Klíče zapomínáme už 4000 let. Od dřevěných zámků k čtečkám otisků prstů

  1:30
Trpělivé hlídače a nenažrané krokodýly nahradily přesné kovové mechanismy. K jejich rozvoji přispěli i vynalézaví kasaři, kteří nutí vynálezce ke stále důmyslnějším patentům. Jaký je váš klíč k bezpečnosti?

Klíč k historii klíčů | foto: Profimedia.cz

Použili jste dnes ráno klíč, když jste odcházeli z domova? Zamykáte své auto? Věříte, že jsou vaše peníze v bance v bezpečí? Ve všech těchto případech spoléháme na zámky a klíče, stejně jako naši předkové a jejich předkové. Technologie se vyvíjí, ale principy zůstávají stejné už tisíce let - jeden zámek, jeden správný klíč... a mnoho zlodějů.

Egyptské zámky

Již od pravěku byla snaha zajistit si pohodlnější přežití spojená s ochranou osobního či společného majetku. Pravděpodobně dávno předtím, než Maat (až 3000 let před Kristem), Desatero (Tóra) nebo Chamurapiho deska ustanovily krádež jako zločin, lidé velice dobře věděli, co to znamená, zmocnit se neoprávněně cizí věci.

Nejobvyklejší obranou před uzmutím osobního vlastnictví tehdy nepochybně bylo schování věci na neznámé místo nebo její neustálé hlídání, což je vděčně reflektováno v pověstech o osamělých strážcích pokladu. K oblíbeným, i když náročným metodám patřila také dravá zvířata. V Indii třeba používali pro strážení pokladů bazény s krokodýly, ti se postarali o rychlý konec nezvaných hostů. Zvaní hosté pak věděli, jaké omamné látky mají dravcům namíchat, aby byla cesta dočasně volná.

Ale pro běžné použití to chtělo něco dostupnějšího. Mechanický prostředek k ochraně majetku byl proto nepochybně velice vítaným vynálezem.

Asi nejstarším ekvivalentem našich zámku jsou egyptské dřevěné závory. Byly vybaveny velice chytrým mechanismem západek, které byly vlivem gravitace ve své spodní, klidové poloze, čímž bránily otevření dveří. Egyptské klíče

Pouze majitel vlastnící patřičný klíč mohl dveře otevřít. Přiložil dřevěnou tyč s kolíky, z nichž každý přesně pasoval do příslušné dírky a posunul západky vzhůru na jednu rovinu. A bylo otevřeno.

Egyptské klíče


Varianty tohoto zámku jsou známé z celého světa a z mnoha různých dob, pravděpodobně tedy jde o jeden z těch vynálezů, které se nezávisle zrodily na více místech, např. v Číně, Americe, Izraeli nebo Persii. Doklady najdeme i v literatuře té doby, Bible kupříkladu hovoří o "zámku na domě Davidově" nebo o zástrčce, kterou používal moábský král Eglón k zabezpečení svého soukromí. Zástrčka se mu paradoxně stala osudnou, když ji jeho vrah použil k zastavení královských stráží.

 Perský zámek

Perský zámek - vnitřní závora šla odsunout poté, co jste dovnitř prostrčili ruku s klíčem a nadzdvihli příslušné kolíky.

V případě dřevěných, později i kovových zámků, šlo pochopitelně o zařízení určené především vyšším vrstvám. Méně zámožní lidé alespoň svůj vchod blokovali závorami.

Staří Řekové, kteří jsou v našem seriálu o vynálezech zvyklí na prominentní pozice, tak nejprve vypadají spíše jako čarodějové druhé kategorie. Když odcházeli, uvazovali své dveře složitými uzly. Tak složitými, že jen samotný autor nebo autorka uzlu jej dokázali rozšmodrchat. Slabina tohoto systému je jasná, dobře dokumentována na střetnutí Alexandra Velikého se slavným uzlem gordickým. Když vojevůdce hádanku, jejíž rozluštění podle legend věštilo dobytí asijského kontinentu, nepokořil rozumem a intuici, převážil jeho duch bojovníka a uzel mečem rozťal. Věštba se mohla jít klouzat, a stejně na tom byly pověry o tom, že zloděje, který si bude zahrávat cizími provazy, stihne boží trest do kolikerého koleně. Bylo potřeba přijít s něčím novým.

