Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Malý rohatý dinosaurus ukázal vědcům, jak uměl splynout s okolím

aktualizováno 
První doklad o dinosauřím krycím zbarvení přinesl „papouščí ještěr“. Již 14 let starý objev nyní přinesl nový pohled do historie.

Exemplář čínského psitakosaura v Senckenbergově přírodovědném muzeu ve Frankfurtu nad Mohanem. Jde zřejmě o jednu z nejlépe zachovaných fosilií neptačích dinosaurů na světě. | foto: Daderot, Wikipedie (CC)

V roce 2002 způsobil ve světě paleontologie senzaci neuvěřitelně dobře zachovaný exemplář malého rohatého dinosaura psitakosaura (Psittacosaurus sp.) z čínského Liao-ningu. Nedávno přibyla další zajímavá informace o tomto ptakopánvém dinosaurovi, nosil totiž na kůži efektivní ochranné zbarvení.

Maskovaný dinosaurus

Ukazuje se, že série bodů i pásů vytvářela na hřbetě dinosaura tmavě hnědý vzor, který způsoboval, že horní část těla byla tmavší než dolní, a v lesním prostředí tedy nebyl pro dravce tak dobře viditelný. Podobný systém maskování vykazují i mnohé současné ryby, antilopy a další živočichové.

30 milionů let na světě

Tento rod je známý pro svoji úžasnou a zcela neobvyklou druhovou rozmanitostí. Zatímco u drtivé většiny dalších neptačích dinosaurů známe jen jediný druh, výjimečně pak druhy tři až čtyři, v současnosti je rozlišováno až jedenáct různých druhů psitakosaura.

Druhová rozmanitost tohoto dinosaura souvisí i s dlouhodobým výskytem, který zahrnuje dobrých 30 milionů let geologického času v průběhu rané křídy (zhruba od období barremu po cenoman, asi před 130 až 100 miliony let). Psitakosauři obývali území východní Asie (zejména Číny, Mongolska, ruského Dálného Východu a Thajska) a jak ukázal právě zmíněný exemplář, jejich ocas byl na hřbetní straně ozdoben „fontánou“ ohýbajících se vláken či „štětin“.

Informaci přinesl Jacob Vinther z Bristolské univerzity, který se podílel již na prvním výzkumu zbarvení dinosauřího a ptačího opeření v roce 2008. Nyní je jedním z autorů nové studie, která popisuje první případ dinosauřího maskovacího zbarvení.

Rozhodně přitom nešlo o nepotřebnou schopnost, protože zmíněný konkrétní jedinec o velikosti vlčáka před více než 120 miliony let sdílel ekosystémy ve východočínském Liao-ningu i s takovými predátory, jako byl opeřený devítimetrový tyranosauroid Yutyrannus huali.

Podrobný výzkum hlavy dinosaura ukazuje, že jeho růžky na lících i lebce byly tvořeny měkkou tkání, nikoliv jen tvrdým keratinem. Snad mohly být pestře zbarveny a sloužit ke složité vnitrodruhové signalizaci.

Kde nejlépe schovat dinosaura

Aby se dozvěděli více o životním prostředí tohoto psitakosaura, vytvořili vědci co nejvěrnější barevný model zvířete a v nedaleké univerzitní botanické zahradě pak zkoušeli, jak dobře ekologicky „zapadne“ do různých typů přírodního prostředí.

Ukázalo se, že nejlepší maskovací efekt skýtalo psitakosaurovo zbarvení v temnějším prostředí s množstvím proměnlivých stínů, nikoliv na plném slunečním světle. Z toho je možné vydedukovat, v jakém prostředí asi tito dinosauři běžně žili. Nebyly to žádné spodnokřídové savany, ale spíše husté lesíky s různými typy vegetace (což odpovídá rekonstrukcím prostředí, kterým byla jezera obklopená lesy s nahosemennými stromy, zejména jehličnany, jinany a cykasy).

Tmavší zbarvení hrudníku oproti břichu zase nasvědčuje možnosti, že psitakosauři chodili převážně jen po zadních nohou, takže horní polovina těla byla držena výše nad zemí. Zbarvení však mohlo mít i řadu jiných využití. Černé pruhy na vnitřní straně nohou se například mohly uplatnit jako jistá ochrana proti obtížnému hmyzu, podobně jako pruhy dnešních zeber.

Pigmentové skvrny na vnější straně předních končetin zase mohly zpevňovat a vyztužovat kůži, což souvisí s fyzikálně-chemickými vlastnostmi pigmentových molekul. Mnozí paleontologové se již na adresu nového objevu vyjádřili více než pochvalně. Zejména oceňují fakt, že jde o vůbec první rozluštění barevného schématu u prakticky celého neopeřeného dinosaura.

Již dříve se něco podobného povedlo u opeřených teropodů a v mnohem skromnější míře u některých kachnozobých dinosaurů, ale psitakosaurus je podle Vinterových slov „svatým grálem nahých (tj. neopeřených) dinosaurů.“ Na mysl přichází také srovnání s další skupinou druhohorních plazů, konkrétně dravých mořských mosasaurů, u kterých byl podobný vzor rovněž odhalen před několika lety.

Zdá se, že i mosasauři využívali tzv. protistínu, protože jejich hřbet byl tmavší a břicho světlejší. Díky tomu byl mořský predátor obtížněji zpozorovatelný jak shora od hladiny, tak i zdola z větších hloubek. Fantasticky zachovaná fosilie psitakosaura si přímo říká o velmi delikátní a detailní přístup k paleontologické rekonstrukci živého tvora. A té se dinosaurovi skutečně dostalo.

Nejspíš nejvěrnější představa o vzezření druhohorního dinosaura, jakou dnes...

Nejspíš nejvěrnější představa o vzezření druhohorního dinosaura, jakou dnes máme k dispozici. Model psitakosaura zobrazuje jak jeho měkké tkáně a tělesné proporce, tak i vláknité výrůstky na ocase a celkové zbarvení těla

Vinter s kolegy oslovili paleo-ilustrátora Roberta Nichollse, který prací na rekonstrukcích a trojrozměrném modelu strávil dlouhé hodiny. Výsledkem je nyní jedna z nejlepších a nejvěrnějších rekonstrukcí neptačího dinosaura v dějinách paleontologie. Jen barevné vzory na kůži Nichollsovi zabraly celé tři týdny práce.

Barevné vzory psitakosaura nám odhalují mnohé překvapivé detaily ze života dinosaura a názorně ilustrují například také dávné evoluční zbrojení mezi dravci a kořistí, ve kterém maskovací zbarvení představovalo nepochybně velkou výhodu.

Zdroje: Sci-news, BBC, Wikipedia

Článek vznikl pro DinosaurusBlog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde společně s dalšími novinkami ze světa paleontologie.

Autor:


Témata: Socha


Hlavní zprávy

Peugeot 308 SW 1.6 e-HDI 82kW
Peugeot 308 SW 1.6 e-HDI 82kW

r.v. 2011, naj. 163 000 km, diesel
159 900 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.