Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První koloběžka na světě, které chybí půlka vidlice. Vyrobil ji Čech

  0:03aktualizováno  0:03
Původně měla být z kovaného karbonu, materiálu budoucnosti, který také vzniká v Česku. Kvůli rychlosti vývoje je však zatím „jen“ z oceli. Je lehčí a má nižší nášlap než většina konkurence. Díky letmému zavěšení kol je výměna propíchnuté duše dílem okamžiku. Ryze česká koloběžka Sixteen.

Rozměry koloběžky. Zásadní je pro správný, zdravý a pohodlný koloběh nízký nášlap. U Sixteen je to pět centimetrů. | foto: Michala Homola

Michal Homola už přes tři roky dováží do Česka elektrokola a skládací kola Strida. Nyní se sám pustil do výroby trochu jiného městského přibližovadla, koloběžky. Pokud se na ní vydáte na cestu spolu s kolegou na kole Strida, budete ladit. Při konstrukci totiž využil šestnáctipalcová kola a ložiska pro letmé zavěšení, které jsou pro britské skládačky typické.

Z nuly na sto za rok

Jeho vášeň pro koloběžky začala už kdysi dávno v půjčovně těchto přibližovadel. „Koloběh je pro mě zajímavý, zábavný a hlavně zdravý druh pohybu. Jenže mi mezi koloběžkami vždycky chyběla nějaká výjimečnost. Stroj, který by se výrazně odlišoval od ostatních. Něco, jako je třeba skládačka Strida v porovnání s ostatními skládacími koly,“ popisuje Homola impuls, který ho dovedl nejprve k virtuálnímu rýsovacímu prknu a posléze i do dílny.

Fotogalerie

Od prvního náčrtku na čtverečkovaném papíře do finálního rysu pro výrobu prototypu uplynul rok. Základní koncepce se od prvního črtu dramaticky nezměnila, většinu roku ladil především detaily.

Cíl byl jasný: vytvořit vzhledově nezaměnitelnou koloběžku, u které však design nebude v rozporu s praktičností. Tak vznikla Sixteen. S trochou vůle se mohla hezky po česku jmenovat „Šestnáctka“. Na trh se dostala teprve omezená „nultá“ série, ale i tak už si mezi „koloběžci“ získala značnou popularitu. První recenze na oborových webech znají především slova chvály.

Půlka chybí, ale chybět vám nebude

„Strida má unikátní patentovaný způsob uložení kol, který je nejen efektní, ale i velmi praktický. Když píchnete, nemusíte kolo vůbec sundávat, stačí jen stáhnout plášť a vyměnit duši,“ vysvětluje výhody letmého zavěšení kol autor. Tyto výhody chtěl přenést i na svoji koloběžku a tak využil svých kontaktů u výrobce. 

Michal Homola a první prototyp koloběžky Sixteen.

Michal Homola a první prototyp koloběžky Sixteen.

„Nápad na koloběžku se ve Stridě líbil a licenci na způsob uchycení kol mi překvapivě slíbili prakticky ihned,“ říká Homola. Spolupráce se odrazila i v kvalitě. Strida používá kvalitní průmyslová ložiska, která mají výrazně nižší valivý odpor, což se projevuje na délce jízdy na jedno odražení.

Sluší se poznamenat, že s nápadem na letmé uložení kol u koloběžky nepřišel Homola jako první. Už kdysi se o to pokoušela firma Mrazek, ale zůstalo jen u prototypů.

Vejde se do kufru a neškrtá o obrubník

Stejně jako Strida má i česká koloběžka šestnáctipalcová kola. Jde o velikostní kompromis mezi závodní a „obyčejnou“ koloběžkou v tom nejlepším smyslu slova. Stroj je stále výborně ovladatelný a tudíž vhodný do města a zároveň má dostatečně velká kola i na delší trasy. Rozvor koloběžky (vzdálenost mezi středy kol: 980 mm) je dostatečně velký pro zachování ideálních jízdních vlastností, ale spočítaný tak, aby se koloběžka na šířku pohodlně vešla do kufru auta.

