Dobrá zpráva: trápení zákazníků i pokladních by mohlo už docela brzy skončit. Čárovému kódu, který pár desítek let věrně sloužil při označování zboží, totiž roste konkurence, která ho možná pošle do důchodu. Miniaturní čipy přilepené ke konzervě nebo třeba výrobcem přímo zašité do podšívky saka, které dokážou vysílat až na několik metrů detailní informace o zboží v nákupním košíku, slibují skutečnou revoluci nejen v obchodních řetězcích.
„Vezmete zboží z police, ve skladu se o tom okamžitě dovědí. Přijedete k pokladně a na obrazovce během pár sekund vyjedou všechny položky v nákupním koši. Žádné vykládání na pás, žádné čekání. Zaplatíte a jdete,“ říká Jaroslav Malina o své zkušenosti z testovacího velkoobchodu svého zaměstnavatele - Sun Microsystems - v americkém Texasu. Za celým kouzlem stojí čtyři písmena - RFID - nebo česky radiofrekvenční identifikace. Je to technologie známá už od druhé světové války, kdy ji začali používat Britové, aby ve tmě rozeznali přátelská letadla. V obchodech bude mít však podobu „chytrých polic, pokladen a dveří“, které dokážou bezdrátově komunikovat s RFID čipy.
Ty v sobě dokážou uchovat až desítky kilobytů informací, ve srovnání s čárovým kódem jsou také téměř nezničitelné. „Čárový kód řekne, jaký jogurt kupujete. Čip dokáže třeba říci, jaká je jeho trvanlivost a na kterém místě v krabici byl,“ říká Malina. Zatím jsou však čipy příliš drahé, aby se značkovaly jednotlivé jogurty, spíš jde o větší balení nebo o dražší zboží. V USA, kde se do zavádění nové technologie už pustil obří Wal-Mart, se čeká na pokles ceny na pět centů (1,20 koruny). „Pak budou čipy i v tyčinkách Snickers,“ myslí si Adam Jura z výzkumné společnosti Datamonitor, která odhaduje, že už za pět let se za služby spojené s RFID ročně utratí přes 150 miliard korun.
Evropa včetně České republiky se však do masivního „čipování“ příliš nehrne. „V současné chvíli v České republice RFID nevyužíváme a v dohledné době ani užívat neplánujeme,“ říká Jana Matoušková z Teska.
Velké zahraniční řetězce především čekají, jak dopadne testování v domovských centrálách. „Zkušební testy provádíme, a to zejména ve Francii,“ uvádí Jana Havlíčková z Carrefouru. Přesto se dá očekávat poměrně prudký rozvoj, tuto středu například česká vláda dala „inteligentní obchodní domy s výrobky s čipy“ na seznam, kam bude směřovat více státních peněz na výzkum a vývoj. „Všechno tady jde rychleji, český maloobchod je, pokud jde o technologie, hodně pružný,“ tvrdí Petr Vyhnálek, šéf sítě Globus.
Zatím se čipy v Česku používají v několika průmyslových podnicích, které díky nim dokážou ušetřit miliony při výrobě a následném pohybu zboží. „Například my jsme je využili u lisu, z kterého každé tři minuty vypadne paleta plná výrobků,“ říká Ladislav Janiš, konzultant Siemens Business Services. „V paletě je čip, kam se okamžitě zaznamená počet výrobků, informační systém vystaví skladový list, určí i místo ve skladě. Člověk by to nemohl v žádném případě stíhat,“ dodává Janiš, který často výrobním šéfům předvádí, že továrna se už dnes dá řídit on-line a téměř bez papírování.
Příchod čipů z továrních hal na denní světlo však mohou výrazně přibrzdit ochránci soukromí. Ti varují, že díky této technologii mohou obchodníci například získat snadno informaci, jak často do obchodu chodíte. Stačí mít na sobě oblečení s aktivním čipem, který jim každou návštěvu prozradí. Minimálně proto navrhují, aby obchodníci měli povinnost čip po zaplacení zboží zničit.
