Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jiří Drahoš: Miliardy pro průmyslové podniky mě rozčilují

aktualizováno 
S Jiřím Drahošem, staronovým kandidátem na předsedu Akademie věd o penězích které místo české vědy dostávají průmyslové podniky i a tom, že se ctihodná instituce může do budoucna "rozvolnit".

Předseda Akademie věd Jiří Drahoš | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Minulý týden v Praze proběhl sněm největší výzkumné instituce u nás, Akademie věd České republiky. Organizace, která zastřešuje zhruba padesátku vědeckých ústavů, mimo jiné volila i kandidáta na nového předsedu, kterého na doporučení sněmu do funkce jmenuje prezident republiky.

Vítězem voleb se stal předchozí předseda Jiří Drahoš, který kandidoval jako jediný. Technetu odpověděl na otázky, jak si představuje budoucnost Akademie ve svém druhém a podle stanov posledním možném období.

Na sněmu Akademie ministr školství Petr Fiala řekl, že situace české vědy je stabilizovaná. Vy však na prvním místě svého programového prohlášení mluvíte o hrozbě "destabilizace" systému výzkumu, hlavně  Akademie věd. Takže jak to je?
Situace české vědy je relativně stabilizovaná, protože rozpočet skutečně neklesá. Ale už po několik let se výrazně snižuje podíl financí určený pro Akademii věd. Důvody jsou v zásadě tři: politická rozhodnutí, špatná struktura rozdělování peněz v rozpočtu a aplikace tzv. kafemlejnku.

Programové prohlášení Jiřího Drahoše

Jaké jsou ty politické důvody?
Tak třeba letos se vyskytlo politické zadání přidat vysokým školám a průmyslovému výzkumu. Vládní Rada pro výzkum to řešila výraznou redukcí rozpočtu Akademie věd, přestože mohla politikům poradit jiné řešení. Samozřejmě, vláda se může rozhodnout, že bude podporovat více to či ono, ale my bychom rádi slyšeli nějaké racionální zdůvodnění takového kroku. Žádného jsme se zatím nedočkali. V posledních letech se tedy pravidelně opakuje situace, že v návrhu rozpočtu se Akademii věd nejprve výrazně škrtne a poté se znovu navýší, obvykle po mých jednáních s premiérem. To považujeme za naprosto nesystémové.

Jiří Drahoš

Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. se narodil v roce 1949 v Českém Těšíně. Na pražské VŠCHT vystudoval fyzikální chemii, poté pracoval v Ústavu teoretických základů chemické techniky ČSAV (dnes je to Ústav chemických procesů). V letech 1996 až 2003 byl jeho předsedou.

Od roku 2005 působil jako místopředseda Akademie věd, v roce 2008 se stal předsedou. Jeho současný mandát vyprší v březnu 2012. D té doby by ho prezident republiky měl jmenovat předsedou AV na další čtyři roky.

Přejděme k druhé výhradě. Co je podle Vás špatného na způsobu rozdělování peněz v české vědě?
Problémů je více, ale jeden velký souvisí s upřednostňováním takzvaně aplikovaného výzkumu, který má tomuto státu přinášet kýžené inovace. Je to ale spíše matení pojmů: hranice mezi základním a aplikovaným výzkumem je velmi neostrá a třeba v Akademii věd dělá řada týmů spíše aplikovaný výzkum. Naproti tomu velmi ostrá je hranice mezi aplikovaným výzkumem a firemním vývojem a u nás se ze státních peněz podporuje často právě firemní vývoj. Nevím, kde vlastně vznikla představa, že stát a vědci jsou zodpovědní za to, jak budou naše firmy inovovat své výrobky. To by snad měly ve vlastním zájmu dělat samy, aby obstály v konkurenčním boji. Inovace ostatně není vědecká, ale čistě ekonomická kategorie.

Ale firmy na druhou stranu podporují i základní či aplikovaný výzkum.
V České republice jde ale o zcela nesrovnatelné částky. Firmy sice ročně vydávají na výzkum a vývoj asi 33 miliard korun, ale vědcům z toho zadají zakázky na výzkum za necelých 600 milionů, a to dohromady pro Akademii věd i vysoké školy. Z veřejných zdrojů jde na vědu zhruba 26 miliard, ale podnikatelský sektor z toho dostává skoro 5,5 miliardy, tedy přes 20 procent. Jde o naprostý nepoměr a uvedené číslo mě upřímně rozčiluje. Už proto, že je to procentuálně dvakrát více, než činí průměr Evropské unie.

S touto situací bych rád ve svém druhém, a tedy posledním funkčním období něco udělal. Stát by měl totiž podporovat především základní výzkum a umožnit daňovými úlevami a dalšími vstřícnými kroky, aby se zejména inovativním firmám vyplatilo zadávat si výzkum na vysokých školách či akademických ústavech.

