Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kde uvidíte Discovery a kde Atlantis? Raketoplány míří do muzeí

aktualizováno 
Marcel Grün pro Technet.cz - Discovery zakotví ve Washingtonu, Enterprise OV-101 pojede do New Yorku, Endeavour poletí na zádech Boeingu přes celé státy až do Los Angeles.

Start raketoplánu Discovery

NASA v polovině dubna definitivně rozhodla, ve kterých institucích najdou raketoplány po posledním letu svůj nový domov. Jak řekl ředitel NASA Charles Bolden, do soutěže vyhlášené před třemi roky se přihlásilo mnohem víc zájemců, než bylo vyrobeno raketoplánů. V užším výběru se rozhodovalo mezi 21 americkými vědeckými a výstavními středisky.

Podmínkou byly samozřejmě výstavní podmínky: krytý prostor, dostatečně velký a klimatizovaný, prostředky na transport a přípravu expozice (minimálně kolem 28 milionů dolarů). Předpokládá se, že kosmické raketoplány budou do svých výstavních prostor převezeny nejpozději v první polovině příštího roku.

Letěl jím i nejstarší kosmonaut – 77letý Glenn

Discovery OV-103, který se 9. března vrátil z poslední cesty STS-133 byl služebně nejstarší – vyroben byl po "nekosmickém" zkušebním Enterprise (OV-101), Columbii (OV-102) a Challengeru (OV-99), poprvé startoval v srpnu 1984 a letěl nejčastěji (39x), takže při celkem 4 888 obězích kolem Země nalétal téměř 196 milionů kilometrů.

Řídící stanoviště raketoplánu Discovery

Řídící stanoviště raketoplánu Discovery

Kabina raketoplánu Discovery

Kabina raketoplánu Discovery

Kabina raketoplánu Discovery

Kabina raketoplánu Discovery

Byl pojmenován "objevování" především podle lodi Jamese Cooka, na níž v letech 1776-80 vykonal svou poslední objevitelskou cestu do Tichého oceánu. Na sklonku roku 1998 v něm při STS-95 letěl podruhé i první americký kosmonaut senátor John Glenn (letos během posledního letu raketoplánu devadesátiletý).

Discovery v budoucnu zaujme prostor v Steven F. Udvar-Hazy Center místo dosud zde vystavovaného exempláře Enterprise. Jde o výstavní halu poblíž Dullesova mezinárodního letiště ve Washingtonu, kterou spravuje Smithsonian's National Air and Space Museum.

Raketoplán Discovery se přesune do výstavní haly Steven F. Udvar-Hazy Center pravděpodobně v dubnu 2012.

Ale zatím je v jednom ze tří speciálních hangárů Kennedyho kosmického střediska na Floridě (Orbiter Processing Facility č. 2), kde ho tým techniků a dělníků připravuje pro plnění posledních úkolů. Počátkem července se přesune do obří hlavní montážní budovy, kde bude uskladněn, dokud se nebude přesouvat (asi v dubnu 2012) do muzea. A do OPF-2 přijde po svém poslední letu Atlantis.

V raketoplánech nesmí zbýt žádné toxické chemikálie. Všechny součásti, které se dostaly do kontaktu s pohonnými látkami nebo okysličovadlem musí být pečlivě vyčištěné.

Již na jaře byly demontovány hlavní motory SSME Discovery – ne proto, že by měly být utajovány, ale protože NASA je z úsporných důvodů hodlá ještě pro kosmické lety použít (nebo v to aspoň doufá). Ostatní motorické jednotky jsou nyní na cestě do New Mexico, odkud se po vyčištění a bezpečnostních úpravách znovu vrátí na Floridu.

Kabina raketoplánu Discovery

Kabina raketoplánu Discovery

Koncem léta budou instalovány i makety hlavních motorů. Všechny přístroje a veškerá kabeláž musí být uvedeny do dokonalého "přehlídkového" stavu. Je to opravdu nutné. Když jsem kdysi letoun raketoplánu viděl v provozní přestávce, vypadal nelákavě, otřískaný jak stará dakota.

