Rozčiluje vás, jak se při nástupu do letadla mrhá časem i prostorem, když lidé nastupují nekoordinovaně? Americký astrofyzik Jason Steffen před třemi lety vymyslel způsob, jak před začátkem letu ušetřit i desítky minut. U letů s místenkami mají podle něj aerolinky možnost výrazně optimalizovat celý proces nástupu. Experimentálně to teď potvrdil ve spolupráci s pořadem This vs That.
Ve své studii, kterou Steffen spolupublikoval v srpnu na serveru arXiv, srovnává pět v minulosti navržených metod:
- nástup od zadních míst postupně k předním (sekvence)
- nástup po čtyřčlenných skupinách
- Wilmova metoda (nástup od oken k uličce)
- Steffenova metoda (sekvenční alternující nástup od oken)
- náhodný nástup
Pořad "This vs That" najal 72 cestujících, aby otestovali pět různých metod, včetně té, kterou vyvinul Jason Steffen (vpravo).
"Test jsme provedli ve filmařských kulisách reprezentujících letoun 757, s 12 řadami po šesti sedadlech s uličkou uprostřed. Pět metod jsme otestovali na 72 pasažérech různého věku," píší vědci v úvodu.
Výsledkem pečlivého plánování je simultánní nástup lidí do svých řad, dochází tak k plynulejšímu posunu a zaplňování letadla.
Výsledkem bylo jasné vítězství Steffenovy metody. Oproti nástupu po skupinách ušetřila polovinu času, oproti náhodnému nástupu čtvrtinu. Za úspěch vděčí především pečlivému omezování "kolizí v uličkách", způsobených frontou lidí, kteří si chtějí uložit svá zavazadla do přihrádek.
Steffen se domnívá, že jeho metoda může být uplatněna bez závažnějších změn u většiny linkových letů s místenkami. Jeho model počítá s nestandardními situacemi, jakými je společný nástup rodin či handicapovaných s doprovodem. Některé aerolinky (Southwest Airlines) již uplatňují nástup seřazených cestujících, a tak by byla implementace této optimalizované metody jen otázkou úpravy systému.
Astrofyzik doufá, že současná publicita přinese jeho metodě větší šanci prosadit se v každodenní dopravní praxi.