Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kdo je v kosmu nejstarší, hvězdy, či galaxie?

aktualizováno 
Hvězdy jsou tu déle než nejstarší člověk. Každý je může vidět a zkoumat. A přesto dál skrývají řadu tajemství, která odborníci jen pozvolna odhalují. Ukázalo to i nedávno skončené jednání Mezinárodní astronomické unie v Praze, kde byly hvězdy (a také galaxie) středem pozornosti.

Galaxie Andromeda - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Přispěli k tomu kanadští astronomové, kteří zkoumali vzdálená slunce v kulové hvězdokupě NGC 6397. „Ty hvězdy jsou staré asi dvanáct miliard let. Jsou to nejstarší hvězdy, které kdy kdo viděl,“ tvrdí profesor Jan Palouš, vedoucí oddělení galaxií a planetárních systémů v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR.

Podle něj astronomové získali díky kanadskému objevu cosi „jako hodinky umožňující přesně určit stáří“. Věk vzdálených hvězd může něco napovědět i o osudech „hvězdného ostrova“, na němž žijeme: o Mléčné dráze, jejíž dobu vzniku a věk dosud neznáme. Nyní se můžeme domnívat, že vznikla dříve než naše Slunce a později než nejstarší hvězda. Její zrod by tedy spadal do doby před 4,5 až 12 miliardami let.

Záhada hvězdného nebe

Příklon k té či oné představě je i odpovědí na otázku, co to ty „hvězdné ostrovy“ vlastně jsou: jde jen o obrovské shluky hvězd, které vznikly pomalým „sléváním“ menších galaxií a hvězdokup, nebo to jsou velké systémy, které se od počátku vyvíjejí podle své vlastní, vnitřní logiky?

Podle Palouše proto platí: „Galaxie nelze vysvětlit, pokud nepochopíme princip tvorby hvězd.“

Při pohledu na noční nebe se může zdát, že vznik hvězd v sobě nemá moc pravidelností. Temný prostor je poset svítícími body velmi nepravidelně, a obloha tak připomíná strakatou přikrývku, jejíž vzor se neustále mění. Podle Palouše je to však jedno z těch zdání, jež klamou: na nebi panuje velký řád. Tak velký, že člověk jej stále neumí pochopit.

„V astronomii máme jednu takovou záhadu, k níž se pokoušelo něco říci i pražské setkání astronomů: Proč všude ve vesmíru existuje jedno univerzální rozdělení hvězd podle hmotnosti?“ řekl.

Připomíná výsledky sčítání hvězd v našem okolí a ve středu Mléčné dráhy: v obou případech se ukazuje, že různě těžké hvězdy jsou zastoupeny ve stejném poměru.

Podle českého astronoma se zdá, jako by tu byl „kdosi, kdo s námi hraje takovou konspirační hru: stále vytváří hvězdy se stejnou četností“.

Proto sní o cestě, jakou si dnes nemůže dovolit žádný člověk: „Rád bych se podíval do středu mladé kulové hvězdokupy. Zavedl bych v ní jakési ,sčítání lidu‘, abych zjistil, kolik je tam malých i velkých hvězd.“ V našich poměrech by to znamenalo, že by musel doletět například ke srážející se dvojici galaxií zvané Antenae čili Tykadla (v souhvězdí Havrana), v nichž mladé kulové hvězdokupy vznikají.

Tyto útvary jsou místem, kde se hvězdy rodí - právě teď. „Hvězdy nevznikají osamoceně, nýbrž ve skupinách. Touto cestou vzniká nejvíce hvězd,“ vysvětluje Palouš. Kdyby se podařilo potvrdit, že zjištěný poměr velkých a malých hvězd existuje už v době jejich zrodu, může to být klíč k jednomu z tajemství zrodu galaxií.

Existuje však i konkurenční teorie, podle níž se galaxie zrodily dříve než první hvězdy, v jednom velkém procesu před více než deseti miliardami let.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Start iránské rakety, která měla na palubě opici. (2013)
Írán úspěšně otestoval raketu, kterou chce vynést do vesmíru satelit

Írán dnes úspěšně otestoval nosnou raketu Simorgh (označovaná také jako Safir 2), s jejíž pomocí může do vesmíru vyslat satelit. S odvoláním na íránskou státní...  celý článek

První fotografie Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru pořízená...
NASA získala první podrobný snímek největší bouře ve Sluneční soustavě

Přestože se zmenšuje, je stále 1,3krát větší než Země. Velká rudá skvrna na Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, byla poprvé vyfotografována zblízka....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.