Enterprise OV-101 sice do vesmíru nikdy nevzlétl, ale sloužil pro atmosférické letové zkoušky a od roku 2003 je muzeálním exponátem. Nyní se postěhuje do Intrepid Sea, Air and Space Museum v New Yorku.

Uvnitř raketoplánu Endeavour

Uvnitř raketoplánu Endeavour

Endeavour OV-105 byl pátým exemplářem, jehož stavbu schválil americký kongres v roce 1987 za účelem náhrady raketoplánu Challenger zničeného v roce 1986, přičemž některé subsystémy původně vyrobené pro Discovery a Atlantis byly použity při stavbě Endeavouru.

I jeho jméno bylo primárně názvem lodi, které velel James Cook. Startoval do vesmíru 25krát, poprvé v květnu 1992 a naposledy se vrátil po letu STS-134 letos 1.června, kdy se na dráze č. 15 SLF (Shuttle Landing Facility) zastavil v 6 h 35 m 36 s UT.

Raketoplán Endeavour poletí na hřbetě Boeingu 747 do Los Angeles, kde bude vystaven.

Nyní je v péči téhož týmu ve vedlejším hangáru. Opět je zapotřebí všechno zbavit nebezpečných látek a připravit pro vystavování. Předposlední týden v červnu se technici zabývali demontáží trojice hlavních motorů, nyní jsou na řadě motory stabilizace a orientace. Všechny tři raketoplány čekají před vystavením tytéž úpravy.

Endeavour ale nakonec poputuje nejdál: na hřbetě stařičkého Boeingu 747 poletí přes celé Spojené státy do Los Angeles, kde bude vystaven v California Science Center, řízeném státem Kalifornie.

Vrátí se tedy tam, kde se zrodil - jen několik kilometrů od míst, kde sídlila firma Rockwell International (nyní Boeing North American) v dobách vývoje a konstrukce raketoplánu a vystaven bude společně s dalšími kosmickými loděmi úsvitu pilotovaných letů.

"Můj starý dobrý přítel Atlantis"

... najde svůj poslední domov ve výstavním komplexu Kennedyho střediska na mysu Canaveral,".řekl procítěně gen. mjr. Bolden, který, než se stal šéfem NASA, byl kosmonautem od roku 1980 do roku 1994. Ve vesmíru strávil při čtyřech letech přes 28 dní na raketoplánech Columbia, Discovery i Atlantis, kde byl poprvé velitelem výpravy.

"Palubní deska" raketoplánu Atlantis. Fotografováno ještě ve vesmíru.

"Palubní deska" raketoplánu Atlantis. Fotografováno ještě ve vesmíru.

Atlantis OV-104 byl čtvrtým postaveným exemplářem raketoplánu a díky zkušenostem odborníků byl o tři tuny lehčí a vznikl za kratší dobu. Byl pojmenován po první americké oceánografické lodi. Startoval poprvé v říjnu 1985 a celý program raketoplánů nyní končí jeho 30. letem STS-135, který je zároveň 37. expedicí Spojených států k Mezinárodní kosmické stanici.

SPECIÁL

Vše o letech raketoplánů do vesmíru.

Na Floridě má v návštěvnickém komplexu Kennedy Space Center zaujmout místo, jako by byl znovu na oběžné dráze v novém pavilonu za 100 milionů dolarů, kde v jeho pozadí bude rotovat obří digitální projekce naší planety.

Připojený snímek z reálného letu ukazuje to, co zhruba uvidí i návštěvníci expozice: řízení systémů raketoplánu zajišťovalo pět hlavních palubních počítačů (nyní IBM AP-101S, dříve AP-101) o výkonu přes milion operací za sekundu a s operační pamětí 256K 32bitových slov. Po dobu kritických fází letu byly čtyři počítače propojeny a navzájem se kontrolovaly...

To všechno se za pár dní stane minulostí, z níž bychom se občas měli poučit (nejen obdivovat muzeální exponáty).

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.