Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Muž, který rozhodoval o Jumbo Jetu a vyšetřoval havárii Challengeru

aktualizováno 
Zatímco Britové a Francouzi soupeřili s Rusy ve stavbě nadzvukového dopravního letadla, v Boeingu řešili jiný problém. Jak nacpat do letadla více cestujících. Konstrukci nového letadla dostal na starost Joe Sutter.

Byla neděle 9. února 1969 dopoledne. Po půl roce pozemního testování a popojíždění po letišti v Everettu měl nový boeing startovat ke zkušebnímu letu. Šéfkonstruktér stroje, který dostal firemní označení B-747, by nejraději přisedl k pilotům a inženýrům na palubě, ale předpisy to nedovolovaly. Avšak místo Josepha "Joe" Suttera byly na kontrolním stanovišti přístroje, které celý let monitorovaly.

Joseph F. "Joe" Sutter, narozen 21. března 1921 v Seattlu. Vedoucí projektu...

Joseph F. "Joe" Sutter, narozen 21. března 1921 v Seattlu. Vedoucí projektu Boeing 747.

Premiéra proběhla bez vážnějších závad, samozřejmě pár drobností se objevilo, ale s tím všichni počítali. Sutter se směl svézt až při třetím startu. Podrobně jsme se prvnímu startu slavného letounu věnovali v tomto článku.

Zatímco Britové a Francouzi společně stavěli nadzvukové dopravní letadlo Concorde a Sověti se pustili do jeho kopie v podobě TU-144, Američané se téhle soutěže neúčastnili. Zalekli se obtíží a nebyli přesvědčeni, že by je zdolali.

Popravdě řečeno - udělali dobře, protože provoz concordu byl velmi náročný a létal spíše z prestižních důvodů, zatímco ruský "konkordovič", jak se mu posměšně říká, byl po několika haváriích vyřazen.

Potřebujeme přepravit 350 lidí najednou

Vedení amerického koncernu Boeing v Seattlu na severozápadně USA však přemýšlelo o jiné cestě kupředu - chtělo postavit letadlo pro větší množství cestujících, než bylo dosud obvyklé. V létě 1965 ukázali zástupci firmy šéfům letecké společnosti Pan American, která tehdy vévodila světové letecké dopravě, několik návrhů na stroj o kapacitě 250-270 pasažérů. Ale Panamu taková kapacita nestačila: Potřebujeme dálkové letadlo pro 350 lidí!

To byl šok. Zvládneme takový úkol? Ostatní letecké továrny nechtějí na takové riziko přistoupit. My teď vylepšujeme několik současných typů našich letadel. Taková práce přijde na stovky milionů dolarů a kdyby se nepovedla... Radši nedomýšlet!

Fotogalerie

Vedení firmy po několikaměsíčním zvažování s návrhem Panamu souhlasilo. A přidalo další požadavky: provoz o třetinu lacinější než B-707 a rychlost přes 900 kilometrů za hodinu! Samozřejmě nejvyšší prioritou je maximální bezpečnost a spolehlivost stroje!

Kdo bude šéfkonstruktérem? Prezident Boeingu jmenoval do této funkce Joe Suttera.

Opravdu to tenhle inženýr zvládne? Vždyť nikdy nedělal ve výzkumu, ale zabýval se aerodynamikou letadel. Zato není prďola, který by bazíroval na maličkostech, ale "inženýr všech inženýrů" - manažer, který ví, kde je právě to nejbolavější místo. Navíc dokáže pracovat šest dnů v týdnu deset dvanáct hodin denně, roky si nevzal žádnou dovolenou. Podílel se na vývoji všech sedmi typů dopravních letadel, které jsme dosud stavěli. Jeho děti vychovává manželka v dřevěné chaloupce na pobřeží Pacifiku. Je to workholik - člověk, který propadl svému zaměstnání.

V životě Josepha Suttera se obráží nejen celé poválečné dějiny civilního letectví, ale i onen pověstný kotel, který přemílá lidi z celého světa na americké občany.

Když jeho otec Jozif Suchodoc připlul na počátku 20. století se svým strýcem ze slovinské Lublaně do Ameriky, bylo mu dvanáct let. Avšak jeho jméno nedokázal v angličtině nikdo vyslovit, proto si začal říkat Sutter. O pět let později odešel na Aljašku, kde deset let tvrdě pracoval. Potom se jako dřevorubec usadil v Seattlu. Vzal si dívku z hornické rodiny, která se narodila ve Vídni. "Jsem tedy po rodičích z Rakousko-Uherska," smál se Joe Sutter.

Jak začala revoluce

v dopravním létání

Vše o Boeingu 747 Jumbo Jet, který pomáhali stvořit i Češi.

Mladý Joe se narodil v roce 1921 a vystudoval letecké inženýrství. Svou budoucnost viděl u firmy, kterou založil na výrobu poštovních letadel už v roce 1916 v Rentonu poblíž Seattlu William Boeing, syn bohatého dřevaře. Za druhé světové války se firma proslavila výrobou mnoha tisíc bombardérů B-17 a B-29. Teď mělo její vedení dojem, že by mělo začít dodávat také stroje pro civilní dopravu přes oceán. Když tam mladý Sutter nastoupil, právě předělávali vojenský transportér C-97 Stratocruiser pro 50 až 100 cestujících. Jenže tenhle hybrid se příliš nepovedl.

