Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Slavná evropská sonda Rosetta skončila. Narazila do komety

  9:30aktualizováno  13:43
Konec zkoumání komety Čurjumov-Gerasimenko. Evropská mise k tomuto vesmírného objektu skončila. Po ukončení komunikace s modulem Philae se na svou poslední cestu vydaka i mateřská loď Rosetta.

Rosetta na své cestě ke kometě uskutečnila gravitační manévr u Marsu.

Kontrolovaný dopad z výšky 15,4 km na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko byl posledním úkolem sondy Rosetta, kterou do vesmíru vyslala Evropská vesmírná agentura (ESA). Proběh dnes v pátek brzy odpoledne.

30.září 2016 v 13:30, příspěvek archivován: 30.září 2016 v 13:36

Mise splněna #CometLanding pic.twitter.com/YGJzhs78Gd

Přesně podle plánů ESA aparát na kometu dopadl zhruba ve 13:23, kde spolu s Philae v hibernaci zůstane na věky věků. Jeho přistání na kometě Čurjumov-Gerasimenko, kterou Rosetta zkoumala, potvrdilo zmlknutí signálu sondy v řídícím středisku ESA v Darmstadtu. Definitivně tak skončila 12,5letá úspěšná mise.

Fotogalerie

ESA tento týden zveřejnila poslední snímek, který sonda odeslala před sestupem. Rosetta zůstala naživu tak dlouho, aby mohla zpracovat a odeslat údaje získané z průletu komety přísluním. Tedy v době, kdy je kometa nejblíže Slunci a vlivem teploty se z ní uvolňuje mnohem více látek než v jiné době.

Přes půl miliardy kilometrů

Rosetta se vydala na cestu v březnu 2004 a ke svému cíli dorazila po deset let trvající pouti. Sonda Rosetta nesla modul Philae velký asi jako pračka ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. K přistání došlo ve vzdálenosti 551 milionů kilometrů od Země.

Modul Philae se v úterý 11. listopadu 2014 dostal na povrch komety díky manévru, který se však nepovedl zcela podle plánů. Philae se po komplikovaném přistání ztratila z dohledu Rosetty a nebylo známo, kde skončila.

Přistávací modul Philae nalezen

Přistávací modul Philae nalezen

Až na záběrech pořízených 2. září kamerou OSIRIS ze vzdálenosti 2,7 kilometru od povrchu komety je jasně vidět hlavní část sondy a dvě ze tří „nohou“.

Mise Rosetta patřila mezi nejambicióznější projekty ESA. Cílem bylo kometu s katalogovým číslem 67P zevrubně prozkoumat, včetně její vnitřní struktury. Vědci chtěli s pomocí obou aparátů získat více poznatků o vzniku Sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.

Aktualizováno: Doplnili jsme informace o dopadu sondy

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrace základny na Marsu
Lidi na Mars hned tak nepoletí, není dost peněz, ozvala se NASA

Americký prezident Donald Trump by chtěl dostat lidi na Mars nebo alespoň znovu na Měsíc. Má to však háček: NASA na to nemá peníze.  celý článek

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase,...
V noci horor, přes den ptačí ráj. Co se děje v lese, když tam nejste

Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek...  celý článek

Start ruské rakety Proton-M s americkou telekomunikační družicí EchoStar 21.
Po půlročních odkladech odletěla ruská raketa Proton-M

Je letos vůbec poprvé, co se do vesmíru dostala raketa Proton-M. Několikanásobný odklad způsobily v prosinci odhalené problémy s motorem rakety.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.