Konec nízkých cen. Proč už železo ani benzin nikdy nebudou levné

Cena nerostných surovin se dnes pohybuje v rekordních výšinách. A může být podstatně hůře, varují někteří odborníci.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Koláž - iDNES.cz

Když zaslechneme slovo o ropě, zemním plynu nebo třeba i železné rudě, obvykle už můžeme předvídat, co přijde dál: stížnosti na drahotu. V posledních letech je to pravidelný úkaz, který občas střídají rychlé záchvaty paniky a pokles cen jako nyní.

Někteří odborníci varují, že zprávy tentokrát skutečně nelžou: "Existují výkyvy v cenách surovin i dolů, ale ty jsou výjimkou a celkový trend je jasný. Ceny surovin rostou," říká Zdeňka Petáková z České geologické služby. "Nerostné suroviny už nikdy nebudou levné," přidává se k ní i Pavel Kavina z ministerstva průmyslu a obchodu.

Není to ale tím, že už by lidstvo vyškrabávalo dno surovinového hrnce. "Neexistuje nerostná surovina, které by byl skutečný nedostatek, nebo by u ní hrozil, ropu nevyjímaje," je si jistý Ivo Sitenský z České geologické služby-Geofondu.

Současná ložiska stačí a pokud by měla dojít, objeví se nová. Plyne to už z jejich definice: "Ložisko nerostné suroviny není přírodovědným pojmem, jak by se mohlo zdát, ale pojmem ekonomickým. Velmi zjednodušeně řečeno: zvyšuje-li se cena komodity, roste i objem zásob, které se vyplatí dobývat a které jsou tudíž k dispozici," říká Pavel Kavina.

Současná (a podle některých prý už trvalá) drahota je dána jinými vlivy. Tím prvním je náš návyk na nízké ceny.

Století za babku

"Opravdu dlouhodobě viděno, to znamená v perspektivě dvou set let, klesla cena obilí o osmdesát procent. Klesly i ceny bavlny, kakaa, cukru, mědi, cínu, zinku a tak dále. Na tuhle závislost upozornil nedávno Dylan Grice, stratég u Société Générale," říká nezávislý ekonomický analytik Petr Robejšek. Podrobněji stejné tvrzení dokládá také analýza, kterou nedávno zveřejnil soukromý investiční fond GMO Capital (spravuje aktiva za 106 miliard dolarů) a podepsal jeho hlavní investiční ředitel Jeremy Grantham. (V plné verzi je dostupná zde.)

I jejich údaje ukazují, že ceny surovin a komodit v posledním století v podstatě neustále padaly. Tvrdí to na základě sledování vývoje cen 33 surovin a komodit od obilí přes ropu po železnou rudu. Od roku 1900 do roku 2002 cena tohoto balíku setrvale klesala. Pokud bychom srovnali výchozí ceny a nejnižší ceny v roce 2002, pokles by činil 1,2 procenta ročně. Meziročně to vypadá jako nic moc, ale za století udělá i 1,2 procent hodně. Cena vybrané skupiny komodit tedy byla v roce 2002 zhruba o 70 procent nižší než na začátku 20. století.

Je to v hlavě

Za poklesem cen stojí lidská vynalézavost a podnikavost. "U všech nerostných surovin se plynule objevují nové zásoby a technologická vylepšení," říká geolog Ivo Sitenský. Lidem se tak stále dařilo zvyšovat výkonnost hospodářství (včetně těžebního průmyslu) rychleji, než stoupaly ceny na náklady těžby.

Zlevňování se přitom odehrávalo celé století navzdory geologii. Jako každý jiný živočich, i člověk nejprve zcela logicky sáhnul po nejbližší a nejsnáze dosažitelných zásobách. Od průkopnických časů musíme za zlatem, ropou i kovy  stále dále a hlouběji.

Ilustrujme si to na příkladu, který zmiňuje analýza GMO Capital. Od roku 1994 do dneška se množství rudy, kterou musíte vytěžit, abyste získali jednu tunu mědi, zvýšilo zhruba o 50 procent (průměrné obohacení se snížilo zhruba ze 0,73 procenta na 0,50 procenta). Na těžbu tedy musíte vynaložit zhruba o 150 procent víc energie než před 20 lety (při ceně, která není stejná jako před 20 lety).

