Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


K čemu se hodí různé videokodeky?

aktualizováno 
Na trhu existuje celá řada video kodeků, které si navzájem konkurují a ačkoli je mezi nimi DivX jednoznačně nejpopulárnějším a nejrozšířenějším, nesmíme opomínat ani ostatní. V dnešním článku se podíváme na další rozšířené kodeky a stručně si je charakterizujeme.

V úvodu si musíme říct, k čemu je nám takový kodek dobrý a proč se bez něj obejdeme velice těžko. Samotné surové video je velmi náročné na místo. Pokud máte video v rozlišení 720x576 v barevném formátu RGB (standardně 3x8bitů, tedy 3 bajty na jeden pixel) se snímkovou frekvencí 25fps (snímků za sekundu), potřebujete pro uložení jedné sekundy videa zhruba 3,8 MB. K tomu, abyste se dostali na nějakou rozumnou velikost, potřebujete video zkomprimovat a k tomu se používají kodeky (zkratka z KOmpresor + DEKompresor).

Principem kodeku je zakódováním zmenšit snímky videa a při přehrávání je v reálném čase zase dekódovat. Kodeky si můžeme rozdělit do dvou základních skupin a to na bezeztrátové a ztrátové. Největší výhodou bezeztrátových kodeků je fakt, že video neztratí žádnou informaci. Na druhou stranu však nabízejí nízký komprimační poměr, který se většinou pohybuje okolo 1:2.

Naproti tomu ztrátové kodeky využívají toho, že obraz nemusí být vždy a za každou cenu perfektní. V některých případech může být až drasticky zkreslený. Ztrátové kodeky se od sebe liší hlavě kvalitou, rychlostí a výslednou velikostí komprimovaného videa. Kompresní poměr se u těchto kodeků pohybuje mezi 1:4 až 1:100. Poté co jsme si ujasnili, co to kodeky jsou, podívejme se na nejdůležitější z nich.

Bezeztrátové kodeky

RAW

V tomto případě se vlastně nejedná o žádný kodek, ale o samotný nekomprimovaný formát. Pro plný PAL (720x576) má datový tok 31,1 Mbit/s a jedna hodina záznamu, tak zabere 110 GB, pro poloviční PAL (352X288) má datový tok 7,6 MBit/s

HuffYUV

Velmi rychlý bezeztrátový Win32 video kodek, který využívá Huffmanovo kódování. Používá podobné komprimační metody jak ZIP a dokáže výsledný soubor zmenšit 1,5-3x. Mezi jeho přednosti patří vysoká rychlost a podpora barevných formátů RGB i YUV. Navíc je k dispozici zdarma.

Ztrátové kodeky

DV

Formát videozáznamu v digitálních kamerách, který využívá hardwarovou DCT kompresi obrazu. Používá rozlišení obrazu 720x576 pixelů, snímkovou frekvenci 25 snímků/s a prokládaný obraz při datovém toku 3.6 MB/s.

MJPEG

Kompresní kodek MJPEG (Motion JPEG) je založen na kompresi jednotlivých snímků použitím komprese JPEG. Díky tomu, že každý snímek je komprimován zvlášť a je tedy vždy klíčový, je tento kodek vhodný pro použití v případech, kdy chcete video dále editovat.

Kompresní poměr tohoto kodeku se většinou pohybuje v rozmezí od 1:6 do 1:16, přičemž při kompresním poměru 1:8 je obraz stále velmi kvalitní a datový tok dosahuje 4 MB/s, což představuje velice dobrý poměr velikost/kvalita. Kodek MJPEG bývá implementován hardwarově. Mezi nevýhody patří vysoké zatížení CPU a velký datový tok.

MPEG-1

Kodek z roku 1989 vytvořený Motion Pictures Experts Group (MPEG), která si dala za cíl standardizovat metody komprese videosignálu a vytvořit otevřenou a efektivní kompresi. Byl navržen pro práci s videem o rozlišení 352x288 bodů a 25 snímků/s při datovém toku 1500kbit/s. Ke kompresi videa využívá tří typů snímků: I, P a B. Klíčové I-snímky (Intra Pictures) jsou komprimovány obdobně jako MJPEG, ale navíc s možností komprimovat různé části obrazu různým stupněm komprese. P-snímky (Predicted Pictures) jsou kódovány s ohledem na nejbližší předchozí I nebo P-snímek. B-snímky (Bidirectional Pictures) jsou pak dopočítávané jako rozdílové snímky mezi nejbližším předchozím I nebo P-snímkem a nebližším následujícím I nebo P-snímkem.

