipedia trpí.
Nadšenci a zastánci naopak zdůrazňují, že pravda by měla být určena dialogem a otevřenou, zpětně dohledatelnou komunikací. A jejich nepopiratelným argumentem je, že Wikipedia umožnila psát články i o tématech, která by se do encyklopedie nikdy nedostala. Wiki systémy mají také potenciál být extrémně aktuálními. Zaleží pochopitelně na jejich využití.
Ve filmu dostal prostor také Andrew Keen, kterému se především nelíbí amatérismus, který díky Wikipedii dostává stejný prostor jako ověřené názory erudovaných odborníků. Amatéři zase argumentují, že také oni dělají vše, co mohou, aby hledali pravdu, často i více než oni odborníci. Robert McHenry to nepopírá: "Naopak, myslím si, že je úžasné, co dělají. Jen tomu prosím vás neříkejte encyklopedie..."
Pravda podle Wikipedie
Dokument nizozemského režiséra IJsbrand van Veelen je v anglickém jazyce a navazuje volně na úspěšný dokument Google: Behind the Screen (2006). Zúčastnil jsem se jeho premiéry na konferenci The Next Web v Amsterdamu. Celý film si můžete prohlédnout na YouTube:
Po filmu doplnil režisér některé informace a vyzval k diskuzi. Ta se, díky velkému podílu Web 2.0 nadšenců v sále, rozpoutala okamžitě.
Hlavním argumentem bylo, že film byl nevyvážený. Kupodivu se to ale zdálo oběma stranám, jak zastáncům, tak odpůrcům - obě strany měly pocit, že jejich názor zněl málo nahlas. Podle mého právě to ukazuje na fakt, že film je celkem objektivní a dává oběma stranám přiměřeně stejný prostor.
Režisér navíc upozornil, že on nevnímá film jako střet dvou názorů na Wikipedii. To je podle něj zjednodušující - jde o dialog, kde všechny zúčastněné strany na základě svých zkušeností hledají, jaké místo Wikipedia má na dnešním internetu a jak ji vnímají uživatelé. A především, jak Wikipedia vnímá pojem "pravda".
Ukazuje se totiž, že shodnout se na tom, co je pravda, není nic snadného. Má pravdu určovat úzká skupina, která má k ověření dat nejlepší předpoklady a nejlepší motivaci, prokázanou např. akademickou kariérou? Nebo se pravda tvoří demokratickým procesem a dialogem? Nebo mají přežít pouze nejsilnější hlasy, zvítězit hlasitější názor, lépe prosazovaný svými zastánci?
Hledání pravdy zkrátka není jednoduché. Naopak, je to extrémně složité. A Wikipedia pouze opět otevřela toto téma k diskuzi. Režisér van Veelen se tématu ujal dobře a konec nechal otevřený. Na řešení ještě musíme přijít.