Proto vedení rozhodlo, že se pustí do vývoje letadel ryze civilních. Prvním tryskovým strojem tohoto typu byl B-707, který uvezl necelé dvě stovky cestujících na vzdálenost deseti tisíc kilometrů. Jeho zkušební let 15. července 1954 můžeme považovat za počátek civilní letecké dopravy.

"Brzy šly ceny letenek prudce dolů," vzpomínal Sutter. "Cestování vzduchem začalo být přístupné běžným lidem. Společnosti požadovaly větší stroje. Naši konkurenti to řešili prodlužováním trupů. Vedení Boeingu, které bylo vždy ochotné riskovat, se rozhodlo pro nový typ."

Tak vzniklo dalších pět různých strojů, na kterých se Sutter podílel. A kromě toho u Boeingů i nadále stavěli letadla pro vojáky, rovněž rakety a aparatury pro vesmír.

V polovině šedesátých let, kdy začaly roztávat ledy studené války, pozvali do Seattlu skupinu sovětských leteckých inženýrů. Debaty ukázaly, že by si obě strany potřebovaly vyměnit některé informace. Po konzultaci s vládními úřady se na pařížském aerosalonu setkali šéfkonstruktéři Joe Sutter a Genrich Novožilov, nástupce slavného Iljušina. "Večer jsme se sešli v jedné pařížské restauraci," říkal Sutter. "Naši materiáloví experti zpovídali Sověty - chtěli jsme se dovědět jejich zkušenosti s používáním titanu. Já jsem mezitím vysvětloval Novožilovovi podstatu zavěšování motorů pod křídly. Podrobnosti jsem nakreslil na ubrus, který si odvezl domů. Za několik měsíců jsem od něho dostal plaketu, na níž byl Il-86 s motory pod křídly, jak letí nad Moskvou."

Posádka prvního letu Boeingu 747.

Posádka prvního letu Boeingu 747.

Mezitím musel řešit Sutterův stočlenný štáb základní otázky vývoje nového stroje, který dostal typové označení B-747: kolik cestujících se do něho má vejít? Máme udělat trup dvoupodlažní anebo třípodlažní? Má být široký, anebo naopak úzký.

"Nakonec jsem rozhodl - dvoupodlažní s neobvykle širokým trupem," svěřil se Sutter. "Pro 400 a více cestujících. Rozhodovat mohl jenom jeden člověk - to jsem byl já!"

Od prvních úvah až po dokončení prototypu stačilo pouze 44 měsíců. Když začali zkoušet modely stroje v aerodynamických laboratořích, pracovalo pod Sutterem už pět stovek inženýrů. Na rozkreslování detailů se podílelo 4 500 specialistů. Mělo to být první letadlo s více než dvěma motory, k jehož obsluze postačí pouze dva piloti.

Připomínal slona, tak mu začali říkat Jumbo

Současně s tímto vývojem museli pro stroj stavět novou tovární halu v Everettu a u dvou firem pro něj konstruovali motory. Také letiště, která měla toto letadlo přijímat, se musela připravit na rychlé odbavení velkého množství cestujících - v Japonsku má vozit až 630 lidí najednou. Tak gigantický stroj připomínal některým lidem slona - proto se mu začalo říkat Jumbo.

"Optimisté tvrdili, že když Jumbo Jetů vyrobíme dvě stovky, bude to zázrak," prozradil Joe Sutter. "V roce 1993 jsme dokončili první tisícovku."

Poslední okamžiky před ničivým výbuchem Challengeru

Poslední okamžiky před ničivým výbuchem Challengeru

Po dokončení B-747 odešel jeho šéfkonstruktér do penze. Nicméně nezahálel. Pro svou mateřskou firmu stále konzultoval různé otázky, v létě 1994 přijel jako člen obchodní delegace Boeingu do Prahy.

Vše o tragédii Challengeru

Ovšem před tím, v roce 1986, dostal od prezidenta Ronalda Reagana nový úkol: byl jmenován předsedou vládní komise, která měla vyšetřit příčinu havárie raketoplánu Challenger. "Raketoplán je rizikový stroj," připustil Sutter, "dvaatřicetkrát letěl bezvadně a při třiatřicátém startu vybuchl.

Okamžitě se přišlo na to, že technici nedělali podrobné měření teplot jednotlivých částí stroje před startem. My jsme se museli vrátit k základům konstrukce a ty pak porovnat se skutečností. Ukázalo se, že materiál, který spojoval jednotlivé části motorů, nebyl dost pevný. Ovšem hlavním důvodem katastrofy byly chyby v řízení kosmické agentury NASA, především nedostatky v komunikaci mezi lidmi a středisky."

V roce 1991 dostal Joseph Sutter za celoživotní práci Guggenheimovu cenu. To je Nobelova cena pro letecké konstruktéry.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.