* Bill Gates byl v Česku jeden den. Jak probíhá taková návštěva?
Během jednoho dne musel Bill Gates zvládnout 17 věcí. Začínali jsme v půl deváté ráno a odlétal v osm hodin večer. Je to hodně náročný program. My jsme spolu měli na oběd asi čtvrthodinu.
* Žít v podobném rytmu asi pořád nejde...
Samozřejmě se to nedá dělat každý den a je jedno, jestli je to Gates, Ballmer (výkonný ředitel Microsoftu, pozn. red.) nebo na úrovni regionu já. Mám týdny, kdy jsem každý den v jiné zemi, v jiném hotelovém pokoji. A protože se setkáváte s šéfy jiných firem, vládami nebo médii, je to hodně náročné na koncentraci.
* Velký byznys asi jinak dělat nejde.
Skutečně dneska dělat byznys na této úrovni jinak nejde. A já to říkám i klukům, šéfům poboček, je to jako běžet závod na olympijských hrách. Ale s tím rozdílem, že takhle běžíte každý den.
Teď budu mluvit trochu jako moje matka... Začíná to tím, jakou má člověk životosprávu. Jestli spí, jestli sportuje, co jí. Už si taky nemůžu dovolit sedět na večírku do čtyř do pěti do rána jako dřív. To nejde.
* Dovolenou si ale můžete dopřát, nebo ne?
V práci jedu natvrdo tři měsíce, pak mám týden dovolenou s rodinou u moře, kde se snažím vypnout. A v létě mám tak dva týdny.
Dobré ve firmě je, že pokud má člověk takhle náročnou pozici, může si vzít dovolené, kolik chce. Samozřejmě, že ve skutečnosti to nejde.
* Na seznamu Čechů, kteří to v zahraničí dotáhli nejdál, "lovci mozků" nejčastěji uváděli vás a pana Šmídu, který vládne velké soukromé bance v Rusku. Co vás vytáhlo tak vysoko?
Není to záležitost jedince, ale týmu. Jakýkoliv úspěch je dvacet procent člověk, šedesát lidi, s kterými děláte, a zbytek je štěstí. Udělal jsem i spoustu chyb. Kdybych je neudělal, nebyl bych asi tam, kde jsem.
* A kromě chyb, co jste udělal dobře?
Jsem tvor, který útočí. Nemám rád lidi, kteří říkají, že něco není možné. Dám vám příklad. Můj přítel, který občas mluví na našich konferencích, je Reinhold Messner. Když lezl jako první na Mt. Everest bez kyslíkové bomby, tak mu devět z deseti doktorů řeklo, že nahoře se zblázní. A on to stejně udělal.
A to je asi moje vlastnost. Kdykoliv jsem měl nějakou roli ve firmě, koukal jsem se okolo a takříkajíc kecal těm ostatním do toho, co dělají.
* Když si to můžete dovolit, asi se vám daří...
Takhle se nám podařilo nastartovat náš region, je čtyři roky nejlepší na světě. Takhle se před rokem a půl podařilo nastartovat emerging markets (rodící se ekonomiky, např. Rusko, pozn. red.). Řekl jsem ostatním viceprezidentům, přátelé, emerging markets jsou sice jen x procent našeho obratu, ale šest nebo sedm procent našeho růstu. A to je, co zajímáWall Street.
* K úspěchu patří také náležitá odměna. V Česku i v Německu se řeší zveřejňování platů šéfů. Jste pro?
Lidi, kteří mají vědět, kolik beru, tedy daňoví úředníci v Německu, můj plat znají přesně. Ale nemám s tím vůbec žádný problém.
Mám plat a bonusy. A existují dlouhodobá měřítka, u mě tříletá, kde jsem hodnocený podle spokojenosti zákazníků, jak se daří firmě, jaký je její obraz. Ne vždy podle obratu.
Šéfové by se měli hodnotit podle dlouhodobých měřítek, protože některé věci se dají vyhnat prášky. Je to tak. Tři až pět let je rozumný časový horizont, jestli tam je nějaká přidaná hodnota pro akcionáře. Už jsem to řekl dříve, Microsoft platí dobře, ale nepřeplácí a pro Gatese bych dělal třeba za stravenky.
* Šéf ČEZ, Martin Roman, například říká, že česká společnost na to není připravená kvůli závisti. Souhlasíte?
Pro odpověď musíme několik století nazpátek, na Bílou horu. Likvidaci české šlechty máme v krvi. Nedobrý vztah k úspěšným lidem, bohužel, to je fakt. V ostatních zemích to takhle není.
Tady je spousta úspěšných lidí a nechlubí se tím. Úspěch ti v Čechách neodpustí ani nejlepší přítel. Chybí tu vzory a lídři. V Americe jsou Gates, Dell, Jobs. A v tomhle Martina Romana chápu.
* Minulý týden jste zveřejnili svoje finanční výsledky za poslední tři měsíce. Velký růst zisků, přes tři miliardy dolarů...
Máme tradiční byznysy jakoWindows, Office, servery, které rostou.
Ale máme nové byznysy jako MSN (internet, pozn. red.), na které sázíme do budoucna. Dál máme Xbox, ale i software pro firmy, kde já vidím obrovskou příležitost.
* A mobilní telefony...
Hodně lidí bude měnit mobilní telefony a skutečně sbližování počítačů a komunikace probíhá. A myslím, že naše postavení je v tom silné.
* Kde budete růst dál?
Moje vize je jednoznačná. Do informačních technologií se investuje stále po celém světě, ale základ růstu bude na rozvojových trzích.
Latinská Amerika, Čína, jihovýchodní Asie. Rusko taky, tam mají velké přebytky ve státním rozpočtu, takže připravují nějaké programy pro počítače do domácností.
* A co se týká nových výrobků?
Jména znáte. Longhorn (nová Windows), nový databázový server Yukon.
Obecně v našem byznysu platí, že růst technologií je exponenciální, ale lidi to jsou schopni absorbovat jen krok po kroku, lineárně. Jak ty nůžky zavřít, je jednoduchost použití, dostupnost a nutnost lidem vysvětlit, co se s tím dá dělat. Dalším problémem je stárnutí populace, zvlášť v Evropě. Budeme muset na novou techniku přeškolovat lidi, kterým je pětapadesát, půjdou později do důchodu a technologie zatím odmítali.
* Budete tedy vytvářet moderní přístroje pro široké masy...
Na začátku celé éry počítačů bylo jen pár technicky zdatných lidí. Já si to pamatuju v téhle zemi, když jsem kupoval počítač XT ze Slušovic za čtyři sta tisíc. Tomu rozumělo pár lidí. My jsme si dlouho neuvědomili, že počítače používá stále větší procento populace. Kritika padá i na má ramena, třeba ta hantýrka, kterou celé naše odvětví zavedlo. To je úplně hrozný.
* Zavádíme nové technologie, ale stále jsme se ještě nevyrovnali se slabinami těch starších. Třeba taková nevyžádaná reklamní pošta - spam. Váš šéf Ballmer dokonce tvrdí, že jeho e-mail je v počtu přijatého spamu druhý na světě.
Já mám docela dobrý filtr, ale můj e-mail je méně známý než ten Steva Ballmera. Opravdu ohromný problém a nenávidím to.
