Zatímco u nás jsme zvyklí být online neustále, i díky všudypřítomnému mobilnímu internetu, na Kubě je situace stále markantně odlišná. Na tomto jedenáctimilionovém ostrově je podle posledních údajů stále jen 39 % uživatelů internetu, toto číslo ale navíc skrývá důležitá omezení. Mobilní internet dostupný není a ani v domácnostech připojení prakticky neexistuje. Plný přístup k internetu má jen menšina lidí ve svých zaměstnáních, případně na univerzitách: zbytek je odkázán na veřejné hotspoty a hotely, které nabízejí jen pomalé a nestabilní připojení. Přitom pro Kubánce velmi drahé: hodina internetu v roce 2017 stála 1,5 dolaru (asi 30 korun), přičemž průměrný plat byl v roce 2016 okolo 30 dolarů (630 Kč).
Tato situace samozřejmě vytváří velkou nepokrytou poptávku, která vedla k vytvoření fascinujícího systému nazývaného El Paquete Semanal – „týdenní balíček“. Zjednodušeně se dá říci, že jde o takový „offline internet“, který spravuje několik lidí, kteří mají přístup k dobrému internetu. Ti z něj stahují a připravují z něj pro zbytek ostrova výběr, který se pak mezi lidmi šíří na fyzických nosičích. Celý El Paquete má asi 1 TB – nešíří se tedy celý najednou, ale po částech, dalších „výběrech“, které jsou jeden od druhého velmi odlišné, a vejdou se třeba na USB flash disk.
Balíček ze 14.5. obsahuje 931,58 GB dat: sportovní zápasy, hry, japonské komiksy, hudbu, ale i aktualizace pro antivirové programy, stejně jako spoustu dalších věcí.
Na počátku stojí „pirátění“ hudby
Vše údajně začalo u lidí jako je Elio Hector Lopéz, který měl ve svém zaměstnání v bance přístup k internetu. Nejprve stahoval hudbu pro místní DJe, za kterou si postupně začínal nechat platit. V roce 2008 se pak dal dohromady s dalšími lidmi, kteří provozovali podobné služby například s filmy nebo seriály, a rozhodli se spolupracovat na vytvoření větších kompilací. Takto začaly vznikat první balíčky plné mediálního obsahu, který jinou cestou často nebyl na ostrově vůbec k sehnání. Kompilace také zahrnovaly textový soubor s e-mailovou adresou, kam mohli lidé psát, co by chtěli v dalším balíčku. Od počátku tedy byl sice El Paquete řízen shora kurátory, ale nabízel i určitou možnost interakce jeho konzumentům.
Tento projekt prošel od svých počátků značným vývojem a dnes je jeho vliv na Kubě všudypřítomný: používá ho prý přes 3 miliony obyvatel. Jeho současnou podobu mapuje nedávno publikovaná studie týmu etnografů. Ta jej popisuje jako vysoce sofistikovaný „sneakernet“ – sít, kde přenos digitálních informací a dat probíhá „ručně“, tzn. na fyzických nosičích, místo počítačové sítě. Za jeho fungováním a distribucí stojí rozsáhlá lidská síť, kterou autoři studie dělí na tři skupiny: Los Maestros (mistři), Los Paqueteros („balíčkáři“ – poslíčci) a La Gente („lid“).
El Paquete je plný reklamních letáků, které jsou v rámci placené služby vytvářeny samotnými maestros.
Hodně z nich láká na koncerty místních hudebníků a podobné akce.
Jiné letáky dělají reklamu podnikům - například zde půjčovně vodních lyží. Většina reklamy je na Kubě zakázána, EP tak nabízí jedinečnou službu.
