Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kontejner je nenápadná „zbraň“, která změnila válku

aktualizováno 
Mezinárodní přeprava se dnes neobejde bez velkých kovových kontejnerů. Jejich původ leží v bouřlivých dnech druhé světové války, kdy se dřevěné bedny ukázaly být nedostatečnou ochranou před počasím i zloději.

Chinook americké armády přenáší kontejner během operace v afghánské provincii Wardak v říjnu 2013. | foto: Capt. Peter Smedberg, U.S. Army. CC-BY-NDCreative Commons

V článku o nových dopravních letounech Armády ČR jsme okrajově nakousli téma dopravy materiálu, vybavení i vojenských schopností v kontejnerech. Zahraniční mise nebo vůbec nasazení armády není v současné době bez kontejnerů vůbec představitelné.

Armáda České republiky projevila zájem o dva střední transportní letouny Embraer KC-390. Jak uvedl ministr obrany Stropnický, důvodem pořízení je mimo jiné skutečnost, že české armádě chybí schopnost letecké přepravy kontejnerů. Proč tolik vzruchu pro kontejnery? Protože bez nich si nelze představit efektivní nasazení vojáků v zahraničí a vlastně ani vedení bojové činnosti.

Všechno do bedny

Kontejner je standardizovaná přepravní jednotka, která se používá v intermodální dopravě (kombinace několika oborů dopravy), především s využitím lodní, železniční a silniční dopravy. Jde o velkou, pevnou a uzavřenou přepravku, technicky uzpůsobenou ke stohování do několika vrstev nad sebou.

Ošetřovna v rozložitelném kontejneru od německé firmy ABS Alpha Group

Ošetřovna v rozložitelném kontejneru od německé firmy ABS Alpha Group

Představme si zjednodušenou situaci: je třeba dopravit stanici první pomoci do Afghánistánu, postavit ji a zprovoznit. V cílové oblasti není zdroj pitné vody, natož elektřina. Pokud máme štěstí, najdeme v cíli rovnou a zpevněnou plochu, kde lze stanici postavit. Vybavení stanice máme na základně v České republice. Je třeba veškeré vybavení ze základny dopravit na letiště, naložit do letadla, vyložit na letišti v Afghánistánu, naložit na nákladní auta, vyložit v cílové základně, postavit a zprovoznit.

Nesmíme zapomenout, že cestou se nesmí nic rozbít, ztratit nebo pokazit. Cení se také rychlost dopravy, organizační nenáročnost a nízké finanční náklady. Pokud dopravíme veškeré vybavení na místo, stále nemáme vyhráno. Je třeba vytvořit zázemí pro stanici, zapojit elektřinu, zajistit dodávky vody a samozřejmě vše chránit před rozmary počasí nebo klimatického pásma.

Lze si velmi snadno představit, kolik lidské, organizační, časové a energetické námahy musíme vynaložit na celý proces, tedy nakládání, překládání a vykládání materiálu a jeho „zprovoznění“ na místě. Dopravní a užitkové kontejnery celý proces zásadním způsobem zjednodušují. Zpřehledňují, urychlují a tím i zlevňují také překládku zboží mezi různými druhy dopravních prostředků i jinou manipulaci s většími objemy přepravovaného zboží, což zefektivňuje přepravu (zejména u drobnějšího zboží).

Kontejnery navíc neslouží jen pro dopravu vybavení, ale také jako zastřešená platforma pro nejrůznější vybavení. Není problém vyrobit kontejner pro dopravu, skladování a výdej pitné vody, kontejner s generátorem elektrické energie, opravárenskou dílnu, polní kuchyň nebo zmiňovanou stanici první pomoci.

Možností kontejnerizace vojenského vybavení, kapacit a schopností je však samozřejmě celá řada. K dispozici je například obří baterie v kontejneru pro skladování elektrické energie z obnovitelných zdrojů, především solární energie. V České republice například vznikla také polní márnice v kontejneru.

Do války v kontejneru

Idea přepraveních kontejnerů v jejich současné podobě vznikla během druhé světové války. Americká armáda během ní posílala přes Atlantik na západní frontu i do Sovětského svazu obrovské množství vojenského materiálu. Vojáci řešili nejen jak efektivně a rychle nakládat a vykládat materiál na transportní lodě, ale také jak zamezit rozkrádáním nákladu a jeho poškození během přepravy. Široce používané obaly v podobě dřevěných beden šly nejen snadno rozbít, ale pro zloděje, resp. organizované gangy, nepředstavovaly žádnou překážku.

