V rozlohách naší soustavy se většina objektů pohybuje s ctihodnou předvídatelností po drahách předpovězených na dlouhou dobu dopředu. Jejich odlety a návraty se dají určovat s matematickou přesností.
Přesto se i astronomové mohou dočkat překvapení. Jedno jim připravila na konci minulého týdne kometa Lovejoy. Zcela nedávno objevené těleso mířilo od svého objevení na přelomu listopadu a prosince neochvějně ke Slunci. Astronomové předvídali, že během někdy během 15. a 16. prosince se k němu dostane tak blízko, že zanikne. "Sebevraždu" komety avizovala dopředu například americká NASA.
Lovejoy ale všechny překvapila. Podle plánu se vrhla vstříc Slunci, ale jen proto, aby se k překvapení astronomů nechala vymrštit jeho gravitačním prakem dále. K povrchu Slunce se přiblížila minimálně na 120 tisíc kilometrů. To je třikrát méně, než kolik činí vzdálenost Země a Měsíce.
Zkomponovaný snímek komety Lovejoy při přiblížení ke Slunci (vlevo dole) i při odletu (vpravo od slunečního kotouče). To, že místo odlétající komety vidíme vodorovnou čárku, je pouze chyba v zobrazování. Ve skutečnosti bychom měli vidět ohon směrující od Slunce.
Jak mohla přežít? Protože na velikosti záleží, říká Jakub Černý z České astronomické společnosti a vysvětluje: "Domnívali jsme se, že kometa je prostě příliš malá." Měla se v blízkosti Slunce "rozpustit" a rozpadnout jako malá sněhová koule na jarním slunci. "Mysleli jsme si, že půjde o jednu z tisíců mikrokomet, které u Slunce běžně zanikají. Ale zdá se, že jsme se v odhadech velikosti o řád spletli a jádro komety má průměr kolem kilometru a možná více," dodává český astronom.
Kilometr, žádná míra
Tak velká chyba zní až neuvěřitelně, ale vzhledem k tomu, jak málo informací vědci měli, to tak překvapivé není. Komety nelze v podstatě přímo pozorovat, protože jejich jádro tvoří kromě zmrzlých plynů či vody především uhlíkaté sloučeniny, které jsou tmavé jako nejčernější černé uhlí. Běžným teleskopem si jich na pozadí oblohy nevšimnete.
Astronomové se tak musí řídit jen podle nepřímých náznaků. V případě komet je tím hlavním jasnost hlavy komety - koma. Ta vzniká, když povrch komety osvítí Slunce a jeho žár začne rozpouštět zmrzlé plyny, a ty se spolu s prachem začnou uvolňovat z povrchu komety. Čím větší má kometa jádro, s tím větší plochy se tyto částice uvolňují a tím jasnější je i její koma.
Díky vlastnostem hmoty komet jde o velmi dramaticky děj. "Hustota komet je nižší než hustota vody," říká Jakub Černý. Z této "huspeniny" se částice uvolňují poměrně snadno a rychle. Pokud má ovšem kometa z nějakého důvodu pevný a kompaktní povrch, únik plynů a prachu je ve slunečním světle podstatně výrazně zpomalený a trvá déle, než se projeví v plné míře.
První snímky komety Lovejoy po průletu kolem Slunce ze Země pořídili Češi. Tým ve složení Jakub Černý, Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek, Michal Ringes na oblohu ovšem nehleděl z našich geografických šířek, nýbrž pomocí robotického dalekohledu v argentinské pampě.
Právě to se stalo patrně v případě Lovejoy. "Nevím zatím nic jistě, ale velmi pravděpodobně vypadá hypotéza, podle které měla kometa obrazně řečeno "spečený" povrch ze svého posledního průletu kolem Slunce", přibližuje úvahy odborníků Jakub Černý. Pevnější povrch vedl k tomu, že plyny i prachové částice unikaly z komety podstatně pomaleji než v obvyklých případech. Nízká aktivita pak svedla astronomy k odhadu, že jde o velmi malé těleso, které v blízkosti Slunce zanikne.
Největší z rodiny za 40 let
Kometu objevil na přelomu listopadu a prosince amatér Terry Lovejoy, po němž také má jméno. Objekt patří do tzv. Kreutzovy rodiny. Ta celá pochází z nějakého většího objektu, který gravitace Slunce ztrhla k sobě a rozdrtila.
K události došlo poměrně nedávno. Podle odhadu českého astronoma Zdeňka Sekaniny, který se jí zabýval podrobně, to bylo v roce 326 našeho letopočtu.
"Objekt se rozpadl se na stovky tisíc kusů, které se nyní vracejí ke Slunci," říká Jakub Černý a dodává: "Poslední velký objekt s této rodiny se k Zemi přiblížil v roce 1970, takže průlet Lovejoy je první příležitostí pozorovat velké těleso z této skupiny pomocí přístrojů jako je observatoř SOHO."
