Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Co jedí kosmonauti? Ragú, guláš i lososa, v konzervě i v pytlíku

aktualizováno 
Pokrmy a pochutiny, které mají na jídelníčku Rusové během svého pobytu na Mezinárodní kosmické stanici, můžete vidět na výstavě v Praze. V expozici jsou jídla v originálních obalech.

Vepřové s bramborovou kaší se podává po přidání 170 ml horké vody. | foto: Tomáš Krist/LN

Hovězí jazyk v aspiku, losos v želé nebo vepřový guláš. Všechna tato jídla jsou na menu ruského kosmického programu a vy byste mohli ochutnat, pokud byste si zaplatili pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Pokud se k tomu v nejbližší době nechystáte, můžete si je nyní alespoň prohlédnout v Praze. Výstava nazvaná Od věků sloužím člověku probíhá v Národním zemědělském muzeu v Praze.

Ve vitríně spatříte různě velké plastové sáčky s vakuově balenými pokrmy, ale i malé konzervy, protože na jídle se zřejmě nevyplatí šetřit. "Naše rakety mají dostatečně velkou nosnost, takže nemusíme hledět na nějaké to deko navíc," tvrdí sebevědomě Jakovlevič Dubinskij z Moskevského domu míru, který zařídil, aby se "kosmonautické jídlo" do Prahy dostalo.

Zahájit ji přijel i ruský kosmonaut Viktor Gorbatko, který absolvoval tři lety do vesmíru a celkem strávil ve stavu beztíže 61 dní. Poprvé se vsoukal do kabiny lodi Sojuz v roce 1969, naposledy pak v roce 1980. Měl tedy možnost "na vlastní jazyk"sledovat vývoj jídel.

Hovězí jazyk v aspiku. Od běžných konzerv se liší absencí chemických

Hovězí jazyk v aspiku. Od běžných konzerv se liší absencí chemických konzervantů.

"Pamatuji si, že jsme zpočátku všechny pokrmy dostávali v tubách. Nejen bramborové a zeleninové kaše, ale i typickou ruskou polévku boršč. A dokonce i maso. Když se vymačkalo z tuby, vypadalo podobně jako paštika," vzpomíná Viktor Gorbatko na svůj první let v roce 1969.

Drobky poletující v kabině by mohly ohrozit elektrické kontakty v palubních přístrojích, proto se jídlo balilo a dodnes balí tak, aby kosmonauti nenadrobili. Zpočátku všechno vysávali nebo ucucávali přímo z obalů. Jenom chleba nebyl v tubách, ale měl podobu malých bochánků zabalených v průhledné fólii. "Každý bochníček byl tak akorát na jedno sousto, takže se nemusel kousat," říká Gorbatko.

Kosmonauti získávali v potravě každý den minimálně tři tisíce kalorií. Ovšem odborníci, kteří jim sestavovali jídelníček, dbali nejen na to, aby měl potřebnou kalorickou hodnotu, ale aby kosmonautům také chutnalo. "Několik týdnů před startem každý ze tříčlenné posádky ochutnával a podle jeho přání kuchaři směsi a pasty v tubách různě kořenili," vzpomíná Gorbatko, kterému bude začátkem letošního prosince 78 let.

Sám nebyl v jídle vybíravý a chutnalo mu všechno, kromě rybích jater. Ale jeden z jeho kolegů neměl rád sladkosti, které museli kosmonauti jíst kvůli dostatečnému přísunu kalorií. Kolega pak na palubě měnil tubičky se sladkým obsahem za tuby s masem nebo solenou rybou.

Mléko v prášku a vakuu může být horké nebo studené, podle teploty přilité vody.

Mléko v prášku a vakuu může být horké nebo studené, podle teploty přilité vody.

Čaj bez cukru s citrónem. Nadměrně velký plastový sáček není symbolem mrhání,

Čaj bez cukru s citronem. Nadměrně velký plastový sáček není symbolem mrhání, po nalití horké vody se z něho čaj rovnou pije.

Dnešní nabídka: zalévané ragú

Viktor Gorbatko při své návštěvě v Praze uvedl i několik detailů ze současné přípravy jídel pro kosmonauty. Potraviny se zbavují při nízké teplotě vody a díky této úpravě si zachovávají chuť a kvalitu. Před konzumací se do obalu jen vstříkne voda a obsah se trochu promne. Takto si připravují kosmonauti například ragú, fazole po bulharsku nebo vepřové s bramborovou kaší. Ale také nápoje z prášku, třeba šťávu z jablek a borůvek. Zdrojem vody přidávané do jídla jsou palivové články, které přeměňují směs vodíku a kyslíku na vodu.

Do některých pokrmů není nutné přidávat ani vodu, stačí, když se obal otevře a obsah se dostane do kontaktu se vzduchem v kabině. Po chvilce jídlo "obživne" a chutná jako čerstvé. "Takto se například připravuje salát z červené řepy," říká Viktor Gorbatko. Jedinečnost kosmické stravy je podle něho především v tom, že se během výroby nepoužívají žádné chemické konzervační látky. Přesto, jak lze vyčíst z obalu, vydrží třeba vakuově balený tvaroh déle než jeden rok.

Jídlo je baleno do tzv."spoon bowls". Jde o sáček nebo misku, ze kterých je možné po přidání vody jíst jídlo lžící. Vlhký pokrm na lžíci přilne a nemá šanci poletovat vzduchem. Nápoje se ve stavu beztíže konzumují pomocí takzvaného přepážkového adaptéru, podobá se tomu, jakým jsou vybaveny lahve na pití během sportu.

Autor je publicista na volné noze, dříve dlouholetý vedoucí vědecké rubriky Lidových novin.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.