Navzdory tomuto trendu k vyšším nákladům na těžbu (který naštěstí u většiny surovin není tak výrazný jako u mědi v posledních desetiletích) se dlouhodobě dařilo ceny snižovat. A tento trend byl překvapivě trvalý: "Již před třiceti lety se říkalo, že ropa, cín, olovo nebo měď vydrží už jen dalších třicet let," říká Petr Robejšek. Významnou roli při udržování nízkých cen sehrála i náhrada nedostatkových surovin za jiné a změny výrobních technologii.

Čelem vzad?

Je zřejmé, že i lidská vynalézavost má své hranice. Zajímavější otázkou je, zda nežijeme v době, kdy na ně těžba nerostných surovin nenarazila. Proč je tahle otázka aktuální, ukazuje například právě analýza GMO Capital.

Události po přelomu tisíciletí nabraly zcela nový směr. Mezi lety 2002 a 2010 nárůst cen smazal předchozích sto let téměř neustálého zlevňování, tvrdí Grantham a kolegové. (Originál je dostupný zde.) 

Vývoj cen skupiny 33 vybraných komodit od roku 1900 do roku 2011

Ať už je to skutečně obrat trendu nebo ne, na příčinách současného vývoje se odborníci shodnou: přibylo kupců.

První příčinou nárůstu poptávky je prosperita, navíc ve zcela novém hávu. Hlavní roli v této hře hraje nečekaný rozvoj třetího světa. Až do přelomu tisíciletí se ty "rozvojové" nerozvíjely o nic rychleji než "rozvinuté". Sečtený hospodářský růst všech zemí třetího světa byl každoročně zhruba stejný jako nárůst vyspělých ekonomik. V posledních několika letech je tenhle poměr 3:1.

Množné číslo je vlastně téměř zbytečné: rozdíl jde na vrub především Číně. Nejlidnatější země světa spotřebovává ve velkém suroviny ve svých továrnách, které slouží z drtivé části západním trhům. Ale co bylo pro ceny ještě horší, bohatne. Čína investuje sama do sebe a vytváří si vlastní hmotné bohatství. Je nejen "továrnou světa", ale také jeho hlavní staveništěm. V roce 2010 spotřebovávala například 53,2 procenta na světě vyrobeného cementu.

"Čína navíc nevyužívá suroviny dost efektivně," upozorňuje Robejšek. Podle statistik Čína potřebuje na vytvoření jedné jednotky HDP dvakrát víc energie než Japonsko (které zase naopak patří mezi nejšetrnější ekonomiky světa.)

Budování "nové Číny" i vzestup dalších ekonomických tygrů vůbec nepostihla krize západních ekonomik po roce 2008, ba naopak. Pekingská vláda výpadek zahraničních odbytišť vynahradila ohromnými investicemi do domácí infrastruktury. Ceny surovin tak neklesly ani v krizi.

Mnoho peněz a málo rudy

Čína není jediná, kdo ceny tlačí vzhůru. "Vliv má také rostoucí role spekulantů, kteří komodity fyzicky stahují z trhu," říká analytik Robejšek. Podle něj představuje sílící finanční kapitál bez vazeb na reálnou ekonomiku svébytné nebezpečí, které není radno podceňovat.

S hodnocením role spekulativních nákupů souhlasí Ivo Sitenský, které v České geologické službě-Geofondu pracuje jako vedoucí oddělení surovinové politiky : "Spekulanti si po sérii různých nezdarů na finančních a kapitálových trzích od devadesátých let surovinové trhy oblíbili pro relativně vyšší bezpečnost investic."

O co se popereme nejdříve?

Pokud se skutečně zostří situace kolem zásobování surovinami, nepochybně se neprojeví u všech stejně. "Podle mého odhadu první surovinou, u níž bude vyspělý svět řešit skutečně závažnou krizi dodávek, nebude ropa," soudí Pavel Kavina z ministerstva průmyslu a obchodu.