Maestros každý týden vytváří novou kompilaci pro celý zbytek ostrova. Jedná se nejméně početnou skupinu: podle výzkumu etnografů existují asi jen 3 jedinci (se skupinou spolupracovníků a zázemím, jakýmsi „studiem“), kteří stojí za touto činností, přičemž mluvili jen s jedním z nich. Maestros mají buď přímý nebo zprostředkovaný přístup k internetu a jiným zdrojům, ať se se jedná o kontakty s ojedinělým vytáčeným připojením doma, nebo rychlejším přístupem v zaměstnání či na univerzitě. Ti s rychlým připojením tedy například postahují nejnovější filmy, ti s připojením pomalým zase třeba sledují televizní programy, aby maestrovi řekli, kdy běží seriál, který by měl být v dalším balíčku – a ten díky své satelitní anténě může pak žádané díly nahrát. El Paquete (EP) neobsahuje ale jenom seriály či filmy, nabízí rozličný mediální obsah. Seznam souborů v jednotlivých aktualizacích je dostupný na internetu a z toho je vidět, že jsou jeho součástí i videa z YouTube, kompilace typu People are Awesome, ale i různá výuková videa a materiály. Důležitou součástí je také software a nové aktualizace nejrůznějších programů.
Poslíčci i kurátoři
EP také funguje jako prostor pro místní novináře. Skrze balíček šíří své časopisy, které by jinak k obyvatelům ostrova nedostali.
Když je balíček hotový, je potřeba ho rozšířit mezi obyvatele. To je náplní paqueteros, což už je značně početnější a velmi různorodá skupina. Někteří z nich jsou majitelé obchodů, kteří přímo od „mistrů“ kupují celý balíček a následně zákazníkům kopírují na jejich nosiče obsah, který je zajímá. Ti nabízejí často i další služby spjaté s EP: například lidem instalují aktualizace softwaru do jejich smartphonů. Jiní zase nabízí mobilitu: paqueteros jsou také například taxikáři nebo cestující obchodníci. Například ve studii citovaná Carla se živí prodejem guavových koláčů: každé ráno vstává v sedm ráno a chodí po Havaně, kde prodává lidem své čerstvé výrobky. Do toho ale má i vedlejší příjem: spolu s koláči nosí USB disky s částmi El Paquete a zájemcům prodává i ty. Disky prodává hlavně kamarádům a stálým zákazníkům ve svém „rajonu“: „Už mě znají a jiní paqueteros sem nechodí, jelikož to tu mám pokryté,“ vysvětluje.
Vzhledem k tomu, že celý balíček je příliš velký, zastupují paqueteros nejen distribuční funkci, ale jsou sami i kurátory obsahu. Znají své zákazníky a vědí, o co mají zájem. Na nosiče jim nahrávají jejich oblíbené telenovely a díly nových seriálů, které by je podle nich mohly zajímat. Ve výsledku je tedy El Paquete velmi odlišné podle toho, kde si jej koupíte: liší se nejen podle toho, od kterého „maestra“ pochází, ale i podle toho, od kterého paquetera si ho koupíte. Konzumenti – La Gente – si přitom toto podle výzkumu pochvalují. Nemusí se vyznat ve velkém množství obsahu, ale mohou se spolehnout na svého „dealera“, který jim připraví balíček přímo pro ně. Někteří paqueteros dokonce zakládají svou značku i na značném omezení nabízeného obsahu: Renier ví, že naprostá většina jeho zákazníků jsou silně věřící křesťané. Jeho verze EP je tedy tomuto přizpůsobena: „Někdy EP čistím, když dorazí. To znamená, že odstraním to, co mi přijde obscénní, proti křesťanské tematice,“ říká. „Pokud je tam něco, co neschvaluji, snažím se tuto sekci odstranit. Je to jako cenzura.“ Pro jeho zákazníky je ale tato cenzura nejen přijatelná, ale i žádoucí: vědí, že se k nim dostane jen obsah, který budou považovat za vhodný a neurazí je.
Potud El Paquete připomíná spíše propracovanější systém šíření „upirátěných“ filmů a seriálů, ale ve skutečnosti toho nabízí mnohem víc. „Offline internet“ připomíná hlavně proto, že na obsahu se dnes podílejí i konzumenti, a to mnohem více než jen vznášením požadavků na to, co by chtěli v balíčku nalézt. Z EP se postupem času stala velmi významná reklamní platforma na ostrově, kde je jinak většina reklamy zakázána.
