Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


K Marsu úspěšně zamířila pojízdná laboratoř s jaderným pohonem

  19:01aktualizováno  19:01
Raketa Atlas 5 dnes vynesla do kosmu vozidlo Curiosity, které má zkoumat povrch Marsu. Celá úvodní sekvence letu, od samotného startu po nabrání kurzu k Marsu, proběhla podle plánu. Stroj poháněný rozpadem plutonia má přinést řadu nových informací o Rudé planetě.

Po neúspěchu ruské mise Fobos-Grunt před dvěma týdny měli dnes fanoušci kosmického výzkumu konečně důvod slavit. Z floridského Mysu Canaveral odstartovalo první "auto" pro Marsu, sonda Curiosity. Dva a tři čtvrtě metrů dlouhý stroj má díky svému vybavením začít novou kapitolu výzkumných výprav k této planetě.

Všechno podle plánu. Alespoň zatím

Zážeh motorů rakety Atlas V přišel v 16:02 našeho času. Zhruba o jedenáct a půl minuty později už vyhořely všechny stupně raketového nosiče, a první zážeh za sebou měl i motor Centaur, který měl za úkol Curiosity nasměrovat směrem k Marsu. Snaha všech pohonných systémů dostala stroj na dočasnou "parkovací" oběžnou dráhu kolem Země s poloměrem zhruba mezi 160 a 320 kilometry.

Fotogalerie

K druhému zážehu Centauru došlo o 20 minut později, přesně 31 minut a 4,6 sekundy po zážehu hlavního stupně na startovací rampě. Motor hořel osm minut a udělil Curiosity a dalšímu nákladu dostatek energie na 570 milionů kilometrů dlouhou cestu k Marsu. Po necelých 43 minutách letu se Centaur oddělil a zamířil na bezpečnou, vysokou oběžnou dráhu, aby nepřekážel na nabitých nižších orbitách.

Curiosity by ji měl zvládnout do srpna příštího roku. Po nutném brzdění a navedení na správnou oběžnou dráhu přijde jeden z napjatě očekávaných okamžiků: premiéra raketového přistání. Menší Spirit a Opportunity na povrch dopadly v jakémsi velkém airbagu. Ovšem Curiosity váží baťovských 899 kilogramů a je na tento postup příliš těžké. Na povrch se tedy dostane zavěšená na laně pod modulem, který bude pád brzdit raketovými motory.

Pád do mísy

Místem přistání je Galeův kráter v blízkosti rovníku. Ten si můžeme představit jako velkou mísu s průměrem přes 150 kilometrů a zhruba pětikilometrovým vrcholkem uprostřed. Mírně stoupající stěny by sondě při plánovaném výstupu od středu k okraji měly poskytnout chronologický pohled do geologické minulosti Marsu.

V oblasti jsou patrné stopy působení vody, a proto by mohla být slibnou destinaci při hledání života na Marsu. Od Curiosity ovšem nelze potvrzení jeho existence čekat. Nemá na palubě přístroje, které by mohly přítomnost života (nebo spíše jeho fosilizovaných pozůstatků) přímo odhalit a přesvědčivě prokázat.

Dokáže ovšem odhalit organické molekuly v prostředí. Ty nejsou přímým důkazem přítomnosti života, jsou ale jeho nutnou podmínkou. V případě jejich nálezu tedy poznáme, že život na Marsu mohl být, ale jistotu mít nebude. A v opačném případě nebudeme mít ani jistotu, že život na planetě nebyl. Jen budeme vědět více než dnes.

To platí i v mnoha dalších ohledech. Curiosity nám poprvé poskytne například podrobnou chemickou analýzu marsovských hornin, včetně identifikace jednotlivých minerálů a určení jejich relativního zastoupení. Vědci z toho mohou velmi přesně odvodit za jakých podmínek (tlaku, teploty, přítomnosti vody či ne) daná geologická formace vznikala.

Na dva roky. Nebo raději více

Jak dlouho bude sonda pracovat, nikdo přesně neví. Nejméně to má být 98 týdnů, tedy necelé dva roky, za kteroužto dobu má na svých šesti kolech urazit necelých 20 kilometrů.

Na své cestě Curiosity nebude poháněna slunečními panely. Energii bude získávat z rozpadu 32 plutoniových pelet na palubě. Ty budou na začátku mise poskytovat 125 wattů elektrického výkonu a zhruba 2000 wattů tepelného výkonu, který se využije k zahřátí přístrojů vozítka.

Použití izotopového zdroje snížilo hmotnost sondy a umožní jí pracovat i po západu Slunce. Jistou nevýhodou je, že jeho výkon se bude postupně zmenšovat, jak se bude plutonium rozpadat. Ovšem jen pomalu. Ještě po 14 letech by měl dodávat 100 wattů elektrického výkonu, takže na nedostatek "šťávy" by mise zajít neměla. Naopak je velmi pravděpodobné, že Curiosity bude pracovat déle než plánované dva roky.

NASA by za to nepochybně byla ráda. Pokračování mise by jistě vysálo část jejího napjatého rozpočtu, který zřejmě čekají v době utahování opasků ještě další škrty, na druhou stranu by pomohlo ospravedlnit náklady na let. Při jeho přípravě došlo k mnoha odkladům a navíc výraznému překročení rozpočtu až na konečných 2,5 miliardy dolarů. Od Curiosity se proto nečeká nic méně než příkladná služba nad rámec povinností.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.