Japonské atomové elektrárny se pomalu a postupně vrací do provozu

Návrat japonských atomových elektráren k normálu po cunami a následné nehodě ve Fukušimě v březnu 2011 je zdlouhavý a velmi pozvolný. Do provozu se ale přece jen v průběhu posledních týdnů dostaly další reaktory.

Jaderná elektrárna Sendai v japonské prefektuře Kagošima | foto: Kyūshū Electric Power Company

Po fukušimské nehodě došlo v Japonsku k velkému „auditu“ stávajících jaderných elektráren a země se po zhruba dva roky (mezi srpnem 2013 a zářím 2015) musela obejít zcela bez energie z jádra. A až ve čtvrtek 21. října došlo k obnovení provozu druhého reaktoru.

Stejně jako ten první leží v areálu elektrárny Sendai. Ze zavážením paliva do něj se začalo letos 10. září, tedy ve stejný den, kdy první z reaktorů v Sendai vstoupil do komerčního provozu. Spouštění bylo v obou případech postupné - výkon nově spouštěného reaktoru se jen postupně zvyšoval až na sto procent (těch bylo dosaženo 2. listopadu). Komerční provoz druhého reaktoru by měl být zahájen v polovině listopadu.

V Sendai se jedná o tlakovodní reaktory s elektrickým výkonem 846 MWe. Dalšími tlakovodními reaktory, které mají nejblíže ke spuštění, jsou třetí a čtvrtý blok elektrárny Takahama s elektrickým výkonem 830 MWe. V tomto případě už byla získána všechna klíčová povolení japonského úřadu pro jadernou bezpečnost NRA. Samotné spuštění těchto bloků v letošním roce je však otázkou. Na základě žaloby několika aktivistů, kteří se snaží zabránit jejich provozu, vydal soud předběžné opatření. Bez rozhodnutí soudu tak zůstane elektrárna uzavřena. A je otázka, kdy a jak soud nakonec rozhodne.

Jak je to s nemocným z Fukušimy

I v České republice se objevila zpráva o „prvním případu rakoviny ze záření ve Fukušimě I“. Nejasností ve zpravodajství ovšem bylo tolik, že stojí za to si případ podrobněji popsat a vysvětlit.

Začněme tím, že nejde o nemoc z ozáření, tedy přímé poškození tkáně při vysoké dávce. Jde o to, že u 41letého muže, který pracoval jako svářeč v elektrárně od října 2012 do prosince 2013 v oblastech blízko třetího a čtvrtého bloku, byla nedávno zjištěna leukémie. Lékaři nemohou určit, proč se nemoc rozběhla - mohly to být karcinogeny z prostředí, mohla to být jen náhodná buněčná mutace. A mohla to samozřejmě být i radiace, která poškodila DNA některých buněk v těle nemocného. Ten dostal sice poměrně malou dávku (15,7 mSv), takže je souvislost s radiací nepravděpodobná, ale vyloučit to rozhodně nelze. Podobnou dávku dostává ovšem za rok řada lidí třeba ve Finsku běžně z přírodního pozadí.

Státní zaměstnanci pracující v Japonsku s radioaktivitou však mají speciální dohodu o zdravotním rizikovém pojištění. Každý z nich, který obdrží dávku větší než 5 mSv za rok, má v případě onemocnění na rakovinu možnost žádat o finanční kompenzaci. V tomto případě bylo poprvé tomuto nároku vyhověno. Takže vlastně nejde o případ radiací způsobené rakoviny z medicínského, ale jen administrativního hlediska.

Pátým a posledním blokem, který má blízko k opětnému zprovoznění, možná už v tomto roce, je třetí blok elektrárny Ikata se stejným typem reaktoru s výkonem 846 MWe, který je v Sendai. Je však třeba zdůraznit, že s největší pravděpodobností nepoběží na přelomu roku o moc více reaktorů než už fungující dva v Sendai. Bloky v elektrárnách Takahama a Ikata se nejspíše rozběhnou až začátkem příštího roku. Nejnáročnější pro provozovatele bude získat svolení okolních měst a prefektury, ve které se nachází, tedy splnit všechny jejich požadavky a přesvědčit tamní obyvatele o bezpečnosti provozu elektrárny.

Dalších zhruba dvacet bloků je na různém stupni posuzování z hlediska bezpečnosti. Celkově má nyní Japonsko 43 bloků, u kterých se uvažuje o dalším provozování, a dva rozestavěné, které se dokončují. Po šesti blocích ve Fukušimě I se nedávno odepsalo pět starých malých bloků, jejichž rekonstrukce a přizpůsobení novým pravidlům by se ekonomicky nevyplatilo. Z původních 54 bloků tak klesl jejich počet v Japonsku na zmíněných 43.

Japonská vláda dává primární důraz na bezpečnost. Hlavním kritériem je posouzení geologické situace kolem elektrárny a prokázání, že se zde nevyskytuje aktivní zlom, který by se projevil pohybem za posledních několik stovek tisíc let. A také připravenost na krizové situace způsobující úplnou ztrátu dodávek proudu. Zároveň by však ráda zprovoznila dostatek reaktorů, aby mohla mít podíl jádra na produkci elektřiny v roce 2030 zhruba 22 % a mohla tak znovu dosáhnout snížení nynější velmi vysoké úrovně produkce oxidu uhličitého. Spolu s dalšími opatřeními by tak chtěla mít ve zmíněném roce 2030 o 26 % nižší produkci oxidu uhličitého než v roce 2013.

