Je to jenom zábava, řekl serveru BBC Matt Denton, když britskou televizi nechal robota natočit. Pracoval na něm s několika kolegy a nazvali ho Mantis (Kudlanka). Nám spíše připomíná velkého pavouka než kudlanku, ale uznáváme, že přirovnání pokulhává nejméně na dvě nohy, protože pavouci jich mají osm. Šest nohou má hmyz.
Působivý vzhled zatím neznamená funkčnost, uznávají i autoři. Zhruba 1 900 kilogramů vážící stroj je poháněn dieselovým motorem o objemu 2,2 litru a pohybuje se maximální rychlosti jen 1,5 kilometrů za hodinu. Na dvacetilitrovou nádrž ujde pouhých pět kilometrů, z čehož vychází spotřeba 400 litrů na 100 kilometrů.
Jinak řečeno, jeho nohy jsou velmi neúčinný typ pohonu. Jak říká sám Denton, výkony jeho stroje dobře vysvětlují, proč člověk vynalezl kolo.
"Kudlanka" během natáčení propagačního videa
Zkouška robota ještě bez kabiny v květnu 2012
Na druhou stranu, kráčející robot, který byl inspirován sci-fi filmy a knihami, má sloužit k pobavení, a tak to příliš nevadí. Firma ho nyní nabízí k pronájmu na večírky či jiné společenské akce.
Pravda, televizi BBC sice Denton řekl, že o jeho zkušenosti se zajímá také jedna těžařská společnost a organizace zabývající se průzkumem moří. Ale jak potvrdil Technetu, neznamená to, že by se zajímali přímo o "Kudlanku", ale o šestinohé roboty obecně, respektive o Dentonovy zkušenosti s jejich konstrukcí.
Denton totiž provozuje firmu na vytváření robotických a mechanických systémů pro filmové triky (jmenuje se Micromagic systems). Podobní roboti jsou Angličanova specialita a už jich postavil celou řadu, obvykle ovšem spíše v centimetrových rozměrech.
Proč příroda nejezdí na kole?Možná vás při čtení napadlo, že pokud je kráčející robot tak neúčinný, proč se živé organismy obtěžují s chůzí a evoluce jim nevytvořila kolo? Za prvé to není tak úplně pravda: kolo se v přírodě využívá. Když pomineme kutálení silou gravitace či větru (např. rostliny zvané "stepní běžci", které znáte z každého westernu), využívají princip kola k pohybu některé bakterie. Přidávají se k nim i někteří zástupci říše Archea, kteří se bakteriím z laického pohledu velmi podobají. Oba typy mikroorganismů se pohybují prostřednictvím bičíku, poháněného pomocí "ozubeného kola". Bičík totiž tvoří dutá trubička, která je háčkem spojena s "motorem" z bílkovin. Konstrukce "motoru" je dosti složitá (více např. na české Wikipedii).  Schéma bakteriálního bičíku, příkladu použití kola v živém organismu Vývoj kola u jiných tvorů ovšem zřejmě naráží na jiné potíže: zatím si nikdo nedokázal představit, jak by se mohlo postupně vyvíjet a jeho majitelé mohli přežít. Zřejmě by je nějakou dobou příliš handicapovalo. Třeba v případě oka si dokážeme představit, že vnímat nejdříve stíny, potom obrysy a pak barvy poskytovalo danému organismu vždy něco navíc, nějakou výhodu. Ale kolo by představovalo u dnešních organismů tak radikální odchod od současného stavu věcí, že by řada generací s "nedovyvinutými koly" byla podle všeho o hodně méně výkonná než jejich předci. A to je přesně proti směru evoluce, která předpokládá, že změny, které organismus znevýhodňují, musí zmizet. Je to dáno i tím, že naše svaly fungují jako smršťující se gumy a kruhovitý pohyb nevytvoří. Samozřejmě platí i to, že kolo je výhodnější pouze na tvrdém a hladkém povrchu a v terénu naopak představuje nevýhodu. |
