Odborníci sice už prakticky nepochybují o tom, že „poslední den dinosaurů“ má na svědomí planetka, která dopadla do oblasti dnešního Yukatánu. Stále se ovšem čile spekuluje o tom, zda na zkázu mohla stačit sama. Možná svou roli sehrála bouřlivá sopečná činnost v Indii ze zhruba stejné doby. A možná také mohlo být vesmírných pachatelů více najednou.
Hypotéza o tom, že na Zemi v době před zhruba 65 miliony let dopadlo více těles najednou, není v tuto chvíli mainstreamová, ale možná se to změní. Důvod by mohl ležet skrytý pod zemí v Kirovohradské oblasti na Ukrajině. Jmenuje se impaktní kráter Boltyš a stejně jako v případě kráteru Manson v Iowě jde o menšího a méně známého „bratránka“ mexického Chicxulubu.
Je však mnohem menší, a to dokonce i oproti zmíněnému kráteru ve Spojených státech, který má průměr asi 38 kilometrů. Boltyš je kruhovitá struktura o průměru asi 24 kilometrů, rozhodně tedy nezaujme svými rozměry. Co je na něm naopak velmi zajímavé, je jeho geologické stáří, které téměř přesně odpovídá stáří kráteru Chicxulub v Mexickém zálivu. Zatímco Manson je asi o 8 milionů let starší, Boltyš vznikl podle datování možná jen o několik málo tisíciletí dříve než Chicxulub.
Je tedy velkou otázkou, zda spolu tyto dva impakty mohou přímo souviset, nebo jde spíše jen o zajímavou náhodu. Impaktor, který vytvořil ukrajinský kráter, by sám o sobě způsobil pouze regionální zkázu, která by v žádném případě nemohla mít globální následky. Uvolněná energie byla přesto obrovská, činila asi 106 Mt TNT, což odpovídá důsledkům globální jaderné války.
Podstatné je, zda toto těleso nebylo součástí většího uskupení mimozemských objektů, které právě v době před 66,8 až 65 miliony let mohly dopadat na zemský povrch a svými spojenými „silami“ mohly přispět k masovému vymírání. Boltyš je dnes datován asi na 65,82 ± 0,74 milionů let, což v podstatě přesně odpovídá.
Krátery zvané Silverpit v Severním moři a předpokládaný gigant Šiva (který ale možná vůbec žádným impaktním kráterem není) v Indickém oceánu pocházejí zhruba ze stejné doby. Mohlo jich být ještě víc? Byla Země na konci doby dinosaurů doslova kosmickou střelnicí? Ale zpět k našemu tématu. Co tedy o kráteru Boltyš vlastně víme?
Kráter se nachází v samotném středu Ukrajiny při řece Ťasmyn, jihovýchodně od Kyjeva. Při průměru 24 kilometrů má jeho středový pahorek průměr čtyři až šest kilometrů a výšku asi 580 metrů, ale i ten je dnes ukrytý pod 500 metry později vzniklých usazenin (prachovců a jílovců). Kruhovou strukturu dnes obklopuje pásmo nárazem vzniklých hornin o celkového rozloze 6 500 km2. Jehož tloušťka byla ihned po impaktu rozloha mnohem větší - podle výpočtů asi 25 000 km2 a tloušťka vyvrženého materiálu činila od jednoho metru na vnějším okraji až po 600 metrů v okolí kráteru.
Lokalizace kráteru Boltyš v Kirovohradské oblasti na Ukrajině. Jde o jeden ze zhruba pěti známých kráterů, které by mohly časově přímo souviset s událostí K-Pg. Potvrzeny jsou však pouze dva astroblémy, mexický Chicxulub a právě Boltyš. (Astroblém je kráter vzniklý dopadem meteroritu.)
Struktura byla odhalena za sovětské éry v 60. letech během průzkumů při pátrání po nerostných zdrojích v této oblasti (mimochodem, zásoby zde činí 4,5 miliardy tun roponosných břidlic). Datování terčových hornin a mladších sedimentů nad kráterem zpočátku nedokázalo podat přesnější údaj o stáří než 100 až 55 milionů let (křídový cenoman až kenozoický paleocén). Teprve radiometrické datování metodou argon-argon tuto nepřesnost silně zúžilo na 65,17 ± 0,64 milionu let. Metoda datování impaktního skla za pomoci uranu stanovila podobné stáří 65,04 ± 1,10 milionu let, což je plně v rozpětí předchozí metody (ačkoliv dnes datujeme tento kráter asi o milion let starší).
Konečně v roce 2010 byla publikována studie, která analýzou pylových zrn a sporů kapradin dochází k závěru, že impakt Boltyše předcházel impaktu Chicxulubu, a to pouze o dva až pět tisíc let! Mohl být tedy ukrajinský projektil jakýmsi němým varováním a poukazem na to, co mělo v geologicky nepostřehnutelné době přijít? Souvisela spolu nějak tato dvě tělesa, měla snad společný původ? Mohla například vzniknout při nějakém velkém impaktu v hlavním pásu planetek? Mohlo jít dokonce o různě velké úlomky jakési obří roztržené komety? Zatím s jistotou nic nevíme, ale s pokračujícím výzkumem možná přijdeme na kloub i této záhadě...
