Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Japonci na sobě experimentují. Vypnuli poslední jaderný reaktor

  9:00aktualizováno  9:00
Japonsko v sobotu odstavilo svůj poslední reaktor a poprvé po 40 letech zůstane bez jaderné energie. Vyjde je to draho.

Záběry ze sobotní demonstrace na oslavu uzavření posledního japonského reaktoru | foto: ČTK/AP

Země vycházejícího slunce zahájila jeden z největších pokusů v dějinách energetiky. Kvůli naplánované údržbě byl odstaven reaktor číslo tři v jaderné elektrárně Tomaro. Mimo provoz se v tu chvíli ocitlo všech 54 jaderných reaktorů na Japonských ostrovech.

Všechny byly odstaveny buď hned po katastrofě, nebo později během dopředu naplánované údržby. Žádný z nich už ovšem nebyl uveden do provozu. Aby se tak stalo, musí být splněny dvě podmínky. Reaktory musí projít zátěžovými zkouškami, které budou napodobovat jejich odolnost vůči katastrofickým událostem podobným těm z minulého března. Protože prakticky všechny japonské reaktory leží kvůli chlazení u moře, klíčovým bodem zkoušek je odolnost proti tsunami.

Pokud reaktory projdou zkouškami, musí jejich opětovné spuštění schválit místní samospráva. A to se zatím nikde nestalo. Japonsko se po Fukušimě změnilo v zemi odpůrců atomové energie. Velká většina Japonců (od 60 do 80 procent podle konkrétní otázky) se v průzkumech vyjadřuje proti používání "atomu". Pro spuštění elektráren je zhruba čtvrtina dotazovaných. A politici hlasy z ulice po tvrdé kritice kvůli nezvládnuté havárii ve Fukušimě pozorně poslouchají.

S chutí do toho a... nějak to dopadne

Japonsko pokrývalo před zemětřesením a následnou tsunami v roce 2011 atomovou energií zhruba 30 procent své spotřeby elektřiny (a zhruba 11 procent z celkové spotřeby energie v ekonomice, tj. například včetně fosilních paliv pro dopravu a energie na teplo). Země předpokládala, že bude stavět další jaderné reaktory a v roce 2030 bude "jádro" pokrývat celou polovinu spotřeby elektřiny.

Odklon od tohoto zdroje energie tedy není kosmetickou úpravu. Dotkne se celé řady lidí i celých průmyslových oborů. Už v loňském roce se země potýkala s nedostatkem elektřiny, především v létě, kdy velká část obyvatel měst používá klimatizaci. Stejně jako v 70. letech, kdy vypukla v zemi panika kvůli vysokým cenám ropy, se například koketovalo s používáním kancelářského oblečení bez rukávů.

V letošním roce bude situace zřejmě podobná. Škody na rozvodné síti byly napraveny a do provozu se dostávají předtím odstavené a záložní zdroje. Přesto lze v některých oblastech očekávat problémy. V Tokiu se podle zprávy japonských úřadů objeví zhruba pětiprocentní převis poptávky nad nabídkou. V západní oblasti země kolem průmyslové Ósaky budu chybět zhruba 16 procent běžných dodávek elektřiny. Takže pokud se chystáte letos v létě do těchto oblastí Japonska, doporučujeme lehké oblečení.

Problémy ještě zhoršuje to, že japonská rozvodná síť není sjednocená. Na celonárodní úrovni nedokáže reagovat zdaleka tak pružně, jak jsme my Středoevropané zvyklí. Situace se ovšem má poměrně rychle zlepšovat a během letošního roku už by měli dodavatelé být, díky novému vybavení, schopni pružnější spolupráce. 

Otevřete kohoutky, na větrníky není místo

Ale i kdyby byla japonská rozvodná soustava nejlepší na světě, výpadky způsobené vypnutím reaktorů jsou tak veliké, že do hry musí vstoupit nové zdroje energie. Možností není mnoho. K rozhodnutí o zastavení podpory jádra došlo ze dne na den. Energetika je přitom obor, kde se obvykle pracuje s výhledem na desetiletí. Stavba nové nejaderné elektrárny trvá v nejlepším případě několik let.

Japonští provozovatelé tedy mohli zatím udělat jediné: do provozu se vrací starší odstavené elektrárny, které spalují fosilní paliva. Na rozdíl třeba od České republiky jde spíše o zdroje využívající ropu, případně zemní plyn než elektrárny uhelné. Nejsou sice nejmodernější, nejúčinnější a nejčistší, ale co se dá dělat. Na pokrytí poptávky v plném rozashu nestačí, takže do budoucna bude zapotřebí počítat se stavbou nových elektráren.

Pokud Japonci nezmění názor, jinou reálnou možnost nemají. Obnovitelné zdroje energie v podstatě nepřichází do úvahy. Nejsou pro ně vhodné podmínky: Japonsko neoplývá slunečním zářením, ani vhodnými lokalitami pro vodní elektrárny. V podstatě jedinou reálnou možností je podle analýz stavět větrné elektrárny v pobřežních vodách kolem Japonských ostrovů.

To je přitom nevyzkoušená a drahá technologie, která se zatím provozuje jen na několika málo místech světa. Může být zvládnutelná a nelze vyloučit, že může být i ekonomická, ale rozhodně ji nelze koupit na každém rohu. Potíž představuje i banální skutečnost, že kolem Japonských ostrovů není kontinentální šelf. Mořské dno velmi rychle klesá, takže nejjednodušší postup stavby v mělkých vodách se využít nedá.

V každém případě, aby větrné parky byly v energetickém mixu vidět, musely by se táhnout na stovky a spíše tisíce kilometrů. A je zajímavou otázkou (na kterou autor nezná odpověď), jak by zvládly velké tsunami.

Trumfli nás?

Dá se tedy s jistotou říci, Japonsko se bude muset i v delším časovém výhledu spolehnout na fosilní paliva. Podíl ropy na energetické výrobě země vystoupá z dnešních 45 procent nad polovinu. Zvýší se i dovoz zemního plynu, kterého je v současné poměrně dost, a je levný, hlavně v USA (více zde).

Nic z toho nebude zadarmo. Podle odhadů tamního ministerstva průmyslu bude dovoz paliva Japonsko stát navíc kolem sto milionů dolarů každý den. Čili zhruba 35 miliardy dolarů za rok. Zhruba tolik činil mimochodem i schodek japonské obchodní bilance v loňském roce. Bylo to poprvé od roku 1980, kdy Japonci dovezli zboží za více peněz než vyvezli. Samozřejmě, na schodku se podepsala především březnová tsunami, rok předtím byla japonská ekonomika "v plusu" 82 miliard .

Jinými slovy řečeno, Japonce jejich náhlý zájem o energetickou politiku vyjde zřejmě ještě dráž než Čechy špatně připravené (a pak trestuhodně pozdě opravené) předpisy pro podporu obnovitelných zdrojů. A my si mysleli, že to snad ani není možné.





Hlavní zprávy

Ford Mondeo 2.0TDCI 120kW...
Ford Mondeo 2.0TDCI 120kW...

r.v. 2012, naj. 154 000 km, diesel
249 900 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.