náhledy
Ze srovnání získaného obrazu rozborem detekce mionů s modelem vytvořeným z konstrukčních plánů je vidět, že v oblasti, kde by měl být stín vytvořený palivem v aktivní zóně, se žádný stín nenachází.
Autor: TEPCO
Pohled na areál Fukušimy s viditelným množstvím nádrží na radioaktivní vodu
Autor: TEPCO
Obálka kniha „Fukušima I poté“
Autor: Novela Bohemica
Schéma ukazuje, jaké výšky dosáhla tsunami v březnu 2011 a co v elektrárně bylo zatopeno.
Autor: Jakub Troják
Schéma kontejnmentu MARK 1, tedy typu, které používají čtyři poškozené fukušimské reaktory.
Autor: TEPCO
Přibližný přehled vývoje událostí na jednotlivých blocích elektrárny Fukušima I. Časy jsou pouze přibližné - už proto, že do nitra poškozených reaktorů jsme zatím nemohli nahlédnout.
Autor: Jakub Troják
Systém využívaný k vyvětrávání (ventilaci) v jaderné elektrárně Fukušima I. Označení hlavních částí reaktoru je: RPV – tlaková nádoba reaktoru, D/W – suchá část kontejnmentu, S/C – mokrá část kontejnmentu, SRV – bezpečnostní pojistný ventil sloužící k otevření odtlakování tlakové nádoby reaktoru do komory potlačení. (1) Hlavní parovod k turbíně / (2) trasa pro vstřikování vody do tlakové nádoby (3) systém pro snížení tlaku v tlakové nádobě pomocí ventilace do komory potlačení / systém pro ventilaci kontejnmentu (4, jeho suché části) a (5, jeho mokré části) / (6) tlaková zábrana (prorazitelný disk) / (7) ventilační komín (společný pro dva bloky) Pro uskutečnění ventilace je potřeba otevřít ventil A buď u linie z komory potlačení (preferováno), nebo ze suché části kontejnmentu. Dále ventil M. Pokud je dostatečný tlak, otevře se tlaková zábrana (6). Tu se nedařilo dlouho otevřít u druhého bloku.
Autor: Jakub Troják
Vlna tsunami dorazila k japonskému pobřeží odpoledne 11. března 2011 a v nejhůře postižených oblastech poměrně lehce překonala uměle vybudované ochranné prvky. Zabíjela i v místech, která byla určena jako bezpečné úkryty před podobnými vlnami. Záběr je z města Mijako v prefektuře Iwato.
Autor: Mainichi Shimbun, Reuters