Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dva "nouzáky" během hodiny. Kuriózní letecká nehoda skončila šťastně

aktualizováno 
Špatné počasí a špatná předletová příprava předčasně uzemnila před Vánocemi roku 1954 cestou do Prahy dvě letadla stejné společnosti. Přistála v rozmezí jedné hodiny u Prahy a na Českomoravské vrchovině.

Letadlo HA-LIF po nouzovém přistání. | foto: Národní archiv, Fond Úřadu pro civilní letectví - letecké nehody

Počasí je bezesporu faktorem, který bezpečnost leteckého provozu významně ovlivňuje. Obvykle však nebývá hlavní příčinou nehody, ale spíše spolupůsobícím vlivem. Jsou-li letadla dobře udržovaná a posádky dobře vycvičené, většinou nepřízeň počasí zvládnou. Špatná reakce posádky nebo pozemního personálu však může vést až k tragickému konci.

Podobná kombinace vedla k jedné z nejkurióznějších leteckých nehod na československém území. Den před Štědrým dnem roku 1954 musela dvě stejná letadla stejné společnosti na stejné trase nouzově přistávat v polích – v rozmezí necelé jedné hodiny. Situace však měla šťastný konec: kromě obou letadel všichni zúčastnění přežili.

23. 12. 1954

Sovětský Lisunov Li-2 patří k nejvzácnějším exponátům

Lisunov Li-2. Ilustrační foto.

Předvánoční období je vždycky rušné. Lidé se vracejí domů na svátky a dopravní prostředky bývají beznadějně plné. Možná i proto vypravily dne 23. 12. 1954 maďarské aerolinie Malév z Budapešti do Prahy hned dvě letadla. Šlo o téměř stejné stroje – asi osm let staré Lisunovy Li-2 (Li-2 byla v podstatě sovětská varianta legendární "dakoty" DC-3).

Na palubě prvního letadla, které odstartovalo z Budapešti v 11:37 dopoledne a neslo registrační značku HA-LII, bylo devatenáct lidí: čtrnáct cestujících a pět členů posádky. Letu velel pětadvacetiletý kapitán Imre Sarközi (nálet 2 900 hodin), druhým pilotem byl třiadvacetiletý Mihály Boda (1 200 hodin). Zbytek posádky představoval palubní mechanik, radiotelegrafista a jedna stevardka.

O deset minut později vzlétl z budapešťského letiště druhý stroj. Lisunov s registrační značkou HA-LIF měl po přistání v Praze pokračovat dál do Berlína. Na palubě tohoto stroje cestovalo víc lidí – osmadvacet cestujících a pět členů posádky. Kapitánem tohoto letounu byl šestatřicetiletý kapitán Zoltán Nemeslaki (nálet 4 500 hodin) a druhým pilotem čtyřiadvacetiletý Ištván Schwanger.

Trasa letu Praha - Budapešť.

Trasa letu Praha - Budapešť.

Oba letouny měly totožnou trasu. Po vzletu z Budapešti zamířily na slovenské Piešťany, pak na Brno, na Polnou a poté do Prahy. Oba lety probíhaly zprvu bez větších problémů. Po přeletu hranic Maďarska s Československem sice oba letouny vlétly do mraků a posádky hlásily námrazu, dostaly však povolení stoupat do větší výšky, čímž se dostaly nad oblačnost a námrazy se zbavily.

Nad Československem nebylo zrovna ideální počasí – přes území od západu přecházela studená fronta se silným větrem a sněžnými bouřkami. Posádky byly o horší povětrnostní situaci informovány prostřednictvím meteorologických zpráv AERO a TAMET. Počasí bylo nepříjemné, ale rozhodně ne tak špatné, aby jím letadla nemohla proletět: hodinu před oběma maďarskými stroji letěl tutéž trasu letoun ČSA a žádné potíže nehlásil.