A ještě jednu věc „odkoukala“ Sixteen od Stridy: pneumatiky a pláště. Pneumatiky se hustí až na šest barů což zásadním způsobem snižuje valivý odpor. Pláště zase mají z boku reflexní pruh pro lepší viditelnost. Výhodou je, že pláště i pneumatiky jsou na tuto velikost kol běžně k dostání ve velkém výběru. 

Jedním ze základních a zároveň nejdůležitějších parametrů koloběžky je výška nášlapu. Čím nižší, tím lepší. Je to vlastně schod, který musíte při jízdě neustále zdolávat. V praxi je však u extrémně nízkých závodních koloběžek problém použití v terénu nebo třeba jen ve městě při nájezdech na obrubník.

Sixteen má světlou výšku nášlapu pět centimetrů (běžné hobby koloběžky mají kolem 10 cm) a hned tak na nějakou překážku tedy nenarazí. Použitím větších kol se dá koloběžka ještě o centimetr zvednout. Pro zajímavost uveďme, že první prototyp měl výšku nášlapu tři centimetry.

Přední kolo s kotoučovou brzdou a rám s reflexními nápisy Sixteen.

Přední kolo s kotoučovou brzdou a rám s reflexními nápisy Sixteen.

Detail nášlapu a kotoučové brzdy.

Detail nášlapu a kotoučové brzdy.

Středové složení zadního kola.

Středové složení zadního kola.

Materiál budoucnosti

„Na strojírenském veletrhu v Brně jsem potkal nadšence, kteří vyrábějí materiál zvaný kovaný karbon. Základ tvoří vlastně odpad z výroby karbonu, ale vlastnosti jsou úžasné. Je to lehké a přitom pevné,“ popisuje Homola původní směr vývoje. 

Kovaný karbonový kompozit, jak se materiál odborně nazývá, je označován jako materiál budoucnosti. Jsou to krátce nasekaná karbonová vlákna smíchaná s pryskyřicí. Už dnes se využívá v automobilovém průmyslu (používá jej Lamborghini či BMW). Dá se vrtat jako kov, je však výrazně lehčí (o 30 % oproti hliníku). Materiál se dá odlévat do forem. Postup je extrémně rychlý (minuty místo hodin) a přesný (na setiny milimetru). 

Technologie kovaného karbonu je však stále relativně nová a v malovýrobě dosud nedostatečně zvládnutá. „I proto se varianta koloběžky z karbonu zatím odsouvá,“ dodává Homola. První verze je vyrobena z klasických ocelových trubek, což je při dané konstrukci přibližovadla (bez vzpěr) vhodnější materiál než hliník. Hmotnost koloběžky 8 až 8,2 kg (podle výbavy) je oproti konkurenci nižší.

Nášlap je kombinací kruhové trubky a čtvercového profilu, který rám výrazně zpevňuje. Je pochopitelně žádoucí, aby rám koloběžky pružil co nejméně. Proto má Sixteen ještě vzpěry u krku v horní a dolní části.

Koloběžka je osazena kotoučovými brzdami (Avid), na rozdíl od klasických véčkových brzd zde nemůže dojít k přehřátí ráfku a prasknutí pláště. Minimální šířka zadního náboje kola (3,5 cm) minimalizuje možnost ukopnutí kotníku při odrážení.

Sixteen

Sixteen

Vyrobeno v Česku

„Chceme dělat kvalitu, nikoliv kvantitu,“ popisuje filozofii mladé firmy Homola. Tým tvoří jen tři lidé. Jen profilování trubek má na starosti externí firma. Už od příští sezony připravuje firma konfigurátor, ve kterém si bude moci zákazník vybrat jak specifické osazení (například délku představce), tak i třeba barvu nátěru.

Homola plánuje letos vyrobit nultou sérii koloběžek sestávající ze 30 - 40 kusů. Už na příští rok však počítá s produkcí 150 až 300 přibližovadel. Za každou cenu chce výrobu zachovat v Česku, a to i v případě, že bude (a ona je) cenově méně výhodná než dovoz z Číny. „Chci mít prostě všechno pod kontrolou. Nehodlám rozjíždět žádnou velkovýrobu,“ poznamenává k tomu lakonicky. 

Autoři: ,


Témata: virtuální




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.