Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Před 70 lety začal v Moskvě konec demokratického Československa

  17:28aktualizováno  17:28
Před 70 lety, v pátek 9. března 1945 vyrazila skupina ministrů exilové vlády a vysocí úředníci z Londýna do Moskvy. Těžce nemocný prezident Beneš je následoval za dva dny. V hlavním městě SSSR Gottwald rozdal přítomným návrh nazvaný Program vlády Národní fronty Čechů a Slováků.

Edvard Beneš | foto: Wikimedia Commons

Po půlnoci se ozval telefon. Prokop Drtina ho zvedl. Paní Hana Benešová ho žádala, aby k jejímu manželovi okamžitě přijel doktor Oskar Klinger. Pan prezident přestal vidět a dnes ráno máme letět do Moskvy! Všichni víme, že má těžkou aterosklerózu.

Lékař odjel do nedalekého Aston Abbotsu, kde Benešovi bydleli. Vrátil se po několika hodinách s vážnou tváří: „Panu prezidentovi se už zrak vrátil, usnul a klidně spí. Měl slabý záchvat mozkové mrtvice. Avšak letět nemůže.“ Drtina a jeho lidé museli přeorganizovat celý odjezd. Vždyť s Edvardem Benešem se chtěli přijít rozloučit na letišti premiér Winston Churchill a ministr zahraničí Anthony Eden.

V pátek 9. března 1945 tedy zamířila z Londýna do Moskvy většina ministrů exilové vlády a vysocí úředníci. Jejich trasa vedla přes jižní Francii, Středozemní moře, Káhiru a Teherán.

Agrárník Ladislav K. Feierabend, který nedávno odstoupil z funkce exilového ministra financí, se snažil churavého prezidenta od cesty odvrátit. „Mluvil jsem pomalu, na mne nezvykle pomalu, a s vroucím důrazem, abych dal najevo, jak mi mimořádně záleží na splnění této žádosti. Prezident to pochopil, podíval se na mne zvláštním pohledem a řekl: Kolego, teď už je pozdě. Já do Moskvy musím a chtěl bych tam být co nejdříve, abych mohl sledovat jednání.“

Feierabend nebyl jediný, kdo se obával komunistů. Před třemi týdny to nadhodil Churchill. Pečlivý Beneš si jejich rozmluvu zapsal: „Potvrdil jsem mu, že mám jisté starosti, ne obavy. Udělal jsem maximum toho, co bylo možno, uzavřel jsem smlouvu s Moskvou, dělal vnitropolitickou politiku demokratickou – více nebylo možno dělat. Doufám, že věci bude možno zvládnout.“

Prezidentův tajemník Edvard Táborský se domníval, že kdyby se nevracel přes Moskvu, mohli komunisté získat ještě víc míst ve vládě a státním aparátu.

Beneš odletěl za delegací s dvoudenním zpožděním. Na letiště ho vyprovodil Churchill a další členové britského kabinetu. Premiér pronesl řeč, kterou vysílal rozhlas, prezident byl však v tak špatném stavu, že svůj projev nedokázal přečíst, jenom několika slovy poděkoval za pohostinství.

Tvrdý Gottwald

Za týden přistáli všichni v Moskvě. Zatímco sovětský vůdce Josef Stalin se snažil o přátelské jednání, šéf československých komunistů Klement Gottwald vystupoval tvrdě, jako by právě on měl za sebou Rudou armádu a sovětskou tajnou policii. Ovšem byla to jenom hra. Kdyby Stalin chtěl, mohl Gottwalda okřiknout.

Hlavní sál mauzolea při pohledu od smuteční síně. V popředí Gottwaldův hrob.

Hlavní sál mauzolea při pohledu od smuteční síně. V popředí Gottwaldův hrob.

Zástupcům národně socialistické, lidové a sociálně demokratické strany rozdal Gottwald návrh nazvaný Program vlády Národní fronty Čechů a Slováků. Jeho jádrem bylo množství komunistů v prozatímním jmenovaném parlamentu, zestátňování velkých podniků a bank, omezení počtu politických stran včetně zákazu předválečné Agrární a Národně demokratické strany kvůli jejich údajné kolaboraci a podivný název „lidová demokracie“. Nekomunističtí politici nebyli jednotní a chyběla jim společná představa osvobozené republiky, proto dobyli jen málo nepodstatných změn. A komunisté získali klíčová ministerstva.

Karel Pacner

Knihy Karla Pacnera koupíte v on-line knihkupectví Knihy.iDNES.cz.

Když Německo skomíralo, prezident jel z Košic do Prahy vlakem. Chtěl se potěšit s prostými lidmi, získat zadostiučinění po těch šesti letech.

Všichni napjatě sledovali postup jak Rudé armády, tak amerických vojsk. Když armáda generála Pattona překročila šumavské hory a blížila se k Plzni, měli komunisté obavy, aby neosvobodila také Prahu. Přece bychom nemohli přijet do Prahy, kde bude americká armáda. Komunistický ideolog Václav Kopecký dokonce uvažoval o tom, že v nejhorším případě by se republika rozdělila na dvě zóny: na americkou, kde bude panovat Benešova londýnská vláda, a na sovětskou, která zůstane komunistům.

Třebaže George Patton chtěl dojít do Prahy, která se vzbouřila a bojovala proti Němcům, velitel spojeneckých vojsk generál Dwight Eisenhower mu to nedovolil. Se Sověty byl domluven, že Praha leží v jejich operační oblasti. Sovětské tanky přijely do Prahy ve středu 9. května ráno, kdy už boje dohasínaly.

Ve městě nad Vltavou vítal prezidenta Beneše čerstvě dosazený komunistický primátor Václav Vacek: „A protože jste přišel přes východ, je cesta na Hrad volná.“ Byla to formulace neomalená, ale bohužel pravdivá.

Část kapitoly z knihy DOTEKY DĚJIN (2012)

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dron TIKAD vyzbrojený kulometem
Izrael chce multikoptéry s kulomety a granátomety pro boj ve městech

Izraelská armáda si pořídí taktické bojové multikoptéry TIKAD vyzbrojené palnými zbraněmi. Drony TIKAD jsou předobrazem nové kategorie válečných strojů, které...  celý článek

Před 100 lety položili Jugoslávci základy svého státu
Před 100 lety položili Jugoslávci základy svého státu

VIDEO Před 100 lety podepsali chorvatští, černohorští, srbští a slovinští exiloví politici Korfskou deklaraci. Byl to první krok na cestě k samostatnému státu...  celý článek

Britský král Jiří V.
Před 100 lety si britští králové začali říkat Windsorové

VIDEO V konfliktu bratranců, jak se dá s nadsázkou nazvat 1. světová válka, šlo většině evropských monarchií o přežití. Část z nich po konfliktu opravdu zanikla. O...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.