Problémy přišly při přeletu Českomoravské vrchoviny. "Vletěli jsme do mraků a začalo to s námi velmi silně házet, padal sníh," popisoval jeden z cestujících letounu HA-LIF. "Neviděl jsem příznaky bouře, ani kroupy, ani obalení letadla ledem, ale bylo cítit silný protivítr," doplňoval další pasažér.

Havlíčkobrodsko, 14:30. První letadlo má problémy s motory

Jako první se do potíží dostal stroj s registrační značkou HA-LII. Letadlo letělo až k Brnu ve výšce 2700 metrů. Pak ovšem posádka požádala o povolení k sestupu do 2100 metrů – piloti před sebou viděli mraky a doufali, že v nižší výšce poletí mezi vrstvami oblaků. Dalším důvodem bylo letadlo HA-LIF, které bylo o několik minut za nimi a pomalu se přibližovalo. Piloti tedy chtěli klesnout do nižší letové hladiny, aby měli od druhého letadla odstup nejen dálkový, ale také výškový.

Po sklesání do 2100 metrů vletělo letadlo do mraků. Strojem začaly házet turbulence, letadlo se dostalo do sestupného vzdušného proudu a na křídlech se začala tvořit námraza. Piloti požádali o další sestup do 1500 metrů, což jim ale dispečeři nepovolili z bezpečnostních důvodů.

HA-LII

Námraza, turbulence a pak klesající výkon motorů. Letadlo ztratilo výšku a piloti se raději rozhodli pro nouzové přistání.

Letadlo při klesání v turbulenci a sněžné bouři začalo mít potíže s motory. Jejich výkon začal postupně klesat. Posádka tedy začala zvažovat návrat do Brna a pokračovala v klesání – piloti doufali, že se tak konečně dostanou z mraků. Když z nich však konečně vylétli, zjistili, že jsou níže, než předpokládali. Letadlo mělo výšku asi 250 metrů nad terénem, což bylo příliš málo na další pokračování letu. Piloti se tedy rozhodli nouzově přistát.

"Velitel letadla dal povel k vypnutí motorů. V tom okamžiku narazil koncem pravého křídla na vyšší strom na okraji lesa, konec křídla se urazil, letadlo se poněkud stočilo a dopadlo na zem ve vzdálenosti 20 m. Odrazilo se, stočilo se ještě více vpravo a zůstalo ve vzdálenosti asi 50 m od okraje lesa. Levý motor, který se při dopadu vyvrátil a začal hořet, byl však přenosným hasicím přístrojem a vlhkou zemí uhašen," popisuje souhrnná vyšetřovací zpráva, která je uložena v Národním archivu.

Letadlo HA-LII po nouzovém přistání.

Letadlo HA-LII po nouzovém přistání.

Letadlo HA-LII po nouzovém přistání. Na snímku je vidět uražená špička pravého

Letadlo HA-LII po nouzovém přistání. Na snímku je vidět uražená špička pravého křídla.

Letadlo HA-LII po nouzovém přistání. Zohýbané listy vrtule svědčí o tom, že se

Letadlo HA-LII po nouzovém přistání. Zohýbané listy vrtule svědčí o tom, že se motor před přistáním pracoval - vrtule se otáčela.

Letadlo přistálo u vesnice Bratroňov nedaleko Havlíčkova Brodu. Bylo 14:30 odpoledne. Nehodu pozorovali obyvatelé vesnice, takže na místo rychle dorazili a poskytli pomoc. Žádný velký zásah však naštěstí nebyl třeba. Při nouzovém přistání byla vážněji zraněna jen jedna cestující – finská pasažérka utrpěla vykloubení nohy v kyčli. Drobnější zranění jako oděrky nebo pohmožděniny si odnesli také dva členové posádky a někteří cestující. Do velké míry to bylo způsobeno tím, že sedadla v maďarských letadlech nebyla vybavena bezpečnostními pásy.