Jeho výhodou je vysoká kompatibilita (používá se pro VCD) a je vhodný i pro stream videa. Na druhou stranu nepodporuje prokládaný obraz, nabízí pouze konstantní datový tok a nízkou kvalitu při nízkém datovém toku. Díky své metodě komprese není také vhodný pro editaci videa.

MPEG-2

Nástupce kodeku MPEG-1, který byl dokončen v roce 1991. Na rozdíl od svého předchůdce nabízí podporu prokládaných snímků a podporu variabilního datového toku. Při vysokém datovém toku (6 Mbit/s a více) dosahuje vysoké kvality obrazu. Při stejném datovém toku a rozlišení 720x576 nabízí výrazně vyšší kvalitu obrazu než kodek MPEG-1. V nízkých rozlišeních se však tyto rozdíly stírají a MPEG-2 je navíc mnohem náročnější na hardware. Stejně jako jeho předchůdce není vhodný pro editaci videa. Používá pro DVD, SVCD a pro digitální vysílání.

MPEG-4

Nejedná se o přesnou definici komprese a komprimačních a logaritmů, ale pouze o množinu parametrů a vlastností, které musí kompresor splňovat, aby byl MPEG-4 kompatibilní. Různé implementace si vždy vybírají z definice MPEG-4 vždy jen to, co se jim hodí. Nejznámějšími kodeky, které využívají kompresi MPEG-4, jsou Microsoft MPEG-4 v1, v2 a v3, DivX 4, DivX 5, XviD.

Quicktime

Kodek vyvinutý společností Apple, který po nástupu formátu MPEG ustoupil do pozadí a není již tak rozšířený. Je použitelný pro PC i Macintosh a využívá kompresi 1:5 až 1:25. Jeho nevýhodou je skutečnost, že k jeho použití potřebujete přehrávač, který si musíte stáhnout z webových stránek společnosti Apple.

RealVideo

Formáty komprese od společnosti Real Networks, které nesou označení Real Video a Real System G2, nabízí obdobné vlastnosti jako Quicktime, ale jsou více zaměřeny na kompresi streamovaného videa.

ASF, WMV

Kodeky od společnosti Microsoft, kterými zareagovala na úspěchy společností Apple a RealNetworks se svými formáty Quicktime, MOV a RM v oblasti streamovaného videa. ASF (Advanced Streaming Format) je vývojově starší a je určen především pro stream video. Vychází z formátu AVI a částečně implementuje kompresi MPEG-4 (nepodporuje). Novější verzí ASF je formát WMV.

DivX

Nejrozšířenějšímu a nejpopulárnějšímu videoformátu DivX jsme se podrobně věnovali v samostatném článku, který si můžete přečíst zde. Proto jen ve zkratce. DivX je formát kompatibilní s MPEG-4, nabízí vysokou kvalitu obrazu při nízkém datovém toku a podporuje barevné formáty YUV a RGB. Umožňuje použít jakékoli rozlišení dělitelné čtyřmi až do 1920x1088 a nabízí pokročilé kompresní techniky.

XviD

Počátky tohoto formátu jsou spjaty s formátem DivX. V okamžiku, kdy se OpenDivX stal uzavřeným, vzalo několik programátorů pracujících na OpenDivXu, kteří s touto situací nesouhlasili, zdrojové kódy ještě otevřeného OpenDivXu a osamostatnili se. Na základě těchto zdrojových kódů začali vyvíjet vlastní verzi kodeku nazvanou XviD. Jedná se stejně jako u DivXu o kodek kompatibilní s MPEG-4 a implementuje mnoho jeho vlastností, ale protože se jedná o Open-Source projekt podílí se na jeho vývoji mnoho programátorů z celého světa.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tipy a triky pro Windows 10
Tipy a triky pro Windows 10: jak se znovu dostat k Ovládacím panelům

Nainstalovali jste si aktualizaci Creators Update a nemůžete najít Ovládací panely? Víme, kde je najdete. Ukážeme si také, jak vyvolat příkazovou řádku při...  celý článek

Diskové úložiště
Speciální programy ukážou, co na disku nejvíce užírá volné místo

Znovuobjevit zapomenuté fotografie, najít založené či ztracené dokumenty anebo zjistit, zda některé soubory nemáte na diskovém úložišti vícekrát. To jsou...  celý článek

Tablet pro práci i zábavu.
I tablet pomůže sestříhat videa nebo zkontroluje čas strávený na úkolech

S aplikacemi z dnešního přehledu užitečné výbavy pro tablety s Androidem a iOS můžete například sledovat hudební videoklipy, rychleji ovládat vaše mobilní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.