Hledání řešení armádě chvíli trvalo, ale brzy po válce, v  roce 1948, zavedla US Army první standardizované kontejnery „Transporter, Household Goods, Shipboard“ obecně nazývané „Transporter“. Ocelový kontejner Transporter o rozměrech 8'6"× 6'3"× 6'10" (2,59 × 1,91 × 2,08 metru) byl umístěn na dvojici skluzových lyžin a v rozích měl závěsné háky pro nákladní jeřábem. Na jedné straně se nacházely dvojdílné uzamykatelné dveře. Kontejner byl schopen přepravit náklad do hmotnosti 4 082 kg.

V roce 1951 armáda k původním 65 kontejnerům přikoupila sto dalších. Sloužily k přepravě citlivých, cenných a důležitých materiálů z Japonska a Spojených států do Koreje, kde zrovna zuřila Korejská válka.

Oproti dřevěným bednám kontejnery prokázaly násobně větší odolnost proti poškození a krádeži. Rozkrádání armádního vybavení a zásob představovalo vážný bezpečnostní a ekonomický problém. Například v nákladním jihokorejském přístavu Pusan se ztrácelo 10 % překládaného vojenského materiálu.

V roce 1952 nahradily kontejnery Transporter nové Container Express (CONEX). Kontejner měřil 8 × 8 × 10 stop (2,44 × 2,44 × 3,05 metru) a výrazně snížil počet krádeží a poškození přepravovaného materiálu. Navíc díky ušetření manipulačních prací poklesla doba dodání z USA do Koreje z 52 na 27 dnů.

Využití kontejnerů při zásobování amerických jednotek ve Vietnamu výrazně zkrátilo čas dodání až na místo.

Využití kontejnerů při zásobování amerických jednotek ve Vietnamu výrazně zkrátilo čas dodání až na místo.

Vykládání zboží klasickým tradičním způsobem během korejské války.

Vykládání zboží klasickým tradičním způsobem během korejské války.

Americká armáda poté rozměry kontejneru standardizovala. Během vietnamské války již ozbrojené síly Spojených států většinu vybavení a zásob dopravovaly pomocí kontejnerů. Během války ve Vietnamu se začaly používat kontejnery i pro jiné účely, začaly sloužit jako platforma pro služby a schopnosti.

Mnoho kontejnerů se z Vietnamu nevracelo zpět, ale začalo se používat jako velitelská stanoviště, bunkry, kontrolní stanoviště, lékárny, obchody atd. Kontejnery poskytly tisíce metrů čtverečních krytého prostoru, který v místě nasazení chyběl.

Bedny dnes

Kontejnery CONEX se ještě stále používají, ale především již pro skladování. Jejich místo zabraly nové kontejnery od řady výrobců. Rozměry většiny kontejnerů jsou standardizovány mezinárodní organizací ISO (International Organization for Standardization). Kontejner je tedy technicky přesně standardizovaný a unifikovaný předmět, což umožňuje navrhovat vhodné manipulační a dopravní systémy.

Kontejner je vybaven i úchytnými, jisticími a posuvnými prvky umožňujícími snadnou manipulaci nebo ukotvení. Podle standardu ISO, který v drtivé míře používají armády, mají kontejnery stanoveno pět běžných délek: nejpoužívanější 20 stop (6,1 m), poté 40 stop (12,2 m), 45 stop (13,7 m), 48 stop (14,6 m) a 53 stop (16,2 m). Zatímco v USA se v železniční a silniční dopravě nejčastěji používají kontejnery délky 48 a 53 stop, ostatní délky jsou běžné v námořní dopravě a také v pozemní dopravě v Evropě.

I předměty, které se přímo do kontejneru přímo nevejdou, se kladou na přepravní „paletu“ stejných rozměrů, jaké má dno kontejneru.

I předměty, které se přímo do kontejneru přímo nevejdou, se kladou na přepravní „paletu“ stejných rozměrů, jaké má dno kontejneru.

Výška standardního ISO kontejneru činí 8 stop a 6 palců (2,59 m), šířka je 8 stop (2,44 m). K dispozici jsou však i kontejnery o výšce 9 stop a 6 palců (2,90 m) nebo „poloviční“ vysoké 4 stopy a 3 palce (1,30 m). Objem kontejnerové přepravy se udává v jednotkách TEU (Twenty-foot Equivalent Unit), přičemž 1 TEU je ekvivalentem jednoho 20stopého kontejneru.

V armádě se požívají také například kontejnery QUADCON, které se objemově vejdou čtyřikrát do ISO kontejneru dlouhého 20 stop, a TRICON, které se do 20 stop dlouhého kontejneru vměstnají třikrát. Lze je tak snadno stohovat s ostatními ISO kontejnery.

Pro potřeby Armády ČR mohou být zajímavé také letecké kontejnery typu ULD (Unit Load Devices). Jde o malé hliníkové (lehké) přepravní boxy dimenzované pro umístění v nákladovém prostoru velkých dopravních letadel, jako je například český vojenský Airbus A319.

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi a další články z vojenství najdete zde.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.