Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Když je horko, tak se bojuje. V letech El Niňa výrazně přibývá válek

aktualizováno 
Riziko občanských válek na velké části glóbu se zvýší na dvojnásobek, když se u břehů Peru oteplí mořská voda. To je provokativní závěr nové studie týmu z Kolumbijské univerzity. Pokud mají vědci pravdu, že vliv jevu označovaného jako El Niňo je opravdu tak výrazný, příštích pár let by mohlo být velmi neklidných.

Voják, útok, válka,

Podnebí nepochybně hrálo a hraje v lidských dějinách důležitou roli. Proměnlivé klima jihovýchodní Asie je například důvod, proč v téhle oblasti pravidelně vznikaly a zanikaly i poměrně velké říše, domnívají se někteří historici či sociologové. Svědkem těchto změn by měly být například trosky chrámu Angkor Vat.

Ale do jaké míry je člověk loutkou klimatu nebo jeho rovnocenným soupeřem, na to jednoznačnou odpověď nedostanete. Debata je dlouhá a shoda se hledá pomalu a obtížně. Nyní se do ní vložil i tým vědců z Kolumbijské univerzity v USA.

Solomon Hsiang s kolegy se domnívají, že poprvé objevili přímou souvislost mezi celosvětovým klimatem a ryze lidskými válkami. Známý klimatický jev El Niňo, který s sebou obvykle přináší teplé roky, podle nich zvyšuje riziko vzniku občanských válek na dvojnásobek. Výsledky shrnují ve studii zveřejněné v časopise Nature (výtah je dostupný zde).

Krutý jih

Jak k výsledku vědci došli? Cesta vedla přes statistiky celosvětových občanských válek od poloviny 20. století do prvních let 21. století. Ty pak porovnali s historií El Niňa. Tento jednou zhruba za čtyři až sedm let přicházející jev je dokladem malého výkyvu zemského klimatu, který tu byl odnepaměti a bude i nadále (více v boxíku o Ježíškově oscilaci). Jeho důsledkem bývají obvykle teplejší roky a co je důležitější, také změna rozložení srážek. Ve východní Asii prší méně, v Jižní Americe zase více. Změny se dotknou i řady dalších oblastí jižní polokoule.

A nejen v počasí. V rocích s El Niňo vypukne válka mnohem spíše než v jiných letech, vyplynulo vědcům ze srovnání statistik. Pravděpodobnost vzniku občanských konflitků se zdvojnásobí (podrobnější popis výsledků a metody studie najdete na konci článku). Zajímavé je právě to zdvojnásobí. Existence nějaké souvislosti mezi kolísáním klimatu a množstvím válek není ani pro laika asi nic překvapivého. Zajímavé je především to, že vliv těchto změn by měl být tak silný.

Ježíškova oscilace

Výrazy El Niňo (Chlapeček, původně Ježíšek) a La Niňa (Holčička) označují, zda je voda u západního pobřeží Jižní Ameriky teplejší (El Niňo) či chladnější než obvykle. Tyhle zdánlivě triviální jevy, které se opakují jednou za několik let, mají dalekosáhlé důsledky.

Jsou totiž jedním ze součástek složitého klimatického systému ENSO (El Niňo Southern Oscillation, tedy Jižní oscilace). Do něj patří rozsáhlé části atmosféry nad kontinenty a oceány. Velkou roli v něm hrají například teploty v Antarktidě, míra zasněžení Tibetu či odpar vody v Bengálském zálivu.

Takhle složitý systém nemůže být nikdy v klidu. Neustále kolísá, občas na jednu (El Niňo) či na druhou stranu (La Niňa). Můžete si ho představit jako svůj malý zahradní bazén na letním slunci. Leží se v něm pohodlně, ale čas od času přece jen musíte změnit polohu (třeba proto, že Slunce ohřívá části vašeho těla moc nebo málo).

Voda v bazénu se pohne a promíchá. Ve světových oceánech sice neleží žádný obr, takže promíchání není tak důkladné, ale malé změny ve vstupech a také teplotní setrvačnost některých částí systémů také udělá své. A když se i jen malinko pohne voda ve vaně velikosti světového oceánu, někde to musí být vidět.

Člověka na obou jevech upoutalo především to, že mu sahají do talíře. Během El Niňa například neprší tolik v jižní Asii. A peruánským rybářům, kteří název vymysleli, ubývá ryb.

Poslední El Niňo skončilo v roce 2007. Za sebou máme intenzivní La Ninu, která mimo jiné přinesla ohromné záplavy do Austrálie.

Samozřejmě, klima nebylo jedinou příčinou válek, to autoři rozhodně netvrdí. Proto výsledky studie nemohou vést k předpovídání občanských válek a její autoři to neříkají. Kolísání klimatu podle nich ale zvyšují pravděpodobnost vypuknutí konfliktu. Vlády a mezinárodní organizace by se tak měly připravit na roky s El Niňo jako na rizikové, vysvětlil hlavní autor studie Solomon Hsiang představu týmu o možném praktickém využití výsledků.

K čemu to je?

Vědci také nemohou přesně popsat sled událostí, vedoucích k vypálení první rány. Mají několik hypotéz, ale neodvažují se bez další práce rozhodovat, které mají skutečně vliv a jak významný.

Klimatické výkyvy mohou například vést k růstu cen potravin, snížení zaměstnanosti a tím společenské nestabilitě. Situace může být tak špatná, že lidé mohou volit válku jako lepší způsob obživy než například zemědělství.