Ani Řekové se konec konců nemají zač stydět. Jejich kovové zámky ovšem k dokonalosti dotáhli až Římané. Jak víme z pompejských vykopávek, Římané už znali profesi zámečníka. Kovové zámky, ne nepodobné těm z českého venkova 19. století, se nacházely na vnitřní straně dveří a obsluhovaly se klíčem zvenku. Protože Římané a Římanky se odívali do tóg bez kapes, neměli, kam by si klíče dali. Na řadu tak přicházela různá řešení, a z klíčů se staly ozdoby i šperky. Designéři té doby se jen předháněli, kdo dokáže důmyslněji a pohodlněji zakomponovat klíč do šperků či oděvů.

V Pompejích se našly také nástroje, které bychom dnes identifikovali jako šperháky. Archeologové (asi vzhledem k jejich kvalitnímu provedení) soudí, že šlo spíše než o zlodějské náčiní o pomůcku pro zámečníky, kteří tak mohli v případě ztráty klíče otevřít zamčené dveře.

Zámečnický cech pozastavil kreativitu

Po pádu Říma nastalo období středověku, které nemá, co se rozvoje vynálezů týče, nejlepší pověst. Zámky ale zaznamenaly neobvyklý rozvoj. Vylepšovala se jejich technická přesnost a zámky se šířily po celé Evropě i Orientu. Mít dobře zamčený hrad bylo považováno za ctnost a šlechtici se navzájem chlubili složitými a ozdobnými zámky na svých truhlách. Také kláštery, středověká centra vzdělanosti a zároveň místa pečlivé řemeslné práce, ukrývaly mnohé poklady z rukou zručných zámečníků.

Mistrů zámečníků přibývalo a stejně jako další řemeslníci, měli svůj vlastní cech. To paradoxně vedlo k omezení kreativity v tomto slibně se rozvíjejícím oboru - ustálily se standardy a zámečníci se často soustředili více na stránku estetickou než bezpečnostní.

Kasaři nastupují

Právě jisté ustrnutí v zámečnickém světě umožnilo rozvoj zručných otvíračů zámků, kteří k jejich otevření nepotřebovali klíče. Šperhákem se dokázali dostat do takřka jakékoli zamčené truhlice. Aby jim to zámečníci alespoň trochu ztížili, vybavovali schrány a důležité dveře velkým počtem falešných klíčových dírek, což útočníka zpomalilo či rovnou odradilo. Oblíbenou kratochvílí byla také instalace různých pastí - samostříly, nože a výbušniny čekaly v zámkem chráněných prostorách na neopatrného troufalce, který nedal pravý klíč na pravé místo.

Vývoj zámků pořádně pokročil až v 18. století. V roce 1748 se narodil Joseph Bramah, a po úspěšné kariéře vynálezce (vzpomeňte si na něj, kdykoli na záchodě splachujete, zkratka WC mu vděčí za mnohé) se pustil do zámečnictví. Poté, co se učil u tehdejších londýnských mistrů, zkonstruoval svůj vlastní zámek, který si nechal roku 1784 patentovat. Založil také společnost Bramah Locks, která na náměstí Picadilly sídlí dodnes.

Jeho "Challenge Lock" ("Výzva") provokoval kasaře z celého světa. Od roku 1790 nabízel lákavou odměnu:

Challenge Lock

Umělec, který vyrobí nástroj schopný otevřít tento zámek, získá 200 guineí.

Sázka vydržela celých 60 let, a teprve americký zámečník Alfred Hobbs ji v roce 1851 pokořil. Trvalo mu to 16 dní, 51 hodin čistého času. V té už byl ale Bramah nesmrtelným díky vynálezu hydraulického lisu.

Podmořský kasař

Zajímavý je příběh Charlese Courtneyho. Od malička se zajímal o mechanismy, obzvláště ho pak fascinovaly zámky. Stal se tedy zámečníkem a vypracoval se na odborníka v této oblasti. Zároveň se ale toužil stát potapěčem a zažít ta dobrodružství, o kterých jeho dávný příbuzný Jules Verne psal ve slavné knize Dvacet tisíc mil pod mořem.