15. 15, střední Čechy. Druhé letadlo má problémy skoro se vším

Druhé letadlo, nesoucí registrační značku HA-LIF, pokračovalo dál směrem na Prahu, ačkoli i jeho posádka se s nepřízní počasí nad Vysočinou potýkala poměrně těžce. I HA-LIF měl potíže s námrazou, při průletu bouří mu poklesl výkon motorů a navíc začala zamrzat Pitotova trubice – posádka se tedy nemohla spoléhat na rychloměr. Navíc jim začalo vypadávat radiové spojení se zemí.

Trasa letu obou maďarských letadel - modrou šipkou místo nouzového přistání

Trasa letu obou maďarských letadel - modrou šipkou místo nouzového přistání HA-LII, červenou HA-LIF

Přesto se však letadlo dostalo až k Praze a požádalo o povolení ke vstupu do pražského okrsku. Protože ale posádka neoznámila žádné z výše uvedených problémů, Praha kvůli silnému větru letadlo nepřijala. Posádka svou žádost zopakovala s tím, že jim dochází palivo. Praha tedy vzápětí povolení vydala, jenže to už posádka kvůli dalšímu výpadku spojení neslyšela.

Posádka letounu HA-LIF se rozhodla přistát na letišti v Benešově. Kapitán chtěl klesnout pod mraky, aby se vyhnul další námraze a turbulencím. Z mraků se letadlo vynořilo v necelých 200 metrech. Kapitán dal povel ke zvýšení výkonu motorů, aby nabral výšku nad terénem, ale nesprávná manipulace palubního mechanika s ovládáním motoru způsobila pravý opak - výkon dále klesal. Levý motor nakonec úplně vysadil.

HA-LIF

Také posádka druhého letadla se kvůli špatnému počasí rozhodla klesnout pod mraky. Kvůli nedostatečnému výkonu motorů ale v malé výšce nemohli pokračovat v letu. Nedoletěli ani do Benešova, ani do Prahy.

Posádka se rozhodla znovu zamířit k Praze, ale letadlo už tam nedoletělo. S nefunkčním motorem a v mizerném počasí nemohlo udržet výšku. "Letěl jsem dál a zpozoroval jsem, že stranou od kopce je elektrické vedení na dřevěných sloupech. Když jsem si uvědomil, že vedení nepřelétnu, rozhodl jsem pro nouzové přistání," vysvětlil své rozhodnutí kapitán Nemeslaki. Podletěl elektrické vedení, vypnul motory a bez podvozku přistál do terénu nedaleko Černých Voděrad.

Ze třiatřiceti osob na palubě utrpěl vážnější zranění pouze jeden bulharský cestující, který si je však do velké míry zavinil sám. "Bylo mu nevolno, odmítl mnou nabízený pytlík a přes upozornění mne i ostatních cestujících odešel na toaletu, kde byl při vynuceném přistání zraněn," konstatovala stevardka.

I letoun HA-LIF, stejně jako HA-LII, byl po nehodě odepsán. Vyšetřovatelé pouze konstatovali, že některé nepoškozené části by mohly být použity jako náhradní.

Letadlo HA-LIF po nouzovém přistání.
Letadlo HA-LIF po nouzovém přistání.
Letadlo HA-LIF po nouzovém přistání.

Vyšetřování odhalilo spoustu nedostatků

Do akce byly povolány hned dvě vyšetřovací skupiny. Vyslechly členy posádek, cestující i obsluhu pozemních radionavigačních zařízení a prozkoumaly místa nehod, dokumentaci letadel i obou letů. Oba lisunovy byly v dobrém stavu a bez větších závad, které by mohly zapříčinit špatný chod motorů.

Podle výpovědi obou posádek bylo zásadním problémem počasí. Posádky obou letadel tvrdily, že na ztížené povětrnostní podmínky nebyly upozorněny a že jim tedy nemohly let přizpůsobit.

