Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kosmický Jules Verne skončil svou misi

  16:48aktualizováno  16:48
Nákladní vesmírná loď Jules Verne, kterou do kosmu vyslala Evropská vesmírná agentura (ESA), ukončila svou pouť pádem do oceánu.

Řídící středisko Evropské kosmické agentury

Stalo se tak po řízeném pádu plavidla do atmosféry, kdy po 15. hodině nastoupil Jules Verne na konečnou sestupnou trajektorii. Kolem 15:30 se pohyboval ještě 123 km nad zemským povrchem. V 75km výšce se stroj rozpadl na trosky. V 15:40 pak byl podle blogu ESA zaznamenán poslední vizuální kontakt s troskami plavidla, které měly dopadnout do odlehlé oblasti jižního Pacifiku.

Hořící trosky kosmické nákladní lodě Jules Verne Hořící trosky kosmické nákladní lodě Jules Verne

Vědci podle ČTK vybrali pro pád lodi odlehlou oblast v jižní části Tichého oceánu dlouhou 2 700 kilometrů a 200 kilometrů širokou. Pásmo dopadu leží 2 500 kilometrů východně od Nového Zélandu, 6 000 kilometrů západně od Chile a 2 500 kilometrů jižně od Velikonočního ostrova. Právě do této zóny dopadly trosky lodi, které při prostupu atmosférou nesežehla teplota dosahující až 1 500 stupňů Celsia. Podle odhadu odborníků mohlo přežít spalující žár a tlak při sestupu kolem stovky částí plavidla vážícího 13,5 tuny.

Desetimetrové plavidlo Jules Verne odstartovalo v dubnu k Mezinárodní vesmírné stanici, kam dopravilo 7,5 tuny vybavení, zásob a vzduchu pro tříčlennou posádku stanice. Pak do něj posádka ukládala odpad z ISS a 6. září se od ní odpojilo. Více o misi v článku Evropská agentura donutí vesmírnou loď k „sebevraždě“ v Pacifiku





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Ilustrace základny na Marsu
Lidi na Mars hned tak nepoletí, není dost peněz, ozvala se NASA

Americký prezident Donald Trump by chtěl dostat lidi na Mars nebo alespoň znovu na Měsíc. Má to však háček: NASA na to nemá peníze.  celý článek

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.