Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Známý vědec v noci vnikl do cizí laboratoře, měnil prý výsledky pokusu

  21:12aktualizováno  21:12
Tajně nainstalované kamery s nočním viděním zachytily profesora Karla Bezoušku v cizí laboratoři v areálu Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Údajně manipuloval se vzorky, které měly nezávisle ověřit jeho dřívější pokusy, na nichž spolupracoval s britskou kolegyní. Ta se později od práce distancovala. Bezouška tvrdí, že jen kontroloval postup kolegů.

Profesor Karel Bezouška | foto: Přírodovědecká fakulta UK

Vzorky měly vyvrátit či naopak potvrdit pochybnosti nad staršími Bezouškovými pokusy. Kvůli podezření, že u své dřívější práce podváděl, už biochemik odešel z Mikrobiologického ústavu a byl zbaven funkce vedoucího katedry na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. O případu informoval server Česká pozice.

Původ události leží v roce 1994. Tehdy Karel Bezouška s kolegy vydal práci popisující aktivitu jednoho typu bílkovin, jež jsou důležité pro fungování některých typů buněk imunitního systému. Byl to základní výzkum, jehož aplikace je zatím nejasná, ale mohl by vést k vývoji nových typů léků či léčebných postupů. Práce nakonec vyšla v prestižním časopise Nature (dostupná je odsud), ve kterém by rád publikoval každý vědec, ale zdaleka ne každému se to povede.

Nezvyklé bylo, že spoluautorka této práce, britská profesorka Ten Feizi z Imperial College v Harrow, požádala o stažení práce a nakonec se jí podařilo dosáhnout alespoň zveřejnění opravy. V ní se uvádělo, že její laboratoř nedokázala ověřit práci K. Bezouška. Jejímu týmu se totiž nepodařilo po odchodu českého vědce z laboratoře zopakovat jeho výsledky. Událost vyšetřovaly britské akademické orgány, ale veřejně obvinění z podvodu nepadlo.

Ošemetná biochemie

Příkladem potíží při opakování výzkumu ve vědách o životě může být příběh amerického vědce, který na svém havajském působišti proslul jako odborník na klonování. Po jisté době přešel do zbrusu nové laboratoře v New Yorku. Zde se mu ovšem klonování dlouho nedařilo.

Nakonec při zpětné analýze dospěl k závěru, že vybavení v laboratoři bylo nejspíše příliš nové. Patrně se z nich ve větším než obvyklém množství uvolňovaly chemické látky, které ovlivnily celý proces. Přesvědčivě však příčinu nenašel.

"A podobných případů těžko vysvětlitelných událostí zná každý odborník pracující se živým materiálem spoustu," říká Jaroslav Petr. S obviněními z podvodu by se proto v tomto oboru nemělo plýtvat.

Podobné věci se někdy v biochemii stávají: "Že pokus někomu jinému nevyjde, není vždy důkaz podvodu," říká Jaroslav Petr z Ústavu živočišné výroby a vysvětluje: "Při práci s živými buňkami totiž někdy nedokážeme přesně určit důvody, proč jednou experiment vyjde a podruhé ne. Může se sejít řada drobných faktorů, které nejsou na první pohled odhalitelné."

Dvakrát měř...

Případ Karla Bezoušky ovšem do této kategorie běžných, byť pro laika těžko představitelných omylů, zřejmě nepatří. V roce 2011 se totiž spory rozhodl vyřešit jednou provždy jeho kolega, Vladimír Křen, který vede jinou výzkumnou skupinu v Mikrobiologickém ústavu. Po setkání s profesorkou Feizi se rozhodl prověřit Bezouškovy výsledky ve své laboratoři.

Karel Bezouška o tom věděl a na pokusech, které probíhaly v prvních měsících tohoto roku, se také podílel. Časem se ovšem objevilo podezření, že s výsledky někdo tajně manipuluje. Alespoň to tvrdí Vladimír Křen a jeho kolegové i studenti z jeho laboratoře ve společném prohlášení pro radu Mikrobiologického ústavu, kde Bezouška i Křen pracovali.

Jedna destička v pokusu totiž byla ráno během vyhodnocování výsledků evidentně naplněna jinak než večer předtím, kdy byla připravena. K manipulaci údajně docházelo přes noc v jejich laboratoři, jejíž dveře zřejmě někdo úmyslně zablokoval, aby nešly zamykat. Skupina se proto dohodla na pokusu.

Destičky se vzorky se nechávaly přes noc v chladničce odpočinout. Jednu nahradili vědci destičkou s pouhou čistou vodou. Druhý den ráno se ovšem i tyto vzorky po aplikaci činidla zabarvily tak jako vzorky obsahující zkoumané bílkoviny. Bylo to o to nesmyslnější, že kontrolní mistička naplněná stejnou čistou vodou, která stála přes noc v jiné lednici, na činidlo podle předpokladů nereagovala.

