Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přestup taxíkem zlevní letenky. České Kiwi.com ždímá statistiky

aktualizováno 
Převozy cestujících mezi letišti, nebo oddělená cesta cestujících a jejich zavazadel. Český startup pomocí analýzy statistických dat hledá způsoby, jak zlevnit, nebo zpříjemnit leteckou přepravu.

Oliver Dlouhý a Lucie Brešová ze společnosti Kiwi.com | foto: Václav Nývlt, Technet.cz

Český vyhledávač letenek Kiwi.com, dříve Skypicker, nejspíše není nutné příliš představovat. Jeho cílem je nakombinovat co nejlevnější lety různými leteckými společnostmi a prodat je uživateli jako ucelený spoj - byť třeba za cenu více přestupů nebo delších čekání. Není nutné ani přesně definovat destinaci, systém umí nabídnout místa, kam by se uživatel zrovna mohl za výhodnou cenu podívat.

O fungování vyhledávače jsme si povídali s jeho zakladatelem a ředitelem Oliverem Dlouhým.

Doména Kiwi.com byla poměrně drahá, přišla na 19 milionů, proč zrovna Kiwi a byly v plánu i jiné názvy?
SkyPicker vyrostl poměrně hodně globálně a my jsme hledali brand, který by byl snadno zapamatovatelný a jednoduše vyslovitelný a napsatelný nikoli jen v anglicky hovořících zemích, ale i například v Jihovýchodní Asii, Jižní Americe a tak dále. A takových slov, které po celém světě znamenají to samé a píší se stejně, není tolik, je jich pět nebo šest - například kiwi, panda, siesta ... No a nám se nejvíce líbilo Kiwi.

V uplynulých letech dosahoval meziměsíční nárůst obratu dvouciferných hodnot, platí to i nadále, nebo se trend mění?
Už nerosteme tak rychle, zejména proto, že bychom to nezvládali. Ačkoli tam ten potenciál je, nezvládli bychom to personálně. Můžete vyrůst z 30 na 300 lidí, z 300 na 600 a na 1000, ale z 1000 na 1 5000 se roste těžko. Těžko bychom to uřídili. Ale je to v pohodě, rosteme tak nějak zdravě pro nás a zároveň dostatečně rychle na to, aby to dávalo smysl.

Velká část činnosti Kiwi.com tvoří automatizované procesy a vyhledávací algoritmy. Co vše je ještě potřeba dělat ručně?
Všechno, co se ještě nestihlo zautomatizovat. (Smích.) Jsou to například bookingy a změny letů u některých menších aerolinek. Ono to funguje tak, že nejdřív nabídku aerolinky dáte do vyhledávání, poté se napíše automatické napojení na její bookingový systém, pak se teprve píšou moduly změny letů a tak dále - podle frekvence dotazů. Co ještě není napsané, to se vyřizuje ručně.

Takže pak máme lidi, kteří v těchto rezervačních systémech rezervace mění, upravují, přidávají zavazadla. Manuálně vyřizujeme zhruba 10 - 15 procent rezervací, ostatní je automatizovaně. Ten podíl není velký, ale v absolutních číslech je to spousta práce, a proto potřebujeme stále více lidí.

Jak moc se v tomto projevil vstup do GDS (automatizovaný transakční systém mezi poskytovateli cestovních služeb)?
Aktuálně máme v nabídce zhruba 250 lowcostových společností, u nich máme z velké části napojení napřímo a pak využíváme služeb tří GDS, kde je zhruba 600 aerolinek. V GDS lowcosty nejsou, je to drahý distribuční kanál a to je jeden z odlišovacích prvků lowcostů, že za podobné služby neplatí a distribuci si zařizují sami.

S námi lowcosty spolupracují poměrně radostně, protože po nich nechceme žádné peníze. U některých důležitých, kde to dává smysl, jim dokonce platíme. Bookingy, ve kterých je alespoň jeden spoj realizován lowcostovou společností, tvoří zhruba 65 procent našich objednávek.

Narazili jste u některých aerolinek naopak na negativní reakce?
Stalo se to jednou se Southwestem, což je největší americký lowcost, podle jehož vzoru v Evropě vznikl například Ryanair. Chtějí mít výhradně přímou distribuci, bez žádných prostředníků, ani neplacených. Přišla nám předžalobní výzva a tak jsme vyhledávání v jejich systému ukončili.