Ropu (a třeba také zemní plyn) těží desítky zemí a dodávky z jedné země lze tedy podle něj nahradit dodávkami z jiné země, i když to není vždy snadné nebo levné. 

"Takže další komoditou, o kterou se povede globální přetahovaná, budou buď znovu superstrategické kovy vzácných zemin, nebo uranová ruda, protože jaderná energetika zůstává i po Fukušimě pro řadu zemí efektivní alternativou."

Kavina není sám, kdo se odváží trochu odhadovat budoucí vývoj. Společná zpráva společností sdružující chemičky několika zemí (včetně USA a Číny) například varuje před nejistotou v zásobování jinými látkami. Výhledově podle nich bude zapotřebí řešit nedostatek fosfátů na zemědělská hnojiva. Podobně nejisté jsou výhledy zásob india (používá se v elektronice, hlavně displejích), lithia (do baterií všeho druhu) nebo platiny (důležitý průmyslový katalyzátor). I podle chemiků může být situace kolem některých těchto materiálů naléhavější než u ropných zásob.

Spekulace a vliv rostoucí poptávky z Číny se sečetly se zesilujícím geologickým trendem ke snižování výnosů z těžby. "Docházejí však zásoby na již otevřených a snadno přístupných ložiscích některých surovin," říká Pavel Kavina z ministerstva průmyslu a pokračuje: "Další nebo jiné alternativy nejsou tak jednoduché, takže jsou dražší." Zdražení bylo na světě.

Drak myslí dopředu

Zatímco na příčinách současné drahoty se odborníci shodnou, už méně se shodnou na tom, jestli je to skutečně přelomová změna či nikoliv. Proti názoru Pavla Kaviny stojí například Ivo Sitenský: "Celosvětový nedostatek surovin neexistuje a není ani k dohlédnutí, jde podle mého o moderní variantu často se v historii vyskytujících obav z konce hříšné civilizace." Souhlasí i Petr Robejšek: "Zásobování se normalizuje, jen na vyšší ceně."

Možné je skutečně leccos. Spekulanti jistě nezmizí, ale může jich ubýt (či přibýt). Dobývání surovin jistě nebude jednodušší, ale nové technologie mohou nárůst ceny na těžbu výrazně otupit.

Konečně Čína (stejně jako ostatní rychleji se rozvíjející země rozvojového světa) může klopýtnout a její poptávka po surovinách prudce klesnout.

Jisté je ovšem tolik, že alespoň Říše středu se na nic takového nechystá. Zbytku světa možná nezbude nic jiného, než se k ní přidat. V posledních letech se Čína pustila do velkého politického a hospodářského boje o zdroje surovin po celém světě. "Její velmi ofenzivní postup, například v Africe i Jižní Americe, si vynutí nápodobu i u spíše zdrženlivých demokratických zemí," větší Robejšek.

Čas na ostřejší lokty?

Malé země jako Česká republika budou mít v mocenském boji, který nedbá na zákony fungování trhu, jen těžko šanci. Pomoci by mohla Evropská Unie, která ovšem zatím rozhodností příliš nevyniká.

Nehezkým příkladem je podle Pavla Kaviny reakce EU na loňskou krizi v oblasti kovů vzácných zemin. V září Čína uvalila jakési krátké a oficiálně nikdy nevyhlášené embargo na vývoz rud málo známé skupiny kovů označované jako lanthanoidy. Ty se používají v řadě moderních technologií, například účinných magnetech ve vašem harddisku, hybridním autě nebo ve větrné elektrárně na blízkém kopci.

Ekonomicky silné státy zareagovaly každý po svém. V USA se rychle rozhodli, že znovuotevřou ložisko v Mohavské poušti, které před dvaceti lety zavřeli, protože se těžba nevyplácela. Nejhůře postižené Japonsko během tří dnů vypravilo svého ministerského předsedu do Vietnamu, kde během tří hodin vyjednal pro svoji zemi průzkumná a těžební práva na slibné lokality, o která mnoho let neúspěšně usilovala Čína.

"Evropská unie zatím připravuje několik seminářů, jak situaci řešit," uzavřel Kavina.

  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 16 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 51 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi je 1 příspěvek

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...