Tahle myšlenka má i zajímavý důsledek, že s koncem El Niňa se lidé mohou zase vrátit ke své práci. To by mohlo částečně vysvětlovat, proč některé občanské konflikty občas usnou, aby po čase znovu propukly. (Takže je možné i to, že kolísání klimatu jen ovlivňuje průběh stávajících konfliktů, než že by vyvolávalo zcela nové. I tak se dají výsledky studie legitimně interpretovat.)

Závěry studie přímo vybízejí i k jedné spekulaci o bezprostřední politické budoucnosti. Podle klimatologických předpovědí existuje zhruba šedesátiprocentní pravděpodobnost, že by v dalších třech letech mohlo přijít silnější El Niňo. Velmi pravděpodobně by to vedlo k neúrodě a zvýšení už tak vysokých cen potravin. Ty přitom byly jedním z motorů letošního Arabského jara. Bude snad brzy následovat ještě neklidnější léto v jiné části světa?

Příliš brzy na důvěru

Ovšem jestli předpověď El Niňa bude odteď viset v kancelářích politiků, to se teprve ukáže. Na studii, kterou časopis Nature mohutně protežoval, a která jistě upoutá pozornost světových médií, se rychle vrhnou kolegové z oboru. Debata může být hodně ohnivá. Vliv klimatu a počasí vůbec na civilizaci je kontroverzní téma, hlavně v dnešní době. Dokládá to mimo jiné i příklad jiné podobné práce z roku 2009, která vyšla v časopisu PNAS (je dostupná zde).

V ní autoři prosazovali myšlenku, že četnost občanských válek v afrických zemích souvisí s lokálním počasím, tedy například teplotou, množstvím srážek atd. Také naznačovala, že se vzrůstající teplotou by mohlo konfliktů přibývat. Není divu, že se autoři ocitli pod palbou myšlenkových odpůrců. Spor se týkal například statistických metod studie (hlavně výběru dat) a třeba i definice občanské války. (Některé si můžete přečíst v "protistudii" zde).

Hsiang s kolegy na tiskové konferenci při představování studie tvrdili, že se z tohoto případu poučili. Jejich studie by neměla opakovat stejné chyby. Také neříkají, že jejich výsledky předvídají, co se bude dít v případě, že bude pokračovat současný nárůst světových teplot. El Niňo je podle nich příliš odlišný jev než pouhá změna globálních teplot, a výsledky tak nelze jednoduše přenášet. Ale i přes jejich opatrnost se dá nejspíše odhadovat, že autoři nové studie se v příštích týdnech a měsících velmi zapotí.

Jak k tomu došli?

Základem práce byly statistiky počtu občanských válek mezi roky 1950 a 2004. Konflikty mezi státy vědci pominuli. Bývají odlišné a navíc poměrně vzácné. Občanské války tvořily více než 80 procent konfliktů za sledované období a představují největší hrozbu.

Celkem šlo o 234 válek ve 175 zemích. Podle vědců tak existuje zhruba tří procentní pravděpodobnost, že v daném roce v dané zemi vypukne občanská válka. Ale tenhle triviální údaj vědcům samozřejmě nestačil.

Svět si rozdělily na dvě velké skupiny. V první byly země ovlivněné El Niňem, v druhém ty ostatní. Rozdělení zobrazuje tato ilustrace ze studie. Země ovlivňovavé podle autorů El Niňem jsou vyznačeny červeně:

Rozdělení zemí ovliněných (červeně) či neovlivněných El Ninem použité v nové

Obě skupiny lze ve statistice občanských válek snadno rozlišit. Země pod vlivem El Niňa jsou náchylnější k občanským válkám. Průměrná pravděpodobnost vzniku občanské války v nich je 4,1 procenta. Ve skupině ostatních zemí je to 1,9 procenta.

Tento údaj neříká nic o klimatu, příčin může být celá řada. Zajímavější je, jak to vypadalo s El Niňem v letech, kdy nějaká válka opravdu vypukla. Tady se ukázalo skutečné překvapení. Pravděpodobnost je šest procent proti třem procentům v letech bez El Niňa.

Můžeme si to představit i jinak. V hypotetickém světě bez El Niňa by ve sledovaném období bylo o 48 občanských válek méně (z celkem 234).

Jen pro ilustraci: v období silného El Niňa na přelomu let 1982 a 1983 zahájila svůj dlouholetý boj peruánská organizace Světlá stezka. Také začala krvavá občanská válka v Súdánu, která pokračovala až do letošního roku.

Války pro chudé a bez sametu

Nejcitlivější vůči vlivu El Niňa se ukázaly ty nejchudší země světa (ty se obecně s protivenstvím osudu vyrovnávají nejhůře). Klima ale také překračovalo geopolitické hranice. Vliv El Niňa je podle autorů silný, i když se ze statistik vyřadí země Afriky, nejneklidnějšího kontinentu posledního půl století.

Totéž platí i pro velké politické události. Autoři vyřadili ze statistik události roku 1989. Ty podle nich byly tak výjimečné, že by mohly statistiku pokřivit.

Ovšem zahrnutí roku méně či více sametových revolucí výsledky neznehodnotí. Jsou méně výrazné, a tak si vědci pro svou publikaci vybrali variantu bez nich. Výpočet i s rokem 1989 lze podle nich dohledat v dodatku k originální studii, který je dostupný zde (ve formátu PDF).





Hlavní zprávy

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.