Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kaddáfí chtěl rozjet klonování s podvodníkem. Za 700 miliard korun

aktualizováno 
Libyjský režim si chtěl najmout Korejce U-sok Hwanga, vědce proslulého klonováním psů a zároveň usvědčeného z vědeckého podvodu. Měl s libyjskou firmou podepsat smlouvu na roky výzkumu za miliardy eur.

Z výroby kmenových buněk | foto: Mesoblast.com

Mezi několika stovkami jihokorejských občanů evakuovaných v pátek 25. února z Libye se podle korejských médií objevila i jedna nečekaná tvář: světově známý biolog Hwang U-sok.

Je to vědec, který býval světovou hvězdou. Odvolací soud mu nedávno potvrdil tříletý podmíněný trest za podvody spojené s jeho výzkumem.

Hwang se soustředil na klonování zvířat i lidských buněk. Jeho postupy měly pomoct při vytváření univerzálních "náhradní dílů" v lidské medicíně. Před několika lety se ovšem ukázalo, že falšoval výsledky a v Jižní Koreji už v tomto oboru nesmí působit.   

Pod Kaddáfího synem

Hwang přišel o prestiž i postavení. Podle všeho ale vědec a podvodník našel podporu u tajnůstkářského libyjského režimu.

Hwang měl spolupracovat s nedávno založenou libyjskou společností DANA Bioscience and Medical Service. V jejím představenstvu figuruje i čtvrtý syn plukovníka Kadáffího, Mutassim, ředitelem společnosti měl být údajně ředitel ústřední policejní nemocnice.

Ředitel ústavu, kde Hwang dnes působí, podle listu Korea Times prohlásil: "Státní společnost Dana, založená v roce 2009, nabízela 98,5 milionů eur (2,4 mld. korun) na výzkum kmenových buněk během dalších pěti letech a dalších 30 miliard (730 mld. korun) během dalších 25 let."

Dohodnuty už byly prý všechny detaily smlouvy, včetně místa, kde bude stát nové libyjské pracoviště korejských vědců. Asijští odborníci neměli jen bádat, ale také pomoci s budováním vlastního libyjského výzkumu a biotechnologického sektoru.

Hwang přiletěl 20. února do Tripolisu, aby smlouvu podepsal. Protesty tomu ale zabránily. Ústav údajně doufá, že se kontrakt uskuteční, a to i v případě, že Kaddáfího režim padne.

Podle jiných informací už Libyie s Hwangem spolupracuje delší dobu a plánovaný kontrakt je jen vyvrcholením tohoto partnerství. Korejský vědec prý do země cestoval od roku 2004 asi desetkrát a jeho ústav inkasoval od tamních firem či vlády nejméně 60 tisíc eur (1,5 milionu korun).

Když byl padouch hrdina

Na začátku 21. století byl Hwang U-sok v Jižní Koreji národním hrdinou. Dostával státní vyznamenání, jeho laboratoř měla prakticky neomezený rozpočet a on i jeho žena mohli létat první třídou korejských aerolinek zdarma.

Ve svém oboru zdánlivě předběhl zbytek světa. Jako první naklonoval psa, v roce 2004 pak zveřejnil studie, podle které se zdálo, že brzy začne zcela nová éra medicíny. Zbytek světa mohl Korejcům tiše závidět, a to včetně prestižních amerických univerzit.

V laboratoři vytvořil pacientům přímo na míru buňky, které měly posloužit k "opravě" téměř libovolného orgánu nebo tělesné tkáně. Měly sloužit například k opravě srdce po infarktu nebo třeba obnovení přerušené míchy u ochrnutých. 

V roce 2005 se ale nejprve objevilo podezření, že Hwang porušil etické standarty. Například se ukázalo, že některá vajíčka pocházela přímo od jeho podřízených.

Protože v asijských vědeckých týmech panuje železná disciplína, vnucovalo se podezření, že s dobrovolností jejich dárcovství to bylo všelijaké.

Nejznámější vědecký podvodník konce 20. století, U-Sook Hwang v květnu 2005,...

