Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

To jste asi ještě neviděli. Kanon na lososy má usnadnit migraci ryb

aktualizováno 
Místo přechodů pro ryby navrhuje americká firma využití přepravníků, které fungují v podstatě jako velký vysavač. Má být k rybám šetrný, přitom by jim měl umožnit překonat výšku hráze během několika sekund.

Pokud byste náhodou v blízké době stavěli vodní elektrárnu, nezapomeňte, že musíte myslet na ryby. Měli byste se postarat nejen o nízké ztráty ryb v turbínách (třeba je odstrašit např. elektrickým polem), ale také o přechod, po kterém mohou ryby novou překážku na řece překonat.

Podobné požadavky mají i jiné vyspělé země a jejich občané je řeší podle svých podmínek a naturelu. Není tedy divu, že v technikou okouzlených Spojených státech na to jdou mimo jiné i zbrusu novým zařízením: kanonem na lososy (z anglického originálu „salmon cannon“), který je dílkem firmy Whooshh Innovation (Whooosh můžeme přeložit jako Vžuum, -h na konci si firma přidala, aby mohla mít internetovou stránku se svým jménem).

Zařízení původně vzniklo pro šetrnou přepravu ovoce, konkrétně jablek a hrušek. Inženýři hledali novou odpověď na otázku, zda je možné sklízet ovoce tak, aby trhači netrávili tolik času lezením po žebříku a vůbec přepravou sklízených plodů. Místo toho mohou mít k pasu připevněnou trubici, do které mohou ovoce rovnou spustit.

Přepravník na ovoce i ryby pracuje díky rozdílu tlaků (takže jde v podstatě o velký vysavač). Vnitřek trubice je rozdělený manžetami na malé nedokonale oddělené oddíly. Když dopravovaný předmět doputuje k manžetě, trubici dokonale uzavře. Vzduch v trubici je ovšem v neustálém pohybu, a tak v oddílu před dopravovaným objektem vznikne podtlak. Předmět nasaje a ten se setrvačností pohne až k další manžetě, kde se celý proces opakuje.

Doprava je prý velmi šetrná, předměty v trubici se díky konstrukci zařízení údajně neotloukají o stěny, a proto se používá právě pro ovoce (také maximální tlak v trubici je podle specifikací 4 psi, tedy cca 28 kPa). Co se ty týče ryb, trubicí se pohybují rychlostí do 10 metrů za sekundu (36 km/h), ale údajně přepravu potrubím zvlhčovaným drobnou vodní mlhou snášejí velmi dobře. Na konci cesty je sice čeká skok do bazénu, ale před ním postupně zpomalují.

Mimochodem, autoři tvrdí, že by nebyl problém podobným způsobem přepravovat ani lidi, a přihlásili se jim údajně i první dobrovolníci. Ale zatím firma nemá k dispozici systém dost velký i na člověka a nevyřešena je i otázka, jak osobu na konci dopravníku šetrně a opatrně zpomalit. (Vypouštění velkou rychlostí do bazénu je dost bezpečné jenom pro ryby.)

Firma systém zkouší už pátým rokem ve spolupráci s americkými úřady, aby bylo jasné, že jde o něco více než jen na pohled lákavou technickou „vychytávku“ (netušíme, jak intenzivní ty zkoušky byly a zda probíhaly skutečně celou tu dobu, nebo s dlouhými přestávkami). Každopádně se prováděla studie úrovně stresových hormonů u ryb, které prošly zařízením, a nenašly se u nich abnormální hodnoty.

Letos na jaře také proběhla malá zkouška, kdy zařízením prošlo asi 120 lososů a nyní se zjišťuje, zda mají vyšší úmrtnost oproti zbytku dané populace. Zatím se nic neobjevilo, ale sledování poběží do příštího roku. První zařízení koupil v srpnu úřad pro ochranu přírody ve státě Washington a umístil ho na jeden z přítoků řeky Columbia. Nevyužívá se pro dopravu migrujících lososů, ale mladých ryb ze sádky.

Jak přesně zařízení funguje, se můžete podívat ve videu. Doporučujeme už proto, že od dob Vesmírné odysey jsme tak nečekané využití Straussova nejslavnějšího valčíku asi neviděli. Do budoucna by největší změnou měl být nějaký automatický systém pro „nakládání“ ryb do systému, aby se tato práce nemusela dělat ručně.

Informace: Do článku jsme doplnili přepočet tlaku na jednotky SI a informaci o vývoji automatického systému pro vstup ryb do trubice.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.