Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kamenných planet vhodných pro život může být ve vesmíru víc, než si myslíme

aktualizováno 
Počet planet v Mléčné dráze, na kterých by se mohla vyvinout nějaká forma života, je zřejmě větší, než se dosud všeobecně soudilo. Tvrdí to nejnovější studie amerických vědců, podle které se u mnoha, ne-li u většiny blízkých hvězd podobných Slunci, nalézají tzv. terestrické (tedy kamenné) planety.
Planeta

Planeta - Patrně nejmladší známou planetu (na kresbě NASA) se podařilo objevit astronomům amerického úřadu NASA s pomocí vesmírného teleskopu Spitzer. (28. května 2004) | foto: ČTK

Kamenné exoplanety patří mezi nejžhavější kandidáty na možnou existenci mimozemského života, aspoň takového, jaký známe. Také proto si astronom Michael Meyer z Arizonské univerzity (spolu s kolegy z NASA) dal za úkol zjistit, jak vzácný je výskyt těchto planet v naší galaxii.

Spitzerovým vesmírným teleskopem prozkoumal hvězdy v našem sousedství, jejichž hmotnosti se blíží hmotnosti Slunce. Vybrané hvězdy rozdělil podle jejich stáří do šesti skupin, od 3 miliónů až po 3 miliardy let (Slunce je staré 4,6 miliard let), a poté zaměřil svou pozornost na studium evoluce prachu a plynu v jejich okolí. Získané výsledky porovnal se známými poznatky o raném vývoji sluneční soustavy a došel k velmi zajímavým závěrům – zdá se, že terestrických exoplanet je víc, než by kdo čekal.

„Infračervené oči“ a prach

Přímá pozorování exoplanet jsou dosud za hranicemi našich technických možností. Ale to pro vědce nepředstavuje žádný velký problém, v takových případech si umí poradit. Právě proto se Meyer a spol. rozhodli ve své studii využít Spitzerův vesmírný dalekohled. Jde totiž o infračervený teleskop, který je schopen detekovat tepelné záření prachu, a toho vzniká při kolizích menších těles v průběhu formování planet dostatek. Čím je prach teplejší (teplota je dána vlnovou délkou záření), tím se planeta nachází blíž hvězdě. Nejteplejší prach září na vlnových délkách kolem 3,6 až 8 mikronů, nejchladnější mezi 70 až 160 mikrony. Vlnová délka 24 mikronů pak odpovídá vzdálenosti mezi Zemí a Jupiterem, tedy prostoru, kde by se mohly vyskytovat kamenné planety.

„Zjistili jsme, že prach asi u 10 - 20 procent hvězd v každé ze 4 skupin nejmladších hvězd vysílá záření o vlnové délce 24 mikronů,“ říká Meyer. „Ale v okolí hvězd starších než 300 miliónů let jsme prach téměř nezaznamenali, jeho výskyt se s rostoucím stářím hvězd snižuje.“ Což podle něj odpovídá současným představám o průběhu formování naší sluneční soustavy. Teoretické modely a data získaná studiem meteoritů naznačují, že Země vznikla během 10 až 50 miliónů let vzájemnými srážkami menších těles.

Přítomnost prachu potvrzuje i další studie

Meyerovy výsledky potvrdila i jiná, nezávislá studie, provedená Thaynem Curriem a Scottem Kenyonem z Smithsonianské astrofyzikální observatoře. Podobně jako Meyer i oni nalezli důkazy přítomnosti kosmického prachu zářícího na délce 24 mikronů, pocházejícího pravděpodobně z kamenných planet okolo hvězd starých mezi 10 až 30 milióny let.

„Tato pozorování ukazují, že to, co vedlo ke vzniku Země, by se mohlo odehrát i v okolí mnoha jiných hvězd ve věku mezi 3 až 300 milióny roků,“ komentuje objev svých kolegů Meyer. Kenyon k tomu jen dodává: „Došli jsme k závěru, že teplý prach, který objevil Meyer, je přirozeným důsledkem formování kamenných planet. Častější výskyt záření prachu předpokládáme u mladších hvězd, stejně jak to zaznamenala Spitzerova observatoř“.

Interpretace

Vše ale závisí na interpretaci pořízených dat. Nejoptimističtější scénáře tvrdí, že hvězd hostících kamenné planety by mohlo být až 62 procent. Ale Meyer nabádá k opatrnosti: „Správná odpověď leží pravděpodobně někde mezi 20 a 60 procenty.“

Jeho hypotézy mohou být potvrzeny (či naopak vyvráceny) už během příštího roku. V únoru 2009 NASA plánuje konečně do kosmu vypustit sondu Kepler. Ta bude schopna zaznamenat i velmi malé odchylky v intenzitě světla, vznikající při přechodu exoplanety před mateřskou hvězdou. Meyer sám ale větší naděje vkládá až do teleskopu GMT (Giant Magellan Telescope, Obří Magellanův dalekohled), který by měl být uveden do provozu do roku 2016.

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Falcon 9 Heavy se zažehnutým prvním stupněm v představě ilustrátora
Elon Musk varuje, že první let těžké rakety Falcon nemusí skončit dobře

Nová raketa pro těžké náklady od společnosti Space X by měla vzlétnout ke konci letošního roku, slíbil zakladatel společnosti Elon Musk na konferenci věnované...  celý článek

Snímek takzvané trpasličí planety Pluto pořízený z výšky 768 tisíc kilometrů od...
Unikátní přelet nad Plutem. Podobné video hned tak nevznikne

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnila záběry povrchu trpasličí planety Pluto. Video bylo vytvořeno na základě záběrů sondy New...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.