Temné roky

První skandál Hwang ještě ustál. Když se ale objevily zprávy, že jeho zásadní práce není jen eticky podezřelá, ale přímo podvrh (včetně například upravených fotografií výsledků), podezření už nešlo zamést pod koberec.

Soulská univerzita ustavila nezávislou komisi, která rychle rozhodla, že profesorovy práce s lidskými buňkami jsou podvrh. Hwangovi zůstal jen pes Snuppy, který byl podle všeho skutečně poctivě naklonovaný.

Hwang byl vyloučen z univerzity, v Jižní Koreji nesmí v oboru lidského klonování dále působit a dostal se i před soud. Jak se ukázalo, nedělal si hlavu s vyúčtováním peněz na výzkum.

Když měl vysvětlit, kam se peníze poděly, tvrdil, že část z nich zaplatil ruské mafii za vzorek DNA mamuta. A organizovaný zločin, jak známo, stvrzenky nevydává.

Ale i tak si našel práci. V podstatě pro něj vznikl díky soukromému kapitálu výzkumný ústav Sooam v Jonginu. Věnuje se především veterinárnímu výzkumu.

Už dříve se objevily neuvěřitelné zvěsti o jeho další budoucnosti. Podle později vyvrácených zpráv se ho prý pokoušela získat Harvardova univerzita, jindy se zase objevily zvěsti, že pracuje v Thajsku. Tyto spekulace se ovšem nepotvrdily.

Naklonovaný diktátor? Sotva

Detaily o podstatě Hwangových práci pro libyjskou vládou nejsou k dispozici. Korejský vědec se v poslední letech zabýval především veterinárními biotechnologiemi. V laboratořích jeho současného ústavu došlo k prvnímu klonování psa na soukromou zakázku a vůbec prvnímu klonování prasečích embryí na světě.

"Přesto se domnívám, že by klidně mohlo jít o práci s lidskými kmenovými buňkami," říká český biolog Jaroslav Petr z Ústavu živočišné výroby. V tomto oboru byl podle něj Hwang světová špička, i když si odmyslíme jeho podvody.

"Myslím, že se mohl pokusit o něco podobného jako nedávno započatý klinický pokus v Americe, kde se pokouší pomocí laboratorně vypěstovaných buněk opravit míchu ochrnutých pacientů," říká Petr. Jako další možný směr výzkumu proveditelný se současnými znalostmi uvádí třeba pokusy o léčbu Parkinsonovy choroby.

Klonování lidských orgánů nebo dokonce lidí je zatím nepředstavitelné. Pokud jsou ale odhady směru Hwangova výzkumu v Libyii správné, práce mohla znamenat přelom v léčbě řady dnes neléčitelných nemocí.

Biošejkové

Plukovník Kaddáfí přitom nejspíše nemyslí na dobro lidstvo. "U diktátora jako Kaddáfí, který se chce zřejmě udržet při životě stejně houževnatě jako u moci, mi spojení s biotechnology přijde celkem logické," spekuluje Petr.

Na druhou stranu má podpora odvětví i racionální základ. Jak řekl novinářům ředitel Hwangova ústavu Hyun, libyjská strana považovala investice do biotechnologií za ekonomickou příležitost. Je to možnost, jak zaručit rozvoj země i v dobách, kdy dojde k vyčerpání zásob ropy na poklesu poptávky.

V arabském světě nejde o ojedinělý případ. Biotechnologie například podporuje Irán, který jako první stát na světě například nasadil do praxe geneticky modifikovanou rýži. 

V některých ohledech má arabský svět dokonce podmínky k rychlému rozvoji. "Třeba ve výzkumu embryonálních kmenových buněk to mají vědci z arabského světa z jistého hlediska jednoduší," říká Jaroslav Petr. Křesťanství se totiž staví proti manipulaci s embryi i proti jejich ničení už od samého početí. Islám je benevolentnější.

Poměr výdajů z HDP investovaných do vědy je ale v arabském světě stále zhruba poloviční než na Západě.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.