Podle vašeho programového prohlášení je však problém i v samotném rozdělování peněz uvnitř akademické obce. V čem je potíž tady?
Problémem je už roky používaná metodika rozdělování peněz přezdívaná "kafemlejnek". To proto, že tento vzorec jednoduše namele finance každému vědci podle jakýchsi bodů za výsledky jeho práce. Potíž je v tom, že se výsledky a body liší obor od oboru, takže srovnávání je těžké, někdy v podstatě nemožné.

Navíc jsou počty bodů mnohdy nesmyslně nastavené tak, že se vyplatí nahradit jeden špičkový výsledek několika podprůměrnými. Asi jako byste tvrdili, že lze nahradit kilogram zlata jedním metrákem rezavého železa. Podle mých informací jsou pracoviště, jejichž vedoucí zcela pragmaticky vydali pokyn, aby výzkumníci tvořili co nejvíce bodů, bez ohledu na kvalitu výsledků, protože si spočítali, že z toho bude nejvíce peněz.

Já mohu chápat, že se chovají velmi pragmaticky, ale je jasné, že by to tak být nemělo. My jako Akademie nikdy takový pokyn směrem k ústavům nevydáme a kafemlejnek by měl být podle nás zrušen. Nahradit by ho měl systém používaný v civilizovaném zahraničí, tedy hodnocení skupinami odborníků.

Ale v některých případech metodika pomohla, ne?
Ne v Akademii. Naše vlastní hodnocení je už delší dobu založené na onom civilizovaném způsobu. Kafemlejnek snad pomohl některým výzkumníkům na vysokých školách, kteří si stěžovali na neprůhledný způsob financování uvnitř školy a kteří nyní dostávají peníze podle jasného vzorce. Ale to se týká jenom některých oborů, hlavně těch přírodovědných. Tam je ostatně také nejvíce zastánců kafemlejnku.

V čem chce Akademie bádat?

Akademie věd by se měla v příštím období podle svého předsedy více zaměřit na "průřezová témata" spojující různé obory. Jak vlastně vypadají, je vidět ze seznamu, jehož zdrojem je  prezentace Jiřího Drahoše z letošního akademického sněmu. Shrnuje takzvané základní směry výzkumu (tučně) a konkrétnější okruhy, které pod ně spadají.

Hranice poznání
Struktura hmoty a vesmíru
Metody a nástroje poznání
Matematika – jazyk moderní společnosti
Genomy člověka a dalších organismů
Molekulární základy závažných onemocnění
Poznání a využití buněčného metabolismu

Proměny společnosti a globální výzvy
Proměny a vývoj společnosti
Paměť a kultura
Věda ve společnosti
Jazyk a komunikace
Člověk, krajina a příroda
Zdroje, využití a konverze energie

Nové materiály a technologie
Kompozitní a nanostrukturované materiály
Makromolekulární a supramolekulární látky
Polovodičové materiály
Funkční materiály a struktury
Metamateriály, optická vlákna a fotonické struktury
Informační a komunikační technologie

Všechno, o čem jsme se bavili, jsou problémy, jejichž původ leží mimo Akademii. Co navrhujete pro ni samotnou? Jak se bude měnit, aby vyhověla měnícím se požadavkům na vědecký výzkum?
Víte, já nejsem příznivcem nepromyšlených revolucí. Nemyslím, že by v tuto chvíli byla zapotřebí nějaká radikální změna, Akademie věd se od začátku 90. let mění stále, například počet zaměstnanců se snížil na polovinu.

To ale neznamená, že se nebude měnit nic. Nyní připravujeme strategii rozvoje Akademie věd na další roky. Půjde o přípravu mezioborových výzkumných témat, důležitých jak pro vědu samotnou, tak pro rozvoj naší společnosti. Přechod na tuto strategii by měl vést i k postupným změnám ve struktuře Akademie věd.

Jak to přesně má vypadat?
Předpokládáme, že nové priority Akademie věd budou problémově orientované, stejně jako v úspěšných ekonomikách, které staví především na kvalitním výzkumu. Připravujeme komplexní programy například v oblasti energetiky, genetiky, zdraví člověka nebo nových materiálů a technologií.

O strategii se ještě jedná na úrovni Akademické a Vědecké rady. Ale při našich pravidelných interních hodnoceních Akademie nezávislými odborníky se ukázalo, že by bylo žádoucí rozšířit a motivovat spolupráci týmů z různých ústavů na průřezových tématech.

Najde se totiž řada vědeckých skupin, které svým zaměřením mají blíže spíše ke kolegům z jiných institucí, než k týmům pod stejnou střechou. Těm bychom chtěli umožnit více spolupracovat, a samozřejmě také soutěžit v práci na zmiňovaných velkých výzkumných tématech. Jednoznačným cílem je pak další zvýšení kvality výzkumu na Akademii věd.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.