Projekce síly: vnucování své vůle
Letadlové lodě jsou symbolem politické a vojenské moci Spojených států již od dob druhé světové války. Umožňují USA nasadit a udržet značnou vojenskou sílu prakticky libovolně dlouhou dobu kdekoliv na světě.
Tato schopnost globální projekce vojenské síly je klíčovým nástrojem k šíření a vnucování americké politické vůle. Dodejme, že potřeba vnucovat svoji vůli („pohled na svět“) je vlastní každému státu - ti s největší armádou (USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie atd.) jsou však v šíření své vůle mnohem efektivnější.
Americké letadlové lodě, resp. úderné svazy letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group), jsou tak trnem v oku dalším aspirujícím vojenským velmocím, především Rusku a Číně. Tyto dvě země mají samozřejmě jiný „pohled na svět“ než USA.
Rusko a Čína využily během posledních patnácti let americkou nepozornost (nebo amerického podceňování). Místo toho, aby si Američané hlídali a udržovali svou schopnost projekce síly, soustředili se na boj proti povstalcům v Iráku a Afghánistánu.
Rusko a Čína tak získaly čas k vývoji a nasazení výkonných protilodních zbraní schopných výrazně ohrozit a omezit působení CSG.
Nástroje boje s CSG
Klíčovým ruským a čínským nástrojem na omezení působení CSG je šíření prostředků odepření přístupu letectva do chráněné oblasti A2/D2 (Anti-Access/Area-Denial), zejména šíření moderních systémů protivzdušné obrany (PVO).
Jde zejména o ruské systémy dlouhého dosahu S-300 a S-400 a jejich čínské kopie. Rusko navíc tyto systémy dodává svým spojencům (např. Írán, Sýrie) a dále tak podlamuje americkou schopnost projekce síly pomocí letadlových lodí.
F/A-18F Super Hornet přilétá z jednoho z útoků na pozice islamistů v Sýrii.
Systémy A2/D2 tak vytváří po celém světě „bubliny“, kde je výrazně omezena volnost působení leteckého křídla letadlových lodí CAW (Carrier Air Wing - např. CAW na lodích třídy Nimitz je dnes tvořeno 62 letadly, hlavní silou jsou stroje F/A-18 Hornet, F/A-18E/F Super Hornet a v blízké budoucnosti F-35C Lightning II).
Další doménou jsou velmi výkonné protilodní zbraně. Kromě pokročilých leteckých a ponorkových protilodních střel s plochou dráhou letu se v poslední době objevily i čínské protilodní balistické rakety, jako je DF-21D a DF-26.
Pomocí střel DF-21D a DF-26 dokáže Čína ze svého pobřeží vytvořit „no-go“ zónu do vzdálenosti 1700 km, resp. až 4000 km (DF-26).
Kde je letadlová loď?
Samozřejmě, mít zbraň s určitým dostřelem je jedná věc, vědět, kam ji vyslat, je věc jiná. Obrovskou výzvou je detekce, sledování a identifikace námořních cílů za radarovým a optickým horizontem, tedy na vzdálenost větší než několik desítek kilometrů.
Existují sice radary,které umí dohlédnout za horizont (např. ruská Slunečnice), ale je otázkou, zda dokáží poskytnout přesnou polohu lodí pro zbraně s dlouhým dosahem, případně jaká je jejich schopnost rozlišit vojenské lodě od civilních (tankery, kontejnerové lodě, atd.).
Dodejme, že v současné době brázdí oceány 50 000 obchodních lodí. Nejhustší námořní obchodní trasy jsou například kolem čínského pobřeží, ve Středozemním moři nebo na spojnici USA - Evropa.
K dispozici jsou také nástroje satelitního průzkumu, ale ty jsou schopny kontrolovat jedno místo na Zemi v řádu několika desítek minut. Za tu dobu dokáže CSG urazit několik desítek kilometrů - všemi směry.
Pokud nechtějí Rusko a Čína plýtvat drahocennou municí na civilní lodě nebo nechat munici padat bez efektu na dno oceánů, musí k zaměření amerických lodí využít letectvo.
Jaké má americké námořnictvo možnosti?
Šíření pokročilých protilodních zbraní je v každém případě pro USA velmi nepříjemné. Ztráta letadlové lodě neznamená jen praktické ukončení americké vojenské přítomnosti v oblasti, ale těžkou propagandistickou prohru, která může ovlivnit americkou vojenskou a politickou moc na desítky let.
Americký autor Bryan McGrath ve své analýze Sharpening the Spear: The Carrier, the Joint Force, and High-End Conflict se proto zamyslel nad osudem těžkých letadlových lodí v americkém námořnictvu.
Ve své úvaze došel k názoru, že pokud si chtějí Spojené státy udržet současnou úroveň projekce síly, odstrašení a bojové schopnosti, nesmí letadlové lodě vyřadit z výzbroje. A to i přesto, že stavba a provoz těžké letadlové lodě stojí miliardy dolarů.
McGrath se přitom zamyslel nad trojicí scénářů:
- Pokud americké námořnictvo zavede větší počet menších (levnějších) letadlových lodí s jaderným pohonem, ztratí významnou část svých schopností, ale ušetří jen málo financí.
- Větší flotila letadlových lodí s konvenčním pohonem sice ušetří spoustu peněz, ale dramaticky sníží schopnosti amerického námořnictva.
- Nakonec bez letadlových lodí musí americké námořnictvo obětovat současnou úroveň globální přítomnosti, schopnosti odstrašení nebo schopnosti vést válečné operace.
USA se samozřejmě snaží schopnost projekce, tedy šíření svého vlivu, zachovat.
Jednou z cest je větší dolet palubních letadel, resp. větší letecká dominance CAW. Nové F-35C Lightning II mají sice větší dolet než F/A-18E/F Super Hornet, ale na druhou stranu unesou méně výzbroje.
Dolet letadel ukazuje výrazný rozdíl mezi tím, na jakou vzdálenost dokáže CSG ničit protivníka a na jakou vzdálenost dokáže protivník ničit CSG.
Jaké má tedy americké námořnictvo možnosti? Izrael již oznámil záměr vyvinout pro stíhačky F-35 konformní nádrže prodlužující dolet při zachování vlastností stealth.
Klíčovou technikou se stanou bezpilotní letadla MQ-25A Stingray. Ty ze začátku poslouží jako vzdušné tankery - výrazně prodlouží bojový dolet CAW. Později se mohou MQ-25A stát platformou pro průzkumné a útočné drony s extrémním doletem a výdrží ve vzduchu.
Průzkumné stealth drony zjistí přesné souřadnice protivníka (např. průzkumných prostředků protivníka), na které lodě a ponorky amerického námořnictva navedou své přesné zbraně s dlouhým dosahem.
Suma sumárum, ve „hře o trůny“ se derou do křesla noví adepti. Uvidíme, zda stávající vládce odolá pokusům o sesazení z trůnu.
Zdroj: National Interest
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Další články o vojenství a novinky ze světa armády najdete zde.
