Virus HTLV-1

Virus HTLV-1 | foto: NIHCreative Commons

Proč by některé viry mohly být „krutější“ k mužům než ženám

  • 10
Některé viry se mohly vyvinout tak, aby způsobovaly vážnější problémy mužům než ženám, spekuluje nedávná vědecká práce. Pro viry by totiž mohlo být výhodné nechat ženu nakazit děti. Bohužel fenomén mužské „rýmičky“ tento nápad vysvětlit nemůže.

Epidemiologie, tedy nauka o šíření nemocí, zná celou řadu malý či větších záhad, které stále nedokážeme vysvětlit. Jednou z nich, byť ne rozhodně nejpalčivější, je třeba ve studiích zaznamenaný rozdíl mezi japonskými a karibskými pacienty s poměrně vzácnou tzv. ATL leukémii (jde o anglickou zkratku výrazu adult T-cell leukemia, tedy leukémie (či lymfom) z dospělých T-buněk).

To je naštěstí celkem vzácná forma nádorového onemocnění, která postihuje buňky imunitního systému, kterou vyvolává virus. Konkrétně jde o virus označovaný jako HTLV-1 (Human T-cell Lymphotropic Virus Type 1), který se vyskytuje prakticky jen v několika oblastech světa, kromě Japonska a Karibiku třeba v částech Indie, Afriky či v jižním Pacifiku. Je přenosný zhruba jako HIV, tedy sexuálně, krví (ale na rozdíl od HIV ne samotnou plazmou) nebo z matky na dítě. Jeho jednotlivé lokální „typy“ jsou víceméně velmi podobné, ale průběh nákazy se může lišit. Třeba v případě zmiňovaného Japonska infekce přejde v leukémii spíše u mužů než u žen. Ale v Karibiku taková závislost patrná nebyla, u mužů i žen virus způsobil onemocnění v podstatě se stejnou pravděpodobností.

V tuto chvíli žádné jasné vysvětlení rozdílů nemáme. Mohlo by to být dáno genetickými rozdíly mezi populacemi, malými genetickými rozdíly mezi viry v obou oblastech. Ale možná, že by stálo za to podívat se na odlišný přístup ke kojení v obou částech světa, píší Francisco Úbeda a Vincent Jansen z Londýnské univerzity v časopise Nature Communications (celá práce je pro zájemce dostupná zdarma).

Japonky děti totiž v průměru kojí déle než v Karibiku a pravděpodobnost přenosu viru z matky na dítě je tak větší. Což znamená, že přenos z matky na dítě je pro virus důležitým kanálem šíření, zatímco v Karibiku mají větší důležitost jiné typy přenosu, například při sexu.

Úbeda a Jansen proto přichází z domněnkou, že evoluce japonský virus tlačí k tomu, aby k matkám byl „vlídnější“ - odměnou mu za to bude fakt, že může s vysokou spolehlivostí nakazit děti, které bude mít, když zůstane naživu déle. V Karibiku pro něj nemá smysl mezi pohlavími nijak rozlišovat, protože dítě se spíše nenakazí.

Pro svůj zajímavý nápad nemají autoři žádné přímé důkazy, ale o to ani tak nejde. V podstatě jde o způsob, jak ponouknout kolegy, aby se pokusili zjistit, zda na hypotéze něco není (a samozřejmě také splnit nároky na publikace). Samozřejmě začnou nejspíše tím, že budou o hypotéze pochybovat a pokusí se pozorování vysvětlit jinak - například tím, že ve skutečnosti rozdíl mohou vysvětlit odlišnosti mezi imunitním systémem mužů a žen.

Když myšlenky toto „ostřelování“ snese a podaří se pro ni najít další podpůrné důkazy, pak ji bude možné začít brát skutečně vážně a třeba se pokusit poznatek promítnout do praxe i do vývoje nových léků (nešlo by třeba virus ošálit, aby si myslel, že napadl ženu?). Nemuselo by se to přitom týkat jen HTLV-1, protože stejnému evolučnímu tlaku by mohla podléhat i jiná podobná onemocnění způsobená viry s podobným typem přenosu (jako třeba rakovina děložního čípku způsobená známým lidským papilomavirem).

Bohužel hypotéza nedokáže vysvětlit jednu ze skutečně velkých záhad medicíny, a to mužskou „rýmičku“ (či její ještě nebezpečnější variantu „rýmičku a kašlíčkem“). Pro vzduchem přenosná onemocnění přenos z matky na dítě nemá prakticky žádný význam - šíří se mnohem rychleji jinými cestami. Takže nám, dámy, budete muset prostě věřit, že si nevymýšlíme.