Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


"Kolaborace" s Microsoftem se vyplatí!

  5:00aktualizováno  5:00
"Kolaborace" s Microsoftem se vyplatí, vyplácela a s největší pravděpodobností i nadále vyplácet bude. Kupříkladu AMD bude zřejmě mít Windows přímo pro svůj nastávající 64-bitový procesor Hammer! Na úspěchu Microsoftu se svezl také výrobce grafických čipů - nVidia.

"Kolaborace" s Microsoftem se vyplatí, vyplácela a s největší pravděpodobností i nadále vyplácet bude. Softwarový gigant si svoje místo na výsluní jen tak vzít nenechá a jsou tací, kteří toho dokáží jak se patří využít - a svézt se na vlně jeho úspěchů i neúspěchů.

Případ první - nVidia & Microsoft

Pokud se podíváme do nedávné historie, tak jedním z takových ukázkových případů byla společnost nVidia. Ta začala se společností  Microsoft spolupracovat takřka z donucení, ale díky včasnému manažerskému rozhodnutí si tím záchránila existenci. V lednu roku 1995 tehdy ještě naprosto neznámá firma vyvinula ve spolupráci s SGS-Thomson Microelectronics svůj první grafický akcelerátor. Pod kódovým označením NV1 se skrýval revoluční produkt, obsahující obrazovou 2D i 3D akceleraci. Čip byl navíc obohacen o zvukovou kartu (tedy grafická a zvuková karta v jednom).

Zádrhel byl ovšem v tom, že NV1 pracovala s kvadratickými texturovými mapami. Díky tomu sice měla na svou dobu vynikající výkon a získala si tím technologický náskok před konkurencí, ale také to znamenalo, že nepodporovala polygonovou akceleraci. A právě s polygonovou akcelerací přišel záhy Microsoft ve svém rozhraní D3D, a tak byl všem nadějím na prodejní šlágr (vlastně přičiněním Microsoftu) rázem konec.

Na nějaký čas společnost před bankrotem zachránila finanční injekcí Sega, když si u nVidie objednala grafický čip vyráběný pod kódovým označením NV2, aby jej montovala do své herní konzole Dreamcast. Nakonec z celého obchodu sešlo, a tak to vypadalo, že konci nVidie už nic nezabrání.

NVidia ale propustila podstatnou část svých zaměstnanců a včas si uvědomila, že proti Microsoftu s jeho finančními zdroji a marketingovým potenciálem nemůže bojovat, ani s ním za stávajících okolností jakkoliv soupeřit. Proto se rozhodla, že ve všech následujících produktech bude podporovat už jenom API Microsoftu, že bude podporovat primárně D3D.

Ačkoliv D3D v té době bylo v podstatě velmi nedokonalé a u programátorů dost neoblíbené, nVidii tato sázka na Microsoft vyšla. Do budoucna už jen stačilo zbavit jádro integrované zvukové části, která čip činila složitým a zbytečně ho prodražovala, a zrealizovat šibeniční šestiměsíční termín zavádění nových produktů.

V momentě, kdy vydala své GeForce 256, stala se nVidia výrobcem nejvýkonnějšího grafického akcelerátoru na trhu (v dané kategorii). Konkurenci ale silně hrozila a firma 3dfx dopředu vychvalovala své VooDoo 5 a také se objevila nečekaně Ati se svým čipem Radeon.

Pak nVidii pomohlo neuvěřitelné štěstí - nebo chcete-li - Microsoft. Složil totiž nVidii zálohu ve výši 200 milionů dolarů na vývoj speciálního čipu do chystané konzole X-Box. Tuto injekci firma využila (po svém), a tak stihla vyvinout ještě čipy GeForce 2 Ti, GeForce 3, GeForce 3 Ti200, GeForce 3 Ti500 a dokončila přechod na 0,15 mikronový výrobní proces - na tento technologický skok konkurence včas nezareagovala (nebo ji vyčerpal).

Celá věc s X-Boxem má však nepříjemnou dohru. Microsoft na svém dítku s X ve znaku od počátku nemile prodělává, a proto tlačí na nVidii, aby mu dodávala XGpu levněji. Ta se nechce vzdát výhodného obchodu a namítá, že pokud by dávala svoje čipy za cenu, kterou by akceptoval Microsoft, výrazně by na něm prodělávala. Celou kauzu dořeší až arbitrážní soud, u kterého se spor rozhodne.

