Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kokainem na vlasech kapitána lodi neusvědčíš. Jak se hledají drogy

aktualizováno 
Jak někomu dokázat, že byl při činu pod vlivem drogy? Kapitán polopotopené lodi Concordia měl prý na vlasech kokain. Jako důkaz toho, že ve službě užíval drogu, by to však soudu nestačilo. Kriminalisté používají analýzu vzorků moči, krve i vlasů. Jaká metoda je nejlepší?

Zkoumání vlasu může pomoci odhalit požití drog | foto: Profimedia.cz

Na vlasech kapitána ztroskotané lodi Concordia Francesca Schettina se údajně našly stopy kokainu. V samotných vláknech (tj. ve vlasech) ani moči však prý testy kokain neodhalily. Společnost na ochranu práv spotřebitelů Codacons požádala vyšetřovatele, aby nařídili další testy. Má totiž podezření, že mohly být vyměněny či kontaminovány. Nyní chce znát, z jaké části hlavy byl vzorek odebrán a zda byly ustřiženy přímo u kořínků - více informací naleznete zde

Pokud by totiž nebyly vlasy ustřiženy přímo u temene hlavy, nešlo by z nich ani teoreticky zjistit, zda kapitán v době havárie a například den před ní nepožil drogy. Jednoduše proto, že přírůstek vlasů, který by tyto dny "obsahoval", by zůstal na hlavě kapitána. Bez znalosti, zda vlasy byly odebrány bezprostředně u pokožky, ztrácí tedy analýza smysl. Každý zanechaný milimetr vlasu na hlavě bude odpovídat třem až čtyřem dnům. Pokud po odběru zůstal na hlavě centimetrový vlas, o "bouřlivém" životě uživatele v posledním měsíci se z principu nic nedozvíme.

Navíc v Schettinově případu se údajně jednalo o kokain na vlasech v blíže neurčeném množství. Droga se mohla na hlavu kapitána dostat kvůli takzvané vnější kontaminaci například tak, že se zastavil u baru, kde v tu dobu někdo drogu užíval. Jak si přečtete dále, metody na zjišťování přítomnosti drogy jsou dnes již natolik přesné, že zachytí i zcela nepatrné množství látky.

Samozřejmě je možné v oprávněných případech nařídit opakovaný odběr znovu. V případě moči to nebude mít smysl, protože většina drog je detekovatelná pouze v řádu dnů. Odběr vlasů však proveden být znova může. Samozřejmě kromě případů, kdy se podezřelý mezitím ostříhá. Droga ve vlasech zůstane "navždy".

Opakované odběry by se však obecně neměly provádět opakovaně jen proto, že výsledky analýz neplní očekávání jedné nebo druhé strany. Možná je totiž realita jiná než přesvědčení vyšetřovatele. Navíc se obhajoba (zcela legitimně) může ptát, proč by měl podezřelý poskytovat vzorky znovu.

Z předchozího je tedy zřejmé, že analýza vlasů na přítomnost drogy není právě tou nejlepší metodou, jak dokázat, že obžalovaný právě v okamžiku svého činu byl (či nebyl) pod vlivem drogy. Tímto postupem lze však dobře dokázat, že dotyčný bral pravidelně (hladina drogy ve vlasech je stálá), nebo jednou za čas (droga se objevuje opakovaně, ale s mezerami čistého období) nebo si třeba drogu jen jednou někdy zkusil. 

Vlas roste rychlostí cca. 0,3 až 0,4 mm za den, to odpovídá cca. centimetru za měsíc. Při takzvané segmentační analýze se pak dělá rozbor kratších úseků vlasů o délce řádově jednoho centimetru. Klesající koncentrace drogy v jednotlivých úsecích svědčí o tom, že nová droga do organismu nepřichází, naproti tomu fluktuace v různých úsecích může svědčit o nepravidelném požívání této drogy.

Vrak lodi Costa Concordia u ostrova Giglio (5. února 2012)

Vrak lodi Costa Concordia u ostrova Giglio (5. února 2012)

V Schettinově případu (ale i jakékoliv jiné bouračky) se k prokázání přítomnosti drogy používá standardně odběr krve a moči a jejich analýza.

