V článku Klonování: šance, či Pandořina skříňka? jsme vás na iDNES informovali o problémech a dosud nezodopvězených dotazech, které panují kolem klonování. V Praze se na konci listopadu sešli přední evropští odborníci v této oblasti a na konferenci Cloning in Public se pokoušeli vyplnit všechny právní i etické mezery, které v klonování existují. V následujících odstavcích se podíváme na klonování ještě trochu podrobněji.
Snuppy má 123 maminek
Korejský tým použil při "výrobě" psa stejnou techniku klonování jako v případě slavné ovečky Dolly. Vědci implantovali jádro buněk odebraných z ucha otce do vajíček samic, která byla zbavena vlastních jader. Po krátkém elektrickém šoku, který odstartoval vývoj embryí, byla embrya implantována do dělohy náhradní matky. Tým dal štěňátku jméno Snuppy, které v sobě nese zkratku názvu soulské univerzity (Snuppy - Seoul National University´s puppy, štěňátko Národní univerzity v Soulu).
Ke zrození Snuppyho vedla dlouhá cesta. Bylo nutné připravit 1095 vajíček obsahujících DNA tříletého afghánského psa a transferovat je do 123 náhradních matek-fenek Labradora. Otěhotněly pouze tři samičky, přičemž jedna z nich plod nedonosila. Jeden z narozených klonů zemřel po 22 dnech na zápal plic. Jak je již z obrázku patrné, Snuppy je 100% afghánský pes s identickou genetickou výbavou jeho otce. To jednoznačně potvrdily DNA testy. Snuppy je nejposlednější klonovaný savec po ovcích, myších, kočkách, krysách, kravách, kozách, prasatech, koních, králících a oslech. Který savec je na řadě jako další?
Snuppyho rodina. Zleva: otec, Snuppy, matka
Klonování lidských embryí
První licence pro klonování lidských embryí byla udělena vědcům z Newcastle Centre for Life v srpnu 2004 britskou regulační institucí. Princip tohoto klonování je velmi podobný tomu, jehož výsledkem byla mláďata u výše uvedených savců. Zahrnuje vyjmutí jádra z lidského vajíčka, které se nahradí jádrem z buňky orgánu. U vajíčka je pak uměle vyvoláno dělení, takže se chová podobně jako embryo oplodněné spermií přirozenou cestou.
Výsledkem klonování embryí není lidské mládě, ale jen 14 dní staré embryo. Zákon ukládá, že potom musí být experiment ukončen. Mnohé teď napadne otázka, k čemu vědci potřebují „pouze“ naklonovaná embrya? Jedná se o tzv. terapeutické klonování, jehož výsledkem by mělo být získání kmenových buněk, z kterých je pak možno „vyrobit“ pacientovu tělu vlastní orgány, jako jsou například játra nebo ledviny.
Terapeutické klonování
Mnoho pacientů čeká na vhodného dárce orgánu, aby se mohli podrobit transplantaci. Po úspěšné transplantaci pacienti užívají léky, které tlumí jejich imunitní systém. Ten by za normálních podmínek zničil transplantovaný orgán pocházející od jiného člověka. Nejlepší by bylo, kdyby pacientům mohl být transplantován jejich vlastní orgán, nový a funkční. K tomu by mělo posloužit právě terapeutické klonování.
„Klonování za účelem vývoje embryonálních kmenových buněk, které jsou geneticky identické pacientovi, v sobě nese obrovský potenciál. Nejen ve smyslu získání zdroje buněk, které mohou být použity pro účinnou léčbu pacienta, ale také pro studium genetických onemocnění a chování léků v těle pacienta,“ říká Robin Lovell-Badge z National Institute for Medical Research ve Velké Británii. „Pro tyto studie pak například odpadne potřeba provádět pokusy na savcích,“ dodává Dr. Lovell-Badge.
Galerie zrůd
Klonování lidských a opičích embryí je stále obestřeno záhadami a procento zdaru zatím není uspokojivé. Velké množství klonovaných opičích embryí, která vypadají na první pohled pod mikroskopem zdravě, je ve skutečnosti galerií zrůd, jak sám řekl vědecký pracovník z firmy Advanced Cell Technology. Cytologové zjistili, že se v nich netvoří izolované jádro obsahující všechny chromozomy, nýbrž že jsou chromozomy v buňkách rozprášeny, a to nerovnoměrně. To je nenormální stav, kvůli kterému se buňky nemohou dělit a zanikají. Cytology překvapilo, že klonované buňky byly i za tohoto patologického stavu schopny dělení. Vypadá to, že vědci narazili u vajíček primátů na něco unikátního a že kvůli tomu je klonování opic a lidí mnohem složitější a problematičtější než klonování jiných savců.