Jak vlastně fungují přístupy do rezervačních systémů lowcostů. Dávají vám k dispozici nějaké API?
Všemi možnými způsoby. Někdy je k dispozici API, někdy jsou v některém z agregátorů vyhledávání, těch způsobů, jak získat data, je strašně moc a je nejlepší mít úplně všechno. Například EasyJet máme ze čtyř zdrojů, čerstvost jejich dat kolísá, takže platí, že čím víc dat, tím líp.

Jak často měníte či upravujete vyhledávací algoritmy?
Neustále. Na vyhledávání se pracuje pořád, neustále provádíme AB testy, pracujeme například s dobou přestupu. Jsou země, kdy si lidi zaplatí raději o trochu víc a mají kratší dobu na přestup, například Německo, ale jinde, například ve Španělsku, lidé raději stráví noc na letišti aby ušetřili dvacet eur.

Součástí zakoupených spojů má být i transfer mezi letišti v rámci jednoho města. Jak bude služba vypadat a kdy začne fungovat?
Někdy lze nejlevnější spoj vytvořit tak, že klient při přestupu změní letiště. Například při letu z New Yorku do Porta je ideální přistát v Londýně na Heathrow, ale odletět ze Stanstedu. Chceme takovou cestu nabídnout jako kompletní balíček, včetně zajištěného přesunu mezi letišti. Zatím jednáme s klasickými taxislužbami, ve hře je ale samozřejmě i služba Über, kde by bylo ve hře i napojení na náš systém, takže řidič by například ihned věděl, že má letadlo zpoždění.

Služba „Airport - airport transfer“ je těsně před spuštěním, v řádu několika týdnů. Nejprve to zkusíme v Londýně, pokud se osvědčí, spustíme i v dalších městech. Rizikem je samozřejmě přestup na další let, Londýn trpí dopravními zácpami, pokud zákazník přestup nestihne, v rámci Kiwi Guarantee mu na vlastní náklady zajistíme jiný spoj. Systém se bude statisticky učit, ve kterých dnech a ve který čas je jak velké riziko zácpy a jaké zdržení může způsobit, a i toto bude do tvorby finálního spojení promítnuto.

Kdysi jste hovořil i o možnosti samostatné přepravy zavazadel, takovou možnost jsem u vás zatím nenašel. V jakém je stadiu?
Řešíme to, ale stále jsme ještě nepřišli na způsob, jak to pro zákazníka udělat pohodlně. Jde o to, aby nemusel při každém přestupu opustit tranzit, vyzvednout zavazadlo a opakovat související procedury - tím ztrácí spoustu času. Takto by někdo u zákazníka zavazadlo vyzvedl a dodal až do cílové destinace a my bychom mohli nabízet i spoje s kratšími časy na přestup.

Ve hře jsou různé varianty, jednou z nich je spolupráce s takzvanými „ground handlers“, což jsou firmy, které pro aerolinky zajišťují manipulaci se zavazadly. Ty by pak zajistily, aby se zavazadlo správně dostalo z letadla do letadla. Zatím se nám ale nepodařilo nalézt způsob, jak splnit všechny požadavky, například i s ohledem na bezpečnostní pravidla. Ale makáme na tom.

Rádi bychom v budoucnosti nabídli i balíčky s bydlením v cílovém, nebo přestupním městě tak, aby si uživatel mohl rovnou nakombinovat celkově nejlevnější pobyt s dopravou i bydlením. Někoho mohou zlákat třeba velice levné lety do Osla, ale tam narazí na extrémně drahé ubytování. Toto je však zatím spíše jen ve stádiu nápadu.

Kdysi jste v rozhovoru vzpomněl, jak se díky chybě programátora (záměna tečky za čárku) v systému neaktualizoval kurz rublu, a nějakou dobu jste tak letenky prodávali pod nákupní cenou. Při dnešních obratech by to mělo mnohem vážnější následky - jak se se změnou malého startupu ve velkou společnost mění způsob kódování a testování?
Ten proces se stal trochu komplexnějším, vývojáři si například hotový kód vzájemně schvalují. Testy však v neděláme, protože potřebujeme jít rychle dopředu a jediné, co se může stát, je, že ztratíme peníze. A peníze aktuálně nejsou to, co nás trápí tolik jako čas. Takže si vlastně občasnými chybami kupujeme čas.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.