Jakým způsobem se tedy drogy nejen ve vlasech zjišťují? Jaké mají jednotlivé metody nevýhody a výhody?

Toxikologie versus kriminalistika

V rámci kriminalistických a toxikologických zkoumání tvoří analýza drog významnou část. Jaký je rozdíl mezi zkoumáním drog pro kriminalistické a toxikologické účely? V různých zemích tato hranice může být méně ostrá, protože taková zkoumání mohou být prováděna v jedné laboratoři. V našich podmínkách je ale hranice jasná. Kriminalistická zkoumání, tj. zkoumání prováděná v laboratořích Kriminalistického ústavu Praha nebo krajských laboratořích OKTE (Odbor kriminalistické techniky a expertiz) se zaměřují na analýzu látek a předmětů, které mají souvislost s trestným činem (šířeji ne jen s ním, ale i dalšími jednáními, např. sebevraždou) a vyskytují se ve formě stop - důkazů. Může se jednat např. o lahev se zbytky podezřelé látky, která mohla způsobit otravu. Nezkoumají se však ve formě biologických vzorků.

Toxikologická zkoumání

Kdy se hledají drogy ve vlasech

Popisuje docentka Marie Balíková z Ústavu soudního lékařství a toxikologie

Ve světě se běžně testují vlasy na přítomnost nežádoucích látek v těchto případech:

  • zjišťování přítomnosti drog u zaměstnanců, rozšířené např. v USA ve federální správě
  • žádosti o vydání řidičských průkazů - například v Německu je žadateli odebrán vzorek vlasů o délce 6 cm
  • dopingové kontroly
  • nedodržování léčby odvykání závislosti

Docentka Balíková zdůrazňuje, že na otázku, které laboratoře mohou analýzu vlasů provádět, nelze odpovědět jen na základě přístrojového vybavení. V případě analýzy vlasů je obzvláště důležitá fáze interpretace nálezů, kdy vlastní nález může být ovlivněn množstvím proměnných.

Na první pohled může překvapivě působit detekce drog i v případě jednorázového užití u osoby, která nemá jinou “drogovou historii”. To se může využít i v případech látek, které jsou použity u trestných činů spojených s uspáním oběti. Jedná se o látky, které se odbourávají v řádu hodin a klasická detekce v moči nebo krvi může selhat. V těchto případech je možné využít vlasů a detekovat i jednorázové požití této látky.

O toxikologii - zjednodušeně řečeno nauce o jedech a jejich účincích na organismus jsme psali již v tomto díle. Toxikologická zkoumání jsou standardně prováděna na soudnělékařských odděleních a zaměřují se zejména na stanovení těchto látek v biologických materiálech. Může se jednat jak o vzorky odebrané živé osobě (nejčastěji v krvi nebo moči), tak zajištěné v průběhu pitvy, kdy se může jednat i o další materiál (například nestrávený obsah žaludku).

Moč, nebo krev?

Toxikologie se zaměřuje zejména na dvě oblasti - zjištění přítomnosti jedů v případě podezření na otravu a zjišťování drog v organismu (a to jak v původní podobě, tak v podobě produktů jejich přeměny). Kromě často diskutované dechové zkoušky (která má v podstatě význam jen u orientačního a rychlého zjišťování požitého alkoholu) se k určení, zda tělo osoby obsahuje nedovolené látky, využívá zejména odběr krve a moči.

Výhody analýzy krve

Množství krve v organismu je relativně stabilní a je možné určit přesnou koncentraci drog. Koncentrace drogy v krvi koreluje s ovlivněním osoby. V případě moči je její vyloučené množství již závislé na pitném režimu a může také dojít k naředění látky, pokud dojde k náhlému zvýšení příjmu (a následně vyloučení) množství vody. 

