Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kolik lidí může zabít ebola? Podle odhadů do ledna i stovky tisíc

  15:00aktualizováno  15:00
Ebola může do ledna příštího roku nakazit reálně více než milion lidí, tvrdí odborníci z amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Odhady mají sice vysokou míru nepřesnosti, ale nabízejí nejlepší pohled na to, co by se mohlo stát.

Nigerijci kontrolují teplotu lidem na mezinárodním letišti v Lagosu ve snaze zabránit šíření eboly (6. srpna 2014). | foto: AP

Jestli se ještě nedávno psalo v médiích v souvislosti s epidemií eboly v západní Africe o stovkách obětí a dnes tisícovkách, na přelomu příštího roku už to mohou být stovky tisíc. Tuto varovnou předpověď nabízí model vytvořený epidemiology ze střediska CDC (práce je dostupná zde). Předpověď je v mnoha ohledech nepřesná (o tom dále), ale zároveň nastiňuje reálnou variantu dalšího vývoje událostí, pokud by se situace vyvíjela nejhorším možným způsobem, například došlo omezení karantenních opatření či zahraniční pomoci.

Pokud se virus bude šířit dále současným tempem, ke 20. lednu příštího roku by bylo nakaženo zhruba 550 tisíc lidí, píší jeho autoři. (Model je dostupný i jako excelovský soubor, takže je možné stáhnout a upravovat jeho parametry.) Což by ve skutečnosti zřejmě znamenalo, že nemocných bude podstatně více.

Výsledek modelu celkového počtu případů eboly během současné epidemie (vlevo) a...

Výsledek modelu celkového počtu případů eboly během současné epidemie (vlevo) a počtu lůžek potřebných k jejich ošetření (vpravo). Plná čára vyznačuje výsledek založený výhradně na nahlášených počtech případů. Šrafovaná vyznačuje výsledek pro případ, že by bylo nahlášení jen 40 procent případů, což je zhruba horní hranice odhadů nepřesnosti v epidemiologických hlášeních. Jak to bylo ve skutečnosti, se nejspíše dozvíme až zpětně s poměrně velkým zpožděním, pokud vůbec.

Kolem epidemie je stále řada neznámých, ale epidemiologové se obávají, že o velké části případů se lékaři vůbec nedozvědí. Podíl těchto „neviditelných“ případů je podle některých odhadů až 60 procent z celkového množství. I kdybychom počítali s menším číslem, celkový počet nakažených by mohl už v lednu přesáhnout milion - samozřejmě pokud se použitý model přenosu nemoci osvědčí. Epidemie podle modelů nakonec v každém případě odezní, ale počet obětí předtím může být ohromný.

Je nutné dodat, že přesnost epidemiologických modelů je často poměrně malá. Ve hře je celá řada vlivů a faktorů, které se jen velmi těžko spoutávají do rovnic a vzorců a chyby bývají často značné. Epidemiologické modely například nedokázaly předpovídat průběh epidemie AIDS.

V případě eboly jsou navíc dostupné údaje znovu kusé, rozhodně mnohem nepřesnější než v případě zdravotnických údajů z rozvinutých zemí - a epidemiologické modely nebývají nejpřesnější ani pro ně. Na druhou stranu, lepší předpovědi v současné době jednoduše k dispozici nejsou. Nemá smysl je tedy zatracovat, ale ani brát doslovně.

Jaké mohou být následky?

Pokud se realita přiblíží výsledkům modelu CDC, zkraje příštího roku by mohly v západní Africe být stovky tisíc mrtvých. Nedávno zveřejněná zpráva týmu světové zdravotnické organizace, která mapuje prvních devět měsíců epidemie (je dostupná zde), uvádí, že úmrtnost u známých případů se pohybovala kolem 70 procent. Pokud by se tedy tyto černé scénáře naplnily, mohlo by to znamenat až kolem milionu mrtvých. (Úmrtnost dobře ošetřovaných pacientů může být nižší než 50 procent, ale dobré péče se dostává jen zlomku pacientů v postižených zemích.)

Je také nutné vzít v úvahu, že ebola si zřejmě vyžádá řadu obětí i nepřímo, prostřednictvím sekundárních onemocnění, jak píší k článku doprovázejícím zprávu WHO epidemiologové Jeremy Farrar a Peter Piot (text dostupný zde). Kvůli přetížení zdravotnictví se v západní Africe podle nich zvýší například úmrtnost při porodech, kvůli malárii, tuberkulóze i kvůli HIV-AIDS.

Na pohled je povzbudivé, že podle údajů vlád postižených zemí, tedy především Sierra Leone a Libérie, v posledních dvou týdnech ubývá případů (zpráva WHO, která je cituje, je dostupná zde). Tyto údaje jsou ovšem velmi nepřesné a odborníci varují, že v nich chybí data z několika klíčových oblastí, kde je epidemie v plném proudu.