Ve spouštění jaderných bloků postupuje Japonsko velice opatrně a pomalu. Je to dáno i pochopitelným postojem japonské veřejnosti, který je vůči jaderné energetice spíše negativní. Například průzkum veřejného mínění provedený v říjnu japonskou televizí NHK ukazuje, že zatímco 18 % Japonců je pro obnovení provozování jaderných reaktorů, víc než jednou tolik (43 %) je proti a 33 % zůstává nerozhodnuto. Jak reagovalo zbývajících 6 %, nebylo uvedeno. Politici tak stojí před značným dilematem. Dobře si uvědomují, že odstoupení od jádra a dramatické zvýšení využívání dovážených fosilních paliv má pro Japonsko velmi vážné ekonomické a ekologické dopady. Na druhé straně je jim však jasné, že jejich voliči jsou spíše proti jádru. A tyto nálady podporuje i velmi intenzivní činnost protijaderných aktivistických hnutí. Jak se tak bude situace v japonské energetice vyvíjet, je otázkou.

Co nového ve Fukušimě

Pro zájemce o podrobnější informace o důvodech, průběhu a následcích havárie v elektrárně Fukušima I je určena kniha „Fukušima I poté“, kterou vydalo nakladatelství Novela Bohemica (můžete si objednat zde)

Velmi důležitý pro postoj japonské veřejnosti vůči jádru je i stav prací na likvidaci následků havárie ve Fukušimě I. Podívejme se na některé novinky z poslední doby. V samotné elektrárně se v srpnu podařilo pomocí dvojice těžkých jeřábů vytáhnout z bazénu s vyhořelým palivem třetího bloku 35 tun vážící část zavážecího stroje, která tam spadla při výbuchu vodíku a destrukci tohoto bloku. To uvolnilo cestu k dalším větším kusům trosek. Takže se v polovině října podařilo vytáhnout poslední větší kus o hmotnosti 2,6 tuny. Následné dočištění bazénu a dekontaminace umožní dokončit novou horní část budovy a instalovat zařízení, které umožní vyvezení vyhořelého paliva z něj. I tento bazén by se tak vyklidil podobně, jako se to podařilo u čtvrtého bloku (popsáno zde).

Zároveň se odstranil provizorní kryt u prvního bloku. Následovat bude odstranění trosek a poté se postaví nová horní část budovy a zařízení, které umožní odvézt vyhořelé palivové soubory i z tohoto bazénu. V blízké době se také rozhodne, jaký přesný způsob se zvolí pro vyklizení druhého bloku.

Vladimír Wagner

Je český jaderný fyzik. Pracuje na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy. Zabývá se výzkumem horké a husté jaderné hmoty pomocí srážek relativistických těžkých iontů a možnosti transmutace jaderného odpadu intenzivními toky neutronů

Byl členem Nezávislé energetické komise II, která pod vedením Václava Pačesa a Dany Drábové připravovala pro Ministerstvo průmyslu a obchodu analýzu stavu a perspektiv vývoje české energetiky.

Zatímco způsob vyklizení všech vyhořelých palivových souborů z bazénů je vcelku jasný, stav zničených aktivních zón prvního až třetího bloku je stále neznámý a nad způsobem jejich likvidace je tak velmi mnoho otazníků. Na podzim se podařilo pomocí kosmických mionů nahlédnout do nitra druhého reaktoru stejným způsobem, jako se to povedlo začátkem roku u prvního bloku (popsáno zde). I zde se zjistilo, že většina aktivní zóny se roztavila a protekla na dno tlakové nádoby. V místě aktivní zóny totiž miony nezaznamenávají stín způsobený palivovými soubory. Jestli se tlaková nádoba protavila a palivo se dostalo do spodní části kontejnmentu, zůstává stále otázkou. To by měl zjistit robot, který by se do kontejnmentu druhého bloku dostal potrubím. Podobně, jako se to povedlo robotu u prvního bloku (viz zde). Na rozhraní září a října se podařilo odstranit překážky, které bránily přístupu ke vstupu do daného potrubí. Po dekontaminaci okolí, která zajistí podmínky pro delší práci lidí v těchto místech, se robot vydá do nitra kontejnmentu zmíněného druhého bloku. Informace, kam všude se dostalo roztavené palivo ze zničené aktivní zóny uvnitř kontejnmentu, jsou nezbytné pro přípravu její likvidace.

V okolí elektrárny je největší událostí podzimu úplné zrušení všech omezení u třetí z celkově původních jedenácti samosprávných celků, které ležely celé nebo zčásti v evakuované zóně. U prvních dvou ležely v zakázané zóně pouze jejich malé části a možnost návratu se týkala pouze několika stovek obyvatel. Třetí částí bylo město Naraha, které leželo v zakázané zóně celé, a možnost návratu se v jeho případě týká zhruba sedmi a půl tisíce obyvatel. Další částí, která by se měla úplně otevřít na jaře příštího roku, je město Minamisoma. Zde by se opět mohly vrátit tisíce obyvatel. Postupný pokrok je vidět i u dalších oblastí mnohem blíže k elektrárně. U města Tomioka se od začátku října přesunula část jeho úřadů přímo do dosud úplně evakuovaného města. Má to zrychlit proces dekontaminace a rekonstrukce města. Úplné zrušení všech omezení se zde předpokládá do roku 2017.

Pokud bude pokračovat pokrok v likvidaci elektrárny i v dekontaminaci a otevírání zakázané zóny a dá se předpokládat, že by to mohlo zlepšit i postoj japonské veřejnosti k jaderné energetice.

Autor:
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 30 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Nyní startuje naposledy

v diskusi jsou 3 příspěvky

28. března 2024  15:36

Přímý přenos Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 30 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 34 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...