A jeho sny se mu splnily. Když se ponorky v první polovině 20. století staly celkem běžnou záležitostí, začalo se společnostem vyplácet nořit se do hlubin a objevovat dávno i nedávno potopené vraky. Mnohé z nich měly palubní sejfy plné cenin, ale pod vodou se do nich nikdo nedokázal dostat. Kdyby tak někde byl zámečník, který se umí potápět...

Charles Courtney


Charles Courtney se stal slavným pro své umění otevřít zámek stovky metrů pod mořskou hladinou. Roku 1916 např. osvobodil na dně zahálejících 60 tisíc dolarů, což byla tehdy milionová suma, která by jinak zůstala uvězněna v potopené lodi Hampshire. "Musel jsem i pod vodou dávat pozor na případné pasti, které mohli tvůrci sejfu nainstalovat," vzpomíná Courtney.

Moderní cylindrický zámek

Je nepočítaně typů zámků, některé z nich zmizely v propadlišti dějin, jiné používáme dodnes. Mezi nejoblíbenější patří bezpochyby cylindrický zámek (anglicky Pin tumbler lock). Vynalezl jej Američan Linus Yale starší, jeho vynález je ovšem v principu více než podobný nejstarším zámkům, které už známe z Egypta, Izraele nebo Persie.

Princip cylindrickoho zámku

Klíč po vložení do zámku nadzdvihne odpružené kolíčky, a to právě o tolik, aby se jejich modrá část ocitla mimo otočný válec, zatímco jejich červená část zůstala v něm. Tak je možno klíčem otočit a odsunout západku. Jednoduchý, ovšem velice účinný princip. Nicméně zloději si brzy našli postupy, jak se s takovým zámkem vypořádat, a tak musí být zámečníci stále ve střehu, stále musejí přicházet s novými typy zámků, které alespoň na určitou dobu zajistí lidem pocit bezpečí.

Alois FÁBorský

V Česku je synonymem pro zámek slovo FAB. Označuje českou zámečnickou firmu, která již brzy oslaví sto let - roku 1911 ji založili Alois Fáborský a František Šeda. Krátce před druhou světovou válkou přebral firmu Aloisův syn František, a po válce se firma mohla začít plně rozvíjet.

Klíče FAB

Po roce 1950 vystřídala firma několik podniků, než se v roce 1969 opět osamostatníla, tentokrát již pod názvem FAB, vzniklém z příjmení Fáborský. Po privatizaci se z FAB stala akciová společnost, od roku 1997 je FAB součástí nadnárodního zámkařského koncernu ASSA ABLOY AB se sídlem ve Švédsku.

Budoucnost zámků

Souboj těch, kteří vytvářejí dokonalé zámky, a těch, kteří dokazují, že žádný zámek nemůže trvale odolávat lidské vynalézavosti, pokračuje i v 21. století, kdy na scénu přišla biometrická čidla. Stejně jako Římanům, i nám nyní leckdy stačí prst na otevření dveří, a ani na něm nemusíme mít prsten s klíčem - postačí jedinečný otisk bříška prstu (někdy celé dlaně).

Zní to jako dokonalé řešení, že? Bohužel, ani takové zámky zatím nejsou dokonalé, jak nám s vynalézavostí sobě vlastní předvádějí Adam Savage a Jamie Hyneman:

Je dobré, abychom znali limity zámků, které používáme, a svěřovali jim tak jen to, co dokáží relativně spolehlivě ochránit. Zámek, který Mythbusters otevřeli hned třemi různými způsoby, byl výrobci prohlašován za neprolomitelný. Narozdíl od Bramahovy výzvy však jejich senzor neustál toto ambiciózní tvrzení ani několik let.

Budoucnost dozajista přinese nové druhy zámků a jejich kombinací. Ty nejpoužívanější zámky jsou ale staré tisíce let a soudě podle archeologických nálezů, i tehdy k nim lidé čas od času ztráceli klíče. V budoucnu, v době čteček prstů a očních rohovek, by ovšem taková ztráta mohla být poněkud bolestivější...

Odkazy

Autor:
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 10 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 10 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 11 příspěvků

28. března 2024

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 29 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Jarní bouře ničila před 100 lety Prahu. Napáchala obří škody

v diskusi je 10 příspěvků

27. března 2024

Prahou prošla před 100 lety, 27. března 1924, neobvykle silná jarní bouřka. V části hlavního města...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...