Počet nahlášených nových případů eboly po týdnech podle údajů zaslaných...

Počet nahlášených nových případů eboly po týdnech podle údajů zaslaných postiženými státy WHO. Jak varuje text pod obrázkem, data nejsou úplná a mohou se i poměrně výrazně měnit.

Jak ji zastavit?

Ebola rozhodně není nezastavitelná. I přes svou vysokou nebezpečnost není příliš dobře přenosnou chorobou. Podle údajů WHO jeden nemocný nakazí zhruba 1,4 až 1,8 pacienta. Podle dostupných statistik je to přesně 1,38 v Sierra Leone, 1,51 v Libérii a 1,81 v Guinei. Rozdíly nejsou nejspíše dané odlišnostmi mezi kmeny nemoci v různých zemích (i když to nelze úplně vyloučit), ale hlavně tím, že některé státy zřejmě fungují lépe než jiné. Tomu nasvědčuje i fakt, že na začátku epidemie byla čísla o něco vyšší, a tak se zdá, že alespoň některá opatření mají výsledky.

Podle modelu použitého CDC se epidemii podaří účinně zastavit v případě, že se do zvláštních nemocničních jednotek dostane 70 procent nakažených pacientů. Což je samozřejmě nereálné, pokud skutečně velká část případů pozornosti lékařů uniká, takže primárním úkolem bude právě odhalení a izolace nakažených. Což ale musí zřejmě jít ruku v ruce se zlepšením péče, protože dnes řada pacientů do nemocnic ani jít nechce. Není vlastně proč: „Jediné, co nemocnice v západní Africe nabízejí, je osamělá smrt,“ řekl pro časopis Science norský epidemiolog Preben Aavitsland.

Změnit by se to mohlo jen v případě masového nasazení účinných opatření a výrazné posílení zdravotnických kapacit v zemích. To si ale žádá čas. Například USA slíbily v prvním zářijovém týdnu do Afriky poslat 17 polních nemocnic, každou se 100 lůžky. Ale jejich doprava na místo a uvedení do provozu trvá zhruba 50 až 100 dní (na místě je zatím snad jen jedna jednotka s 25 lůžky určená přednostně k léčbě zdravotníků) a operace by tak mohla být úplně dokončena v následujících týdnech.

Krizová sbírka na pomoc v boji s ebolou

  • xHumanitární a zdravotnická organizaceLékaři bez hranicotevírá veřejnou sbírku na pomoc v boji s epidemií eboly v Africe
  • Číslo účtu:222 666/2700
  • Dárcovská SMS:text DMS EBOLA na číslo 87 777 (cena dárcovské SMS činí 30 korun, Lékaři bez hranic obdrží 28,50 korun)
  • Online dary:www.lekari-bez-hranic.cz/online-dary

Pokud by se naplnily černé scénáře, v té době by celkový počet amerických lůžek mohl být nižší než počet nových denních případů eboly v oblasti - CDC je v listopadu odhaduje na 1-10 tisíc podle účinnosti intervence. Vzhledem k tomu, že průměrný nemocný s ebolou potřebuje lůžko zhruba na týden (ať zemře nebo ne), může být zahraniční pomoc v té době také zcela neadekvátní. Jinými slovy řečeno, modely říkají, že s protiopatřeními by se nemělo otálet, protože pak by jejich plánovaný rozsah nemusel vůbec stačit.

Žít s ebolou?

Kromě stovek tisíců lidských životů by nezvládnutá epidemie eboly mohla mít ještě jeden velmi nebezpečný důsledek pro zbytek světa. Podle WHO by pak reálně hrozilo, že nemoc se stane v západní Africe endemickou – tedy bude se tu vyskytovat neustále. Oblast by se pak stala neustálým zdrojem nákazy pro celý zbytek světa. A jak dokázal případ prvního amerického pacienta, který se dostal přes Evropu do USA bez vědomí úřadů, riziko přenosu nemoci do jiných částí světa není jen teoretické.

Varovné je i to, jak na jeho nákazu reagoval zdravotnický personál na pohotovosti, na kterou pacient přišel: nijak. Ebola se v první fázi svého onemocní velmi podobná běžné chřipce, a tak pacienta lékař poslal zpět domů a pacient měl šanci nakazit další osoby (i když zatím se nezdá potvrzené, že by k tomu opravdu došlo). I stále alespoň platí, že z různých důvodů, hlavně ekonomických i klimatických, následky nemohou být takové, jaké vidíme Africe.

Co způsobuje virus ebola

Co způsobuje virus ebola

Prostory na Bulovce, kde by se v Česku léčila ebola:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.