Na co umřela ovečka Dolly
U prvního klonovaného savce, slavné ovečky Dolly, se objevily závažné zdravotní problémy v poměrně mladém věku pěti a půl let. Již v tomto věku se u ní objevila chronická artritida Jen pro představu: ovce se v průměru dožívají 12-14 let. Tehdy, v roce 2002, doktor Ian Wilmut z Roslin Institute ve Skotsku pro televizi BBC řekl: „Nemůžeme s určitostí říct, jestli je artritida u Dolly výsledkem klonovacího procesu, anebo jen souhrou nešťastných náhod. Pouze další série studií zaměřených na klonování savců nám pomůže odhalit úplnou informaci o dopadu této procedury na zdraví jedince. Je nezbytné, aby vědci zabývající se klonováním spolu sdíleli nové vědecké poznatky.“
Dolly zemřela ve věku šesti a půl let. K artritidě, jež ovečku již sužovala několik měsíců, se přidalo závažné plicní onemocnění, které se většinou objevuje u starých ovcí. Vědci podrobili genetický materiál Dolly pečlivému zkoumání. Zjistili – stejně jako u dalších naklonovaných savců - že její telomery jsou mnohem kratší než u jiných jedinců stejného věku. Telomery jsou části DNA, které slouží jako ochrana konců chromozomů. Po každém dělení buněk v těle se přirozeně zkracují. Tento proces souvisí se stárnutím organismu.
Skupina Iana Wilmuta také nedávno získala licenci na klonování lidských embryí. Doktor Wilmut se spolu s dalšími kolegy shodují v jednom: „Klonovat lidskou bytost je nesmírně nebezpečná a riskantní záležitost.“ Vědci si dobře uvědomují rizika. U mnoha případů bylo zjištěno, že aktivita genů u naklonovaných savců byla abnormální. Je tu tedy předpoklad, že tkáně vzniklé z klonovaných lidských embryí mohou obsahovat geny fungující abnormálně, čímž mohou způsobovat rakovinu nebo jiná závažná onemocnění. Doktor Wilmut podotýká, že je zde zapotřebí systematické studie, která bude zahrnovat každý aspekt klonovacího procesu, genetické a fysiologické dopady na embryo, placentu, plod a živoucí bytost.
Hlasy proti
Okološedesáti zemí včetně USA podporuje kostarický návrh, který zakazuje veškeré klonování spjaté s člověkem. Dvacet zemí včetně Anglie a Japonska stojí na straně více flexibilního belgického návrhu. Ten nepovoluje reproduktivní klonování, ale umožňuje každé zemi, aby terapeutické klonování podléhalo jejich vlastním zákonům, které umožní využívat klonovaná embrya pro lékařský výzkum, ne pro klonování dětí. Spojené národy bojovaly se zákazem klonování od roku 2001, kdy předchozí debaty končily ve slepé uličce. Oponenti terapeutického klonování tvrdili, že ničit embrya je nemorální a argumentovali také tím, že v praxi to může vést například k černém obchodu s vajíčky žen.
Americký prezident Geroge W. Bush nedávno prohlásil: „Apeluji na hlavní shromáždění Spojených národů! Lidský život nesmí být stvořen za účelem jeho zničení.“ Vědci reagují: „Odmítáme názor, že Spojené národy nedokáží rozlišovat tyto velmi odlišné formy lidského klonování a že by hlasovali pro zákaz výzkumu, který by vedl k nalezení nových léků nebo terapeutických kroků u některých nejzávažnějších chorob!“
Doufejme, že se vědci, kteří získali licenci na klonování lidských embryí, budou striktně držet přísných regulí a nebudou si zahrávat s přírodou příliš. Myslím si, že jsme na ni ještě krátcí. Zjistíme a využijeme jen to, co ona sama nám umožní. Je to krásná myšlenka představit si, že když se někomu z nás „pokazí“ třeba játra, jako například karburátor v autě, že nám je lékaři nahradí za naše nové. Takhle by jsme tady mohli žít o několik desítek let déle. Dle mého názoru by lidé opět značně přispěli k narušení přirozené rovnováhy na zemi. Tomu se příroda bude bránit.
|
DEFINICE |
|
Embryonální kmenové buňky - primitivní nespecializované buňky, které jsou schopné se vyvinout v jakoukoli specializovanou buňku v těle. Díky této vlastnosti mohou nahradit jakékoli buňky v těle, které byly poškozeny nebo eliminovány onemocněním nebo úrazem. Teoreticky z nich lze vytvořit nový, tělu vlastní orgán. V takovém případě by odpadly problémy spojené s přijímáním transplantovaného orgánu tělem pacienta. Klonování - vývoj geneticky identických buněk nebo organismů; přenos geneticky plně vybaveného jádra z tělesné buňky do vajíčka, které se dále vyvíjí jako embryo (terapeutické klonování); touto cestou asexuální reprodukce lze také získat geneticky identické jedince (reproduktivní klonování). Telomery - konce lidských chromozomů, které zabezpečují integritu genomu (genetické informace) a její ochranu před ztrátami DNA sekvencí a přestavbami. |
 |