Ostřihat vlasy je jednodušší

Nevýhodou krve jako analyzované látky je, že musí být odebrána zdravotníkem. U moči se taktéž jedná o "obtěžující" proceduru, kdy je nutné ověřit, zda nedochází k podstrčení jiného vzorku. Naproti tomu vlasy jako materiál pro toxikologické analýzy mají mnoho výhod: 

  • mohou být odebrány bez dohledu lékaře,
  • nevyžadují speciální trénink osoby, která bude vlasy odebírat,
  • nejedná se o riziko pro osobu, které jsou odebrány,
  • nejedná se o intimní nebo invazivní proceduru,
  • pro analýzu je dostatečný vzorek několika vlasů,
  • lze provádět i v případě, že tělní tekutiny nejsou dostupné vůbec (např. z důvodu pokročilého rozkladu těla),
  • odebrané vzorky není nutno skladovat v chladu a nejedná se biologické riziko, mohou být zaslány např. v obálce,
  • mohou být analyzovány i po dlouhé době od vlastního odběru,
  • detekce látek je možná i několik měsíců zpětně,
  • je možná analýza i u historických nálezů,
  • ze známé délky vlasu a rychlosti růstu lze určovat dlouhodobé užívání drog i v konkrétních časových intervalech,
  • díky analýze vlasů v dlouhém časovém okamžiku může být prověřovaná osoba ušetřena opakovaným odběrům moči nebo krve a i v případě, že by dokázala vždy před analýzou “abstinovat”, analýzu vlasů by neoklamala.

Jen výhody?

Z předchozího výčtu by se vlas mohl zdát jako ideální toxikologický materiál. Proč se stále používá analýza krve a moči?

Krev a moč sice poskytují informace v relativně krátkém rozsahu (hodiny až dny), ale tento rozsah je dostatečný, protože má zpravidla bezprostřední souvislost se zaviněnou událostí (dopravní nehoda). V případě, že by se v krvi hromadily látky za mnohem delší dobu, bylo by těžké pak určit, zda tento nález je relevantní k události, která se prošetřuje. V případech akutní intoxikace se jedná o ideální materiál. Pokud se zeptáte toxikologa na to, zda je nutné zajistit krev, nebo moč, ve většině případů odpoví, že obojí.

Nevýhody toxikologických analýz vlasů jsou následující:

  • V případě akutní intoxikace po dlouhé době není možné říci, zda tento interval odpovídá této hodině, tomuto dnu. Už proto, že nelze technicky vzorkovat vlas po dnech a v případě již zmíněné segmentační analýzy se nejčastěji jedná o části vlasů odpovídající jednomu měsíci a pak i nález je v podstatě "průměr" za toto období,
  • nižší vztah (korelace) mezi množstvím požité drogy a koncentrací ve vlasech v porovnání s krví nebo močí,
  • nižší korelace mezi koncentrací látky ve vlasech a její koncentrací v krvi.

Co všechno lze ve vlasech najít?

Začalo to otravami arsenem a rtutí

Historie analýzy vlasů

Podle docentky Balíkové z Ústavu soudního lékařství a toxikologie, který jako jedno z pracovišť detekci drog ve vlasech provádí v ČR, těmto analýzám předcházelo prokazování otrav pomocí sloučenin arsenu nebo rtuti - v těchto případech se jednalo o první aplikace analýz vlasů.

S rozvojem citlivých analytických metod zaměřených na organické látky pak dochází k rozvoji této oblasti - jedna z prvních aplikací byla detekce heroinu v roce 1979. Následně dochází k bouřlivému rozvoji v této oblasti. Pro své review v roce 2005 zpracovala Balíková přes 290 publikací.

Zdroj: F. Pragst, M. Balíková: State of the art in hair analysis for detection of drug and alcohol abuse. Invited critical review. Clinica Chimica Acta 370 (2006) 17-49.

Analýza vlasů může zahrnovat stanovení kokainu, metamfetaminu, LSD a desítky dalších látek, a to včetně nikotinu a na první pohled překvapivě ethanolu - v případě chronického požívání alkoholu totiž dochází k tvorbě ethylesterů mastných kyselin, které je možné taktéž detekovat ve vlasech.

Odběr

U vlasů, které se odstřihnou co nejblíže pokožce, je nutné označit směr růstu, zpravidla se převáží v části, která vyrůstá, tj. blíže vlasovému kořínku. Obecně se doporučuje odebírat vlasy ze zadní části hlavy, jednak zde rostou konstantní rychlostí a navíc jsou nejméně zatíženy rozdíly mezi vlasy různého věku nebo vlasy mužů a žen.