Faktem bylo, že budapešťská meteorologická služba posádky na přechod studené fronty neupozornila, ačkoli o tom byla z Prahy informována. Piloti však kdykoli mohli chybějící informace o počasí získat z vysílání Aero a Tamet. To však nedělali: "Maďarské posádky během letu nepřijímají zprávy o počasí vysílané pro všechna letadla ve vzduchu na zvláštních frekvencích podle určeného vysílacího rozvrhu," konstatovala vyšetřovací zpráva.

Nedostatečná předletová příprava, špatná navigační dokumentace, přetížení

Hlavní nedostatky

  • výpočet délky letu, paliva, zatížení letadla
  • navigační dokumentace
  • komunikace s dispečery
  • přetížení letadla
  • neznalost provozní příručky

V letových dokumentacích se našly i další vážné nedostatky. U letu HA-LII, který přistál na Havlíčkobrodsku, se zjistilo, že posádka neprovedla řádnou předletovou přípravu. Posádka při výpočtu doby letu a potřebného množství paliva nevzala v potaz aktuální předpověď počasí a nepřesně rozpočítala zatížení letadla. Podle záznamů palubního mechanika bylo letadlo při startu mírně přetížené; přitom však mělo nedostatečnou rezervu paliva.

U letu HA-LIF se našly obdobné nedostatky. Nesouhlasily údaje o délce letu a množství paliva, uvedené v letovém plánu a v navigační přípravě. I zde bylo špatně vypočítáno rozložení zatížení letadla. "V jednom záznamu nesouhlasí množství pohonných hmot, které bylo na letadle při startu, což budí domněnku, že mělo být zastřeno přetížení letadla při startu," upozorňuje závěrečná zpráva.

Během letu pak ani jedna z posádek nevyplňovala navigační záznam, takže přesně neznala svou polohu a neinformovala o ní dispečery. Neinformovala je ani o špatných povětrnostních podmínkách, bouřích, turbulencích a námraze.

Posádka neznala nebo ignorovala letovou příručku

Bezprostřední příčinou obou nouzových přistání ale nebylo samotné počasí, nýbrž potíže s motory. I v tomto ohledu vyšetřovatelé usoudili, že šlo o selhání posádky. Kritickým momentem bylo, že posádky při průletu oblačností a bouřemi nesprávně manipulovaly s nastavením výkonu motorů během klesání.

Fotogalerie

Mechanik letu HA-LII se na pokyn kapitána snažil zvýšit teplotu chladnoucích motorů ochuzením palivové směsi, což však letová příručka povolovala pouze při horizontálním letu. Když to udělal při klesání, výkon motorů jen dál klesal. "Z uvedeného vyplývá, že posádka letadla neznala nebo nedodržela předpis pro exploataci letadla Li-2 za letu," konstatuje vyšetřovací zpráva.

Stejnou chybu udělala i posádka letu HA-LIF. U něj vyšetřovací zpráva dodává, že uvedená manipulace s bohatostí směsi u motorů nebyla vůbec nutná – motor měl automatické seřizování, které sice nebylo tak úsporné, ale bylo spolehlivé. "K zajištění spolehlivého chodu motorů je lépe nepoužít dokorigování jakosti směsi vůbec, než toto provést nesprávně." Posádka navíc po vysazení levého motoru zapomněla jeho vrtuli uvést do tzv. praporovací polohy – tedy natočit listy vrtule proti větru tak, aby kladly co nejmenší odpor.

Závěr vyšetřovacích komisí byl jednoznačný. Nehodu zavinily posádky obou letadel, a to především nesprávným ovládáním motorů a rozhodnutím klesat v oblačnosti. "Povětrnostní podmínky ztěžovaly provedení letu, avšak nemusely ohrozit jeho bezpečnost. V kritickém úseku letu nejednala posádka podle platných předpisů a tím nehodu zavinila," konstatuje zpráva u letu HA-LII.

Vyšetřovatelé také došli k závěru, že nemuselo dojít ke zranění cestujících - kdyby letadla byla vybavena bezpečnostními pásy.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.