Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Japonské nápady: Nasazovací uši ukážou emoce a dálkový přenos polibků

  10:30aktualizováno  10:30
Japonské vynálezce napadají na naše zvyklosti někdy prapodivné stroje. Patří sem i nejnovější hi-tech hity, jakou jsou kočičí uši odhalující emoce nebo zařízení na přenos polibků na dálku.

Zatímco "emoční" kočičí uši se již prodávají a jsou prý hitem, přístroj na přenos francouzských polibků na dálku je zatím ve stádiu vývoje.

Ukaž, jak se cítím

Zařízení v japonštině zvané Necomimi, tedy kočičí uši, využívá myšlenek a emocí svého nositele k pohybu nasazovacích uší. Každý tak hned vidí, jak se jejich majitel cítí.

Co umí kočičí uši

Pokud se uši zvednou, znamená to, že jejich nositel je nervózní, nebo se na něco soustředí. Když naopak klesnou, je to známkou uvolněnosti a rozptýlenosti.

Vývojáři pamatovali i na takové situace, kdy je člověk při určitých aktivitách, jako je například hraní her nebo čtení knih, ve stejnou chvíli uvolněný i soustředěný. V takovém případě se uši v krouživých pohybech vrtí. Při nízké mozkové aktivitě zase zlehka stříhají vpřed a zpět.

Netradiční čelenka je vybavena dvěma snímači mozkové aktivity, které zachycují duševní rozpoložení. Uši poté vykonají čtyři odlišné pohyby.

Vývojem "neurokontroly" se zabývají laboratoře po celém světě, aby pomohly pacientům se syndromem uzamčení, kteří jsou sice při vědomí, ale nemohou se hýbat a komunikovat.

Ve Švýcarsku upravují vědci tuto technologii pro osoby připoutané ke kolečkovým křeslům a v Německu ji zase testují jako možný způsob ovládání automobilů.

Tentokrát ale firma Neuroscience, která za hračkou stojí, chtěla přinést něco pro zábavu všem.

Ačkoli se kočičí uši mohou zdát jako bezvýznamný pokrok, vývojáři jsou jiného názoru. Technologii je možné přizpůsobit jako komunikační nástroj pro samotáře nebo ty, kteří se ve společnosti cizích lidí stydí. Prozatím udělátko slouží jako nezvyklý hi-tech výstřelek.

Výrobce plánuje ještě letos uvést Necomimi i na zahraniční trhy. Zájemce by za zařízení měl zaplatit několik set dolarů (několik tisíc korun).

Polibky na dálku

Kdo si již pomocí uší našel partnera, možná ocení další japonský nápad. Jmenuje se "zařízení na přenos polibků" (Kiss Transmission Device) a vymysleli ho na vysoké škole University of Electro-Communications. 

Zařízení na dálkový přenos polibků

Zařízení na dálkový přenos polibků

Na první pohled byste od něj tuto funkci neočekávali. Z malé krabičky připojené k počítači totiž čouhá tyčka nápadně připomínající kloubové brčko.

Pokud se však brčko strčí do pusy a rozpohybuje jazykem, zařízení tyto pohyby přenese na druhé, které má v puse druhá osoba.

Pohyb lze navíc zaznamenat a posléze kdykoliv přehrát.

Tvůrci si jsou samozřejmě vědomi, že tato simulace nemůže nahradit opravdový zážitek z líbání, a tak již podle serveru Diginfo.tv přemýšlejí o dalších vylepšeních. 

"Součástí polibku je chuť, způsob dýchání, či vlhkost jazyka. Pokud se nám tyto elementy podaří do systému zabudovat, myslím, že pak to bude opravdu praktické zařízení," vysvětluje jeden z výzkumníků.

No a pokud by polibky přestaly stačit, lze si užít i dálkový sex. Stačí k tomu zařízení, které se zabuduje do 5,25palcové zdířky na mechaniku v počítači.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Domácí násilí ukončil chytrý reproduktor. (Ilustrační foto)
Zavolej na mě policii, slyšel chytrý reproduktor. Násilníka zatkl SWAT tým

Chytrá zařízení neustále analyzující hovory v okolí vyvolávají v mnoha lidech oprávněné obavy. Minulý týden však napadené ženě v Novém Mexiku posloužil chytrý...  celý článek

Předsunutý DSLAM.
Kratší „poslední míle“ má zrychlit i zoufale pomalé internetové přípojky

Za nízké přenosové rychlosti mnoha telefonních internetových DSL přípojek může jejich velká vzdálenost od ústředny. Vyřešit by to měly takzvané vysunuté...  celý článek

Fotoaparáty Nikon používají fotografové už 100 let
Fotoaparáty Nikon používají lidé už 100 let

VIDEO Před 100 lety začala v Tokiu působit společnost Nikon, dnes velikán na trhu s fotoaparáty. Do Evropy a Ameriky se ale společnost dostala až v roce 1950, a to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.