Jelikož se většina analytiků vzácně shoduje na tom, že jde o patovou situaci, kdy ani jedna ze zúčastněných stran nemá příliš prostoru k manévrování, je nejvíce pravděpodobné, že nVidia jako dodavatel grafických čipů do XBoxu skončí a bude nahrazena například kanadskou firmou Ati Technologies, která nabídne obdobné, ale levnější produkty.

Případ druhý - AMD & Microsoft

Éra 64-bitových procesorů se nezadržitelně blíží, a tak se jeden z výrobců procesorů snaží pokoutným a podezřelým způsobem Microsoftu nadbíhat. 

Pokud hádáte, že jde o Intel, pak hádáte špatně.

Jedná se o společnost AMD, která před několika málo dny veřejnosti prozradila, jak se budou jmenovat její nadcházející procesory osmé generace, založené na jádru Hammer. "Opteron" (jak se procesor jmenuje) má být vlajkovou lodí firmy minimálně na další rok, a proto se mu snaží AMD udělat co nejlepší podmínky.

Mezitím se však stala věc, která AMD zrovna čest nedělá a Microsoftu už vůbec ne. Souvisí to s tím, že je nyní Microsoft před americkým soudem ve věci zneužívání dominantního postavení na trhu operačních systémů. Společnost je právě v "druhém poločase" a má prostor pro svoji obhajobu. A právě za Microsoft u soudu orodoval (dnes již bývalý - viz aktualita) CEO společnosti AMD Jerry Senders.

Jak se ovšem ukázalo, Gatesova snaha spor zvrátit je nemalá a pro ovlivnění soudu udělá zřejmě cokoli. Že přizval zakladatel Microsoftu právě Senderse, je věc trochu zarážející - nebo do určité chvíle byla. Senders ovšem o nějakém soudu zřejmě neměl ani potuchy a v podstatě interpretoval to, co mu Gates řekl po telefonu (neboť jsou přátelé) o tom, že soud chce rozkouskovat Windows a že návrh žalovatele je "bláznivý...".

Před soudem se Senders navíc přiznal, že návrh žalující strany neprostudoval a pouze převyprávěl to, co se dozvěděl od Gatese. CEO AMD se také doznal, že na oplátku Gates slíbil "podporu" a propagaci nové čipové technologie společnosti AMD (pro procesory Hammer).

Onou podporou nemyslel nic jiného než urychlení prací na nových 64-bitových Windows, přímo optimalizovaných právě pro Hammer!

Co na to říkali například představitelé Intelu, není známo. Je ale pravděpodobné, že se asi nestačili divit. Protože mít optimalizovaný operační systém pro konkrétní procesor je určitě fajn - ale mít napsaný operační systém přímo pro tento procesor - to už je jiná káva. V praxi to znamená, že několikrát pomalejší procesor může na takovém "vhodně napsaném" operačním systému s přehledem porazit svého daleko výkonnějšího konkurenta. To je pochopitelně v době, kdy mezi jednotlivými konkurenty v benchmarcích hraje roli každé procento a firmy se perou o každý MHz a IPC navíc, cenná deviza.

Jakákoliv podobnost se skutečností není ani neúmyslná a už vůbec né náhodná. 30. dubna 2002 AMD předvedla investorům na uzavřeném setkání server založený na procesorech Sledgehammer a běžících na 64bit Windows, které jsou určeny pro servery. To vše ve velkém předstihu, neboť tyto procesory mají být uvedeny na trh až na konci roku 2002.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Současné USB 3.1 kabely s USB-C konektory bude možné používat i s USB 3.1
USB 3.2 se blíží. Rychlosti zdvojnásobí, kabely s USB-C zůstanou

Úplně finální specifikace by měla být hotová v září, ale základní změny jsou podle USB 3.0 Promoter Group již dané. Tou největší je zdvojnásobení rychlosti...  celý článek

Procesor Intel s jádrem Skylike
Intelu se nelíbí, že mají Windows běžet na ARM čipech bez jeho licence

Microsoft a Qualcomm chtějí na konci roku přinést Windows 10 na procesorech s architekturou ARM. Intelu se nelíbí, že bez jeho licence.  celý článek

Podložka Powerplay umí bezdrátově dobíjet myš po celé ploše.
Přicházejí myši nabíjené bezdrátově přímo z podložky

Firmy jako Logitech nebo Corsair ukázaly systémy bezdrátového dobíjení myší z podložky.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.