Nejprve je potřeba vlasy omýt

Cílem analýzy je detekovat drogy ve vlasech, nikoliv na vlasech. Proto vlastní analýze musí předcházet dekontaminace - omytí vlasů. Omytím vzorku organickým rozpouštědlem se docílí toho, že se vlasy zbaví vnější kontaminace a nečistoty, které by mohly mít vedlejší vliv na analýzu - zbytky potu, šamponu, prach, mastnota, kosmetické přípravky - a bude tak analyzován pouze obsah ve vlasech. Roztok, který byl použit k omytí, se zajistí pro pozdější analýzu. V této části se vlasy změří a zváží. Následně se vlasy nakrájí na kousky o délce cca. 1 milimetr.

Drogy je nutné převést z vlasu do roztoku, který bude následně analyzován. K tomu se může použít několik postupů, konkrétní volba závisí na fyzikálních vlastnostech stanovované látky. Konkrétně se může jednat například o extrakci pomocí methanolu, speciálních roztoků na vodné bázi nebo například u drog, které jsou stabilní v zásaditém prostředí, se používá extrakce hydroxidem sodným.

Aby všechno bylo vidět

Ne všechny látky lze stanovit přímo. V analytické chemii existuje postup, který se označuje jako derivatizace. Zjednodušeně řečeno se jedná o převedení látek hůře (nebo vůbec) stanovitelných na látky s fyzikálními nebo chemickými vlastnostmi příznivějšími pro analýzu.

A co když si zlosyn umyje vlasy předem?

Ani to mu nepomůže.

Na vnější kontaminaci lze usuzovat z analýzy roztoku který byl použit k omytí vlasů před vlastní analýzou. Pokud je množství drogy v tomto roztoku významné vzhledem k nálezu drogy ve vlasu, pak může podporovat závěr o vnější kontaminaci.

Může se jednat o zavedení atomů nebo funkčních skupin do molekuly analyzované látky. Výsledná látka je pak "lépe vidět" na detektoru nebo je například těkavá a lze ji stanovit metodou, která vyžaduje látky v plynném stavu.

V literatuře je popsáno mnoho metod, mezi nejběžnější však patří plynová a kapalinová chromatografie. Jsou to takzvané separační metody, při nichž se rozděluje směs látek na složky, které se pak snadněji detekují. V případě plynové chromatografie proces probíhá na dlouhé koloně (desítky až stovky metrů dlouhá kapilára), kterou prochází plyn. Kolona je upravena tak, aby jednotlivé složky různě "zdržovala", tj. docházelo k jejich zachycení na kolonu a opětovnému uvolnění. "Zdržování" může být způsobeno různými vlastnostmi, např. velikostí látky. V průběhu analýzy dochází k tomu, že některé složky projdou kolonou dříve, jiné později. Výstup kolony je přiveden na detektor, kde látka způsobí signál. Pak následuje například již zmíněná segmentační analýza vlasu.

Nález drogy neznamená, že ji dotyčný užíval

I přes snahu o standardizaci metod je nutné, aby laboratoř měla v této oblasti zkušenosti a dlouhodobou praxi. Probíhají diskuse o minimálním měřitelném množství drogy, které je dáno jak přístrojovým vybavením laboratoře, tak postupem stanovení. Se stoupající citlivostí špičkových analytických metod nelze jednoduše interpretovat jakýkoliv nález minimálního množství (které se může pohybovat v řádech nanogramů až desítek pikogramů).

Každá laboratoř zná svou mez detekce (určení přítomnosti látky - signál látky je spolehlivě odlišitelný od šumu - je třikrát větší nž šum) a mez stanovitelnosti (kvantifikace - signál látky je desetkrát větší než úroveň šumu). I měřitelné množství látky obecně však nemusí znamenat důkaz požití dané drogy. V případě látek (respektive produktů jejich přeměny) strukturou podobných například léčivům je nutné tyto nálezy odlišit.

Nejen drogy (ale například i jiné látky, které jsou objektem identifikace kriminalistů) se totiž mohou v našem prostředí vyskytovat v měřitelném množství i tam, kde to příliš nečekáme. Například na šatech.





Hlavní zprávy

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.