Ráj marketingu
Každé vydání EP totiž kromě video souborů obsahuje i řadu dalších prvků. Jedním z nich je například stránka „Revolico“, která je místem pro nejrůznější inzeráty: „Všechno se prodává na Revolicu. Od počítačů, přes telefony, přehrávače, foťáky, videa, klimatizaci, všechno. Jsou tu služby, které lidi nabízejí. Nákup a prodej domů, výměny, pronájmy, práce, životopisy,“ popisuje obsah stránky zpovídaný maestro. Lidé se tak dostanou k těmto nabídkám přes EP, případně nabídnou něco vlastního, a když se jim něco zalíbí, kontaktují prodejce telefonem.
Pro obchodníky na Kubě je EP také nenahraditelný. Zde je vidět například katalog bot a jiných výrobků. Je ve formátu PDF a velmi rozsáhlý: má 199 stran.
V katalogu je vše, včetně nabízených velikostí boty. Zájemce pak obchod kontaktuje zpravidla telefonicky.
Ale reklama se v EP neomezuje jen na inzeráty v Revolicu. Balíčky obsahují také spoustu letáků, často na nejrůznější koncerty a jiné akce pořádané na Kubě, ale také na podniky. Většinu z nich navrhnou na základě zakázky samotní maestros a za poplatek je pak přidávají do nových vydání EP. Za 1 Kubánské konvertibilní peso (=1$) týdně si tak například majitelka služby na rozvážení jídla nechala vytvořit leták i s číslem a zařadit ho do EP: a tvrdí, že to vedlo k razantnímu nárůstu počtu objednávek.
EP také obsahuje množství různých časopisů a umožňuje tak šířit informace, což opět nabízí možnosti, které jinak dostupné nejsou: zpravodajství je jinak v Kubě omezeno na státní zdroje. I v nich je samozřejmě reklama, která je vlastně v EP všudypřítomná: kromě promo letáků či Revolica se objevuje dokonce i v hudebním obsahu. Obrázky alb jsou často nahrazeny promo fotkami maestra a posluchačům tak připomínají, ze kterého „studia“ pochází hudba, kterou mají právě puštěnou. Reklamní plochou se tak zde stávají dokonce i metadata.
Reklama je v EP opravdu všudypřítomná. Jeho autoři například i vkládají své promo fotky namísto obrázků alb u písniček.
Celkově se dá říci, že EP je jakýmsi ostrůvkem kapitalismu v jinak přísně socialistické zemi. Ačkoliv není v podstatě legální, komunistická vláda ho toleruje a nijak proti jeho vzniku či šíření nezasahuje. K tomu nejspíše vede více důvodů. Zaprvé maestros si dávají velký pozor na to, aby režim příliš nepopudili. V obsahu EP se striktně vyhýbají politicky potenciálně problematickému obsahu a pornografii. K tomu se také přidává náročnost nějakého omezení: EP je tak velké a rozšířené po celém ostrově, že jeho zastavení by stálo příliš mnoho úsilí a zdrojů. Jeho autoři si také myslí, že i kdyby mělo k velkému zásahu dojít, nedopadlo by to pro vládu dobře. El Paquete je zkrátka tak populární a pro řadu obyvatel nepostradatelnou službou, že by její zákaz vyvolal nepokoje.
Co možná EP nakonec „zabije“, bude něco úplně jiného: internet. Dnes je velmi pomalý a nedostupný, vláda ale postupně zvyšuje počet hotspotů a je možné, že do budoucna zlevní. K tomu má letos konečně dojít ke spuštění mobilního internetu, ačkoliv zatím není vůbec jasné, nakolik bude dostupný. Celkově se ale zdá, že přístupnost připojení se bude zvyšovat, a čím bude lehčí se dostat k „běžnému“ internetu, tím méně zajímavým se bude stávat jeho offline verze, tedy EP. Maestros přiznávají, že to asi bude znamenat konec jejich balíčku. Věří ale, že se velká část z něj přesune na internet a že se z EP postupně stane reklamní kanál. Do té doby se ale na Kubě bude dále šířit na discích spolu s guavovými koláčky a nabízet milionům obyvatel služby, které jinde nedostanou.
Ukázku obsahu El Paquete poskytl Nick Parish, který o něm píše na webu Medium.