Půlnoční věda

Vladimír Křen s kolegy se proto rozhodli nainstalovat do laboratoře kamery s nočním viděním, které by lednici se vzorky celou noc sledovaly. Personál o nich věděl, nikdo mimo tým ovšem ne. Skupina také řekla Karlu Bezouškovi, že se bude konat další kolo ověřovacích pokusů, ve skutečnosti ho ovšem neprovedla.

Devatenáctého března v půl jedenácté v noci pak kamery zachytily Karla Bezoušku, jak vešel do laboratoře, kde už tou dobou nikdo nebyl, a prohlížel si obě pokusné destičky, které ovšem byly prázdné. Po chvíli je vrátil zpět a odešel. V pět hodin se ovšem do laboratoře vrátil a zkontroloval je ještě jednou.

Skupina Vladimíra Křena se proto rozhodla udělat ještě jedno kolo pokusu. Dne 21. března opravdu mističky naplnili vzorky a informovali o tom Karla Bezoušku. Připravili znovu kamery a do jejich záběru umístili noviny ze stejného dne, aby nebylo pochyb. V prohlášení vědců se pak píše, že ve 22:43 do místnosti vešel Karel Bezouška a obě destičky se vzorky odnesl. Křen s kolegy se ho pokusili chytit, ale nezareagovali údajně dost rychle a Karla Bezoušku v laboratoři už nestihli.

Zavolali ředitele ústavu Martina Bileje a Karla Bezoušku nakonec našli v jiné pracovně. Nejprve popíral, že v laboratoři byl, ale na záběrech ho přítomní poznali. Celá událost se proto začala řešit oficiálně.

Kontrola neobstála

Akademické orgány reagovaly velmi rychle a Bezouškovo jednání označily za neetické a nepřípustné. Rada Mikrobiologického ústavu pro projednání případu 2. dubna jednomyslně navrhla, aby byl z ústavu propuštěn.

Ke 13. dubnu Karel Bezouška z ústavu odešel, a to po vzájemné dohodě, říká Martin Bilej: "Časový odstup byl nutný z čistě administrativního hlediska, aby byl čas přepsat inventář a vyřídit další formality. Jinak jsme se s panem profesorem dohodli, že není možné, aby v ústavu zůstal poté, co takto pronikl do cizí laboratoře." Zhruba ve stejné době byl odvolán z pozice šéfa katedry biochemie na Přírodovědecké fakultě UK.

Karel Bezouška nepopírá, že v laboratoři byl. Ale tvrdí, že nechtěl manipulovat s výsledky. V prohlášení pro radu Mikrobiologického ústavu uvedl, že chtěl zkontrolovat průběh experimentů. Pojal prý podezření, že ty neprobíhají tak, jak se s Vladimírem Křenem dohodli.

Na otázku Technetu toto prohlášení nechtěl dále rozvádět. Vše důležité už podle něj bylo řečeno a nyní je důležité čekat hlavně na vyřešení vědecké stránky celého případu. O dalším dění prý nyní nechce spekulovat a hodlá se zatím věnovat práci na půdě přírodovědecké fakulty, kde je nadále zaměstnán.

Čeká se na Státy

I když byl tedy Karel Bezouška už potrestán za proniknutí do laboratoře odvoláním z pozice šéfa katedry a propuštěním ze svého částečného úvazku v Mikrobiologickém ústavu, záležitost ještě není u konce. Vědci chtějí jasné stanovisko, kdo má pravdu v odborné otázce, o kterou šlo od začátku: obstojí výsledky Karla Bezoušky při nestranném zkoumání?

V současné době mají biochemici v rukou velmi nesourodý materiál. Na jedné straně je tu práce týmu Karla Bezoušky, která má jeho výsledky potvrzovat. Proti němu stojí tým Vladimíra Křena a také britská skupina Ten Feizi, která s jeho tvrzeními nesouhlasí a nedokázala Bezouškovy výsledky zopakovat.

Protože odborníka bez nějaké vazby alespoň k jednomu týmu by bylo v České republice těžko hledat, dohodly se Mikrobiologický ústav a přírodovědecká fakulta, že vzorky, o které má v případě jít, zašlou nestranné laboratoři. Vybrána byla skupina laboratoří v USA (tzv. Konsorcium funkční glykomiky). "Tam se odešlou neoznačené vzorky a provedou jejich analýzu, aby se ověřilo, zda výsledky profesora Bezoušky skutečně obstojí. Analýzy by měly být hotové zhruba do dvou, tří měsíců," řekl Technetu ředitel Mikrobiologického ústavu Martin Bilej.

Poté by mělo být jasnější, co se v noci v laboratořích Mikrobiologického ústavu vlastně dělo. Pokud se ukáže, že výsledky výzkumu Karla Bezoušky neobstojí, objeví se vážné pochybnosti i o jeho další práci. I kdyby byl výsledek opačný, Bezoušku by to od všech prohřešků neočistilo a do ústavu by se zřejmě nemohl nikdy vrátit, ale dalo by mu to možnost zůstat v oboru.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.