meteorit

meteorit | foto: Profimedia.cz

Kde se vzala čtvrtina našich meteoritů? Z vesmírné srážky

  • 9
Srážka asteroidů z doby před téměř půl miliardou let, může podle nových informací za celou čtvrtinu meteoritů, které ostřelují planetu Zemi.

Čtvrtina všech meteoritů, které v současnosti dopadají na Zemi, má původ v ohromné srážce asteroidů ve sluneční soustavě před 470 miliony let. Oznámili to badatelé z univerzity v německém Heidelbergu, kterým se nově vyvinutými metodami podařilo přiřadit velkou skupinu meteoritů právě k této události.

Na rozhraní mezi vnitřní a vnější částí planetárního systému se tehdy srazily dva asteroidy o průměru asi několika set kilometrů a výsledkem byl vznik "tříště", jejíž část při průletu kolem Země již miliony let padá do atmosféry. To je celkem obecně a již delší dobu přijímaný fakt. Dosud se však nedařilo exaktními metodami stanovit, které z několika skupin meteoritů ke "kosmické megasrážce" patří.

Již před deseti lety našli vědci v jednom švédském lomu fosilní meteority. Protože však hornina kolem nich byla značně zvětralá, nebylo možné je pomocí dosavadních chemických či mineralogických metod zařadit k některému ze známých druhů meteoritů. Heidelberští badatelé však zdokonalili radiometrickou datovací metodu a dokázali, že nález patří do takzvané skupiny L-chondritů. Ta pochází právě z planetky, která se před 470 miliony let roztříštila nárazem o jinou někde na oběžné dráze mezi Marsem a Jupiterem, v nynějším pásmu drobných asteroidů.

V období několika milionů let po srážce dopadalo na Zemi asi stokrát více meteoritů než v současnosti. Vzácností tehdy nebyly ani dopady kilometrových kusů, jak dosvědčují dodnes zachované, až 30 kilometrů velké krátery na zemském povrchu: dopad tělesa způsobí díky své kinetické energii vždy kráter mnohonásobně větší, než je těleso samo. Výsledky svého bádání zveřejnili heidelberští vědci v lednovém čísle časopisu